Článek
Práce za 63 milionů korun bez DPH začaly loni v srpnu a skončí letos ve stejném měsíci. Moderní technologie prodlouží životnost potrubí o dalších sto let. Vodárenský řad pochází z roku 1968. „Máme za sebou technicky nejnáročnější část s velkým terénním převýšením a překonáním vodního toku, pod nímž se nové potrubí protahovalo. To vyžadovalo i nepřetržité čerpání vody ze stavebních jam na obou stranách. Teď se již pohybujeme v jednodušším terénu,“ řekl stavbyvedoucí firmy Swietelsky stavební Miroslav Korčák.
Úsek je součástí vodárenského řadu Zlukov - Svatá Anna z roku 1968, který měří 24,6 kilometru a je klíčovým zdrojem pitné vody pro Táborsko. V minulosti se tam již postupně nahradilo přes deset kilometrů zastaralého potrubí z azbestocementu o průměru 400 milimetrů. Teď JVS poprvé sáhl po nejmodernější metodě, kdy nový materiál zcela nebo částečně přilne ke stěně původních trubek. Část potrubí se překládá i kvůli stavbě železničního koridoru. U devíti podzemních šachet se mění technologie, uvedl provozní náměstek JVS Michal Míček.
Stavbaři to mají o to složitější, že značná část dálkového vodovodu vede blízko elektrického vedení s vysokým napětím, nebo jej kříží. Někde se mýtí křoviny a kácí stromy rostoucí mimo les. „Využíváme moderní technologie GPS pro geotechnické posouzení. Před zahájením prací se využil také dron, naprogramovaný podle souřadnic vodovodu. Letěl přesně po jeho trase a pořizoval snímky a video záběry ze zhruba čtyřicetimetrové výšky. Velmi dobře jsme věděli, co nás čeká,“ řekl Korčák.
Vnitřní povrch potrubí se zbavuje volně pohyblivých částic a hrubých nečistot. K tomu se používá ocelový válec s ostrými lamelami a kruhové přípravky s čistící gumou. Ta má stejný průměr jako potrubí. Každý úsek tato souprava pročistí nejméně dvakrát. Jsou-li v potrubí pevné překážky, používá se robot s frézou, pak následuje znovu strojní dočištění.
Prakticky celé Táborsko včetně měst Tábor, Sezimovo Ústí a Planá nad Lužnicí je stoprocentním odběratelem vody z JVS. Společnost do její údržby ročně investuje přes sto milionů korun.
Jihočeský vodárenský svaz měl předloni výnosy 319,3 milionu Kč a skončil ve ztrátě 7,4 milionu korun. Vyplývá to z výroční zprávy. Výsledky ovlivnila covidová opatření, kdy byly školy i podniky zavřené, a prodalo se méně vody. V roce 2020 dodal 15,8 milionu metrů krychlových vody.
Jihočeská vodárenská soustava měří přes 550 kilometrů, vodu z ní pije a používá na 400.000 Jihočechů, téměř dvě třetiny obyvatel kraje. JVS je největším producentem pitné vody na jihu Čech. Svaz zásobuje 174 měst a obcí, z nichž ale některé provozují i vlastní zdroje vody. Vlastníkem svazu je 268 obcí a měst.
