Článek
Ve slavné pohádce lidé řešili, jestli má císař na sobě šaty, v Brně se teď hádají, jestli tam bude mít sochu.
Radní Brna-středu chtějí na opravené Dominikánské náměstí umístit devítimetrovou bronzovou podobiznu císaře Josefa II. Osvícenský panovník a syn Marie Terezie je spojený i s historií Brna. Renomovaní architekti se teď přou, jestli do centra města před novou radnici patří. „Myslím si, že tam nemá co dělat, ze dvou důvodů. Socha byla vytvořena pro mnohem větší Moravské náměstí. Potřebuje kolem sebe větší prostor. A z politického hlediska byl Josef II. velký reformátor. Mimochodem zrušil dominikánský klášter a zemský dům. Ostatně úředníkům říkal, že je to sbírka zaprášených mumií,” argumentoval třeba architekt Marek Štěpán.
Proti soše je také hlavní městský architekt a jeho kancelář, pomník by raději viděli v širším centru. „Sousoší nemá historický vztah k Dominikánskému náměstí. Původně stálo před Německým domem na dnešním Moravském náměstí, bylo tedy navrženo na jiné místo. Pro Dominikánské náměstí nejsou jeho velikost a kompozice vhodné,” uvedla kancelář.
Lehce pro umístění sochy je známý architekt Ondřej Chybík. „Nejsem stoprocentně rozhodnutý. Mám to tak 51:49 pro. Jsem vždy velmi rád, když se nad veřejným prostorem diskutuje. Lidé se alespoň více dozvědí o naší historii a o tom, jak Josef II. monarchii vedl. Nejsem proti,” vyjádřil se.
Zastánce má socha i v historikovi umění a spoluautorovi Brněnského architektonického manuálu Rostislavu Koryčánkovi. „Přišel čas na to si přiznat, že Josef II. a Habsburkové jsou součástí našich dějin stejně jako následující doba, ke které se tak rádi odkazujeme. Pokud bych hledal někoho, kdo se zasadil o vznik československého státu, pak bych se klidně odkazoval k Josefu II. Právě on zrušil nevolnictví, vytáhl zase na světlo evangelíky a vlastně se zasloužil o vznik občanské a měšťanské společnosti,” argumentoval Koryčánek.
Císařova socha má pohnuté dějiny. Až do roku 1919 stála na Moravském náměstí před dnes již neexistujícím Německým domem. Strhli ji legionáři a nějakou dobu byla jako symbol zašlých časů zakopaná na městských jatkách. Pak se přesunula na fakultu architektury a už třicet let stojí v areálu psychiatrické léčebny v brněnských Černovicích.
O jejím dalším osudu rozhodují také Brňané. Držitelé Brnopasu mohou hlasovat na internetových stránkách www.chcesjosefa.cz, mimobrněnští se mohou vyjádřit v Turistickém informačním centru v Panenské ulici. Konečné slovo má Národní památkový ústav, protože náměstí leží v památkové rezervaci.
