Článek
Zážitkovou jízdu historickou lokálkou po trati s rozchodem kolejnic 76 centimetrů nabízely na dvou trasách vedoucích z Jindřichova Hradce. Loni však firmě Jindřichohradecké místní dráhy (JHMD), která úzkokolejky provozuje, vypršela platnost osvědčení o bezpečnosti provozovatele dráhy a provoz vlaků v říjnu zastavila. Firma, která na sebe podala insolvenční návrh, nasadila od 3. října na trase místo vlaků autobusy. Krajský soud v Českých Budějovicích poté rozhodl o úpadku společnosti JHMD. Drážní úřad nyní odebral firmě licenci k provozování drážní dopravy. JHMD podle přehledu pohledávek dluží kolem 300 milionů korun.
Úzkokolejky fungují od konce 19. století, na starší z nich, trati Jindřichův Hradec – Nová Bystřice dlouhé 33 kilometrů, byl provoz slavnostně zahájen 31. října 1897. O stavbě místní dráhy do Jindřichova Hradce začala uvažovat městská rada Nové Bystřice již v roce 1887. Koncesi k provozování dráhy udělil novobystřickému okresnímu výboru císař František Josef I. v roce 1894 a se stavbou trati se započalo o dva roky později. Celkové náklady na stavbu a zařízení trati převýšily 2,3 milionu korun.
Vlak tehdy dosáhl rychlosti 25 kilometrů v hodině, což byla nejvyšší povolená rychlost na většině místních drah Rakouska-Uherska. Pravidelný provoz na trati vedoucí Českou Kanadou začal o den později, denně zde jezdily dva páry smíšených vlaků, které trasu mezi Novou Bystřicí a Jindřichovým Hradcem zvládly za více než dvě hodiny.
Druhá úzkorozchodná trať byla zřízena z Jindřichova Hradce na sever přes Kamenici nad Lipou do Obrataně. Vlaky se po úzkokolejce dlouhé 46 kilometrů vydaly poprvé na Vánoce 1906. V roce 1925 byly obě dráhy zestátněny.
Na obou tratích fungovala po druhé světové válce osobní i nákladní doprava, na té novobystřické však osobní doprava postupem času upadala. Trať Jindřichův Hradec – Nová Bystřice byla v roce 1993 určena k privatizaci. V lednu 1997 České dráhy (ČD) na trati zastavily provoz. Dráhu si poté pronajala akciová společnost Jindřichohradecké místní dráhy (JHMD), která od července 1997 zahájila každodenní provoz osobních vlaků. Poprvé od roku 1948 se tak soukromá společnost stala provozovatelem veřejné železnice. V únoru 1998 se obě úzkokolejky vedoucí z Jindřichova Hradce staly prvními privatizovanými železničními tratěmi v ČR, když je JHMD odkoupily za symbolickou jednu korunu.
Na vlakových výletech Českou Kanadou turistům kromě nostalgických jízd s občerstvením nabízely také ubytování v apartmánech na nádražích Střížovice, Hůrky, Albeř, Kunžak-Lomy a Nová Bystřice. Trať má 12 zastávek, na jedné z nich, lesní zastávce v Kaprouně, byl údajně vyhozen z vlaku český génius Jára Cimrman. Událost na místě připomíná betonový odlitek Cimrmanova těla.
Úzkorozchodná trať do Obrataně má 19 zastávek a na rozdíl od své sesterské trati do Nové Bystřice slouží hlavně pravidelné dopravě obyvatel. Vlaky zde dosahují maximální rychlosti 50 kilometrů v hodině.
Mezi nasazované parní vlaky, které na trať vyjížděly od května do září, patří lokomotiva U 47.001 zvaná Malletka z roku 1907, U 37.008 z roku 1898, nebo rumunská parní lokomotiva U 46.001 z roku 1958 k úzkorozchodným motorovým vlakům, které zajišťovaly celoroční provoz, patří modernizované vozy řady M27. Vozy kulatými okny připomínají ponorku a vysloužily si tak přezdívku Nautilus nebo Hašišbedna.
JHMD je vlastníkem železniční dopravy na 80 kilometrech úzkokolejných tratí Jindřichův Hradec – Nová Bystřice a Jindřichův Hradec – Obrataň. Vlastní tři parní lokomotivy, tři motorové, osm osobních vozů a jeden nákladní. Firma zaměstnávala okolo 80 lidí. Vlaky v minulých letech ročně přepravily zhruba 400 000 cestujících.
JHMD zřídily v železniční stanici Nová Bystřice Regionální muzeum úzkokolejné dráhy. Představuje se zde historie JHMD a drážní dopravy. Nechybí zde ani historické exponáty vážící se k úzkokolejné dopravě.
Drážní úřad minulý týden po déle než roce završil správní řízení, kdy šlo o zrušení oprávnění k provozu drážní dopravy společnosti JHMD, uvedla mluvčí úřadu Pavlína Straková. Firma JHMD požádala Drážní úřad již dříve, aby přerušil všechna řízení spjatá s provozováním dráhy. Bez těchto osvědčení nelze dopravu na tratích z Jindřichova Hradce do Nové Bystřice a Obrataně provozovat. Podle insolvenční správkyně Daniely Urbanové firma také nesplňuje podmínky pro to, aby jí soud povolil reorganizaci.
Provoz podniku je podle ní dlouhodobě ztrátový. Situaci by podle firmy změnilo uspokojení pohledávky 108 milionů korun za Krajem Vysočina. Společnost uvádí, že jí Kraj Vysočina neplatí poplatek za použití dopravní cesty. Kraj Vysočina to odmítá, uvádí, že postupuje podle platné smlouvy.
Firma na sebe podala insolvenční návrh v září 2022. Ke konci června měla 140 věřitelů, dlužila 160,7 milionu korun. Pohledávky dál přibývají. Raiffeisenbank přihlásila v říjnu vůči firmě pohledávky za 100,5 milionu Kč, v prosinci přihlásil Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI) pohledávky téměř za 78 milionů korun.
Krom jindřichohradeckých úzkokolejek je v Česku ještě v provozu úzkokolejná trať Třemešná ve Slezsku – Osoblaha na Bruntálsku, která rovněž patří k významným turistickým atrakcím v regionu. Osobní doprava je také příležitostně či sezonně provozována na několika bývalých průmyslových tratích s úzkým rozchodem, např. na Mladějovské úzkorozchodné železnici na Svitavsku či v muzeu Solvayových lomů na Berounsku.
