Článek
Modrofialově kvetoucí rostlina se vyskytuje na 70 lokalitách v České republice, ale jen na části z nich kvete.
„Populace hořečku reaguje svojí početností zejména na optimální obhospodařování a dále na průběh počasí ve vegetační sezoně. Negativně se projevují srážkové deficity, zejména jsou-li dlouhodobější v období od dubna do září,“ uvedl přírodovědec Jiří Brabec. Dodal, že množství srážek bylo nízké především v letech 2015 až 2019. Rostliny tak teprve v letech 2020 a 2021 po dlouhé době měly možnost opětovně růst.
Přínosem pro navýšení výskytu je také návrat k tradičním způsobům hospodaření. Louky, na nichž hořeček roste, proto přírodovědci doporučují například obdělávat sečením kosou. Kromě toho je třeba z místa odstranit zastaralou biomasu nebo mech, k čemuž zástupci projektu CZ-SK South LIFE začali využívat speciální kartáče. „Velmi dobře simulují vertikutační hrábě a velmi kvalitně vyčešou z porostu mechorosty a stařinu. Vytvářejí tak prostor pro klíčení a růst hořečků,“ řekl Brabec. Na některých místech roste podle něj až tisíce květin. Její množství v Česku tvoří až polovinu celosvětového výskytu.
Kriticky ohrožený hořeček začal z přírody mizet ve 20. století. Úbytek souvisel s tím, že se začaly vytrácet tradiční způsoby zemědělství. Hořeček se přestal v přírodě objevovat hlavně potom, kdy se přestaly kosit louky a nevyužívaly se ani jako pastviny.
