Článek
„Mláďata není těžké odchovat. Matky si s nimi poradí samy. Samozřejmě se někdy i stane, že slabší kus nebo nemocné mládě je bohužel stádem vyloučeno a v řádu týdnů zahyne. Do těchto přírodních procesů ale vůbec nezasahujeme,“ uvedl ředitel Agrowaldu Roman Urbanec.
Ročně se v chovu narodí v průměru šest až osm bizonů. Ale ne všichni se dožijí dospělého věku z několika důvodů. „Kromě zmíněné přirozené mortality se jeden až dva kusy ročně selektivním způsobem loví. Takže stádo se rozrůstá velmi pomalu,“ řekl Urbanec.
Agrowald má navíc povoleno, že chov může mít maximálně 40 bizonů. Podle Urbance mají zvířata na pastvinách, které se rozkládají mezi Rožmberkem nad Vltavou a Vyšším Brodem, ideální podmínky. „Převažují zde louky, navíc v remízkách jsou rozvaliny bývalé zaniklé vesnice, kde mají bizoni úkryt. Kromě toho je zde hodně rybníčků a potoků, což je výhodné v období sucha, protože zvířata tím pádem mají stále dostatek vody na pití,“ řekl Urbanec.
Agrowald se věnuje hlavně zemědělství, lesnictví a myslivosti. Obhospodařuje několik tisíc hektarů pozemků a lesů především v okolí Vyššího Brodu a Rožmberku nad Vltavou. Společnost zaměstnává stovku lidí.
Agrowald provozuje i další rozsáhlé obory. Chová v nich například jelena evropského, muflona obecného nebo daňka skvrnitého. Urbanec uvedl, že spíš než bizona nejprve Agrowald preferoval zubra evropského, ale kvůli složitější veterinární a myslivecké legislativě nakonec od myšlenky ustoupil.
„Bizoni pro nás nikdy nebyli cílem ekonomického prospěchu. Je to zajímavost a radost z chovu. Plus máme kam brát zahraniční exkurze a samozřejmě je to místní zajímavost, na kterou region vždy poukazuje,“ uvedl Urbanec. Dodal, že v létě je základní potravou bizonů pastva. Občas dostanou i starší tvrdý chléb, který je pro ně lahůdkou. „V zimě je pak přikrmujeme senem. Velkou výhodou bizonů je, že se jedná o velice nenáročná zvířata,“ řekl Urbanec.
