Článek
Titul s názvem Mimi opera složil na objednávku divadla Lukáš Sommer, podílí se na něm i pět herců Malého divadla. Všechny nejbližší reprízy jsou vyprodané, zájem je obrovský, řekl ČTK umělecký šéf opery Tomáš Ondřej Pilař.
Hraje se v komorním prostředí studiové scény, pro 30 dětí. Účinkující sdílí jeviště s diváky, kteří sedí na poduškách. „Děti se mohou prostorem volně pohybovat a muzikanti jsou všude kolem nich. Prostor je obklopující tak, jako mateřské lůno,“ řekl Pilař. Půlhodinový kus kopíruje pouť miminka od narození po jeho první krůček. „To je nádherný katarzní moment, kdy se prvním krokem odstartuje samostatný život,“ doplnil.
S myšlenkou opery pro nejmenší do souboru nastupoval. Vznikla, když ve švédské Královské opeře viděl půlhodinové představení o kouzelném koníkovi. „Byly v něm nadšené maličké děti včetně kojenců, kteří lezli po umělém trávníku. Začal jsem se po tom formátu pídit a zjistil jsem, že v západní Evropě se sem tam něco podobného objeví, ale v Česku jsme první divadlo, které operu pro kojence uvádí,“ řekl Pilař. Je to podle něj i šance pro maminky s malými dětmi, které mají méně možností jít za kulturou.
Mimi operu složil Lukáš Sommer, rodák z Dobré Vody u Českých Budějovic. Zrežíroval ji Jiří Ondra. Vystupuje v ní osm hudebníků, přičemž bubeník ovládá sadu perkusí, dále tři pěvkyně, jeden pěvec a pět herců. „Hudba je velmi libozvučná. Zvuk, který dítě slyší, zazní mnohokrát po sobě, aby si na něj zvykalo a uvědomilo si, že je to něco hezkého. Hudba nemůže zaznít velmi nahlas, je tlumenější a operní pěvci nepracují s klasickým plným znělým hlasem, ale jako by zpívali dětem ukolébavku,“ popsal šéf opery.
Nezazní jediné reálné existující slovo. Zpívá se na slabiky fiktivního jazyka, který trochu připomíná indiánskou řeč. V hudbě se hodně pracuje s perkusemi a opakujícími se rytmy.
Poslech hudby v raném věku má podle některých vědců kladný vliv na vývoj dítěte. Ve Švédsku se Pilař dozvěděl, že děti, které se setkávají se zpěvem už jako kojenci, jsou v dospělosti šťastnější. Asociace Opera Europa vydala článek o výzkumu, že když se dítě do šesti let seznámí s operou, po 35. roku věku ji samo vyhledá. „Existují dvě slavné studie, které zkoumají vliv artificiální (umělecké, klasické) hudby na mozek dítěte. Děti, které poslouchají artificiální hudbu, mají vyšší IQ,“ řekl třiatřicetiletý Pilař.
Je přesvědčený, že opera může člověku přinést jedny z nejkrásnějších zážitků. Kojencům se to snaží říci Mimi operou. „Ze zkušebních publik máme fenomenální reakce, kdy se děti smějí, zapojují, baví je to. Mám z toho pocit společné hry, jako by se všichni vpili do společného rituálu. Rituální podstata umění je to, co dělá z umění něco víc než že jsou to vibrace plující vzduchem,“ řekl Pilař.
