Lidé v referendu povolili obnovení těžby čediče. Ekologové se nevzdávají

Vedení Brniště tak může pokračovat v jednáních s těžařem a nemusí měnit své souhlasné stanovisko. O těžbě ale Brniště rozhodovat nebude, to je v kompetenci báňského úřadu.

Do hlasování se v Brništi zapojilo 49,58 procenta z 1 061 oprávněných osob. Lidé odpovídali na dvě otázky: „Souhlasíte, aby obec Brniště jakkoliv souhlasila nebo podporovala povolení a provádění těžby v dobývacím prostoru Luhov?“ a „Souhlasíte, aby zastupitelstvo obce Brniště přijalo negativní stanovisko vůči těžbě v dobývacím prostoru Luhov?“ U první otázky zvolilo téměř 58 procent hlasujících ano, a rozhodnutí je tak závazné. V případě druhé otázky převážila odpověď ne, výsledek ale není závazný, protože ho zvolila méně než čtvrtina oprávněných osob.

Tlustec patří k dominantám Českolipska, je asi dva kilometry od Brniště. Čedič se tam těžil od 70. let 20. století. V roce 1994, kdy lom patřil dnes už zkrachovalé firmě Beron, ale začali lidé z okolí proti těžbě protestovat. Stěžovali si na prašnost, provoz aut, hluk a otřesy při odstřelech, které jim ničily domy. Těžbu čediče proto v roce 1998 zastavilo ministerstvo životního prostředí. Krátce obnovena byla v letech 2003 a 2004, od té doby se netěží.

Firma Kamenolom Brniště, nový vlastník lomu, usiluje o obnovení těžby od roku 2012. „Z výsledků referenda máme radost. Jsme rádi, že občané rozhodli na základě faktů a že se rozhodli pro budoucí spolupráci, kterou si zřejmě vyhodnotili jako přínosnou. My jako společnost pokračujeme v plnění našich zákonných povinností a podmínek uložených nám v souvislosti s obnovou těžby na Tlustci tak, jak jsme ji prezentovali občanům na společných setkáních. Chceme být dobrý soused a dobrý zaměstnavatel,“ řekl v reakci na výsledky referenda spolumajitel kamenolomu Jiří Čech.

Radost naopak nemají dlouhodobí odpůrci obnovení těžby, kteří se obávají devastace fauny a flóry a nevratných dopadů na podobu krajiny. V jejich čele stojí českolipský ekolog Miroslav Hudec. „Bohužel, referendum v Brništi nedopadlo dobře. Co z toho vyplývá? Především to, že obyvatelé nehlasovali o těžbě na Tlustci, ale o tom, zda ji má, nebo nemá podpořit obec – sám těžař se dopředu opakovaně vyjadřoval, že o těžbě nerozhodne referendum, ale správní řízení. Má pravdu a možná i to ovlivnilo jak účast, tak hlasování některých obyvatel. Mohli si říct, že když už by náhodou těžba povolena byla, vydělali by na tom.To ale neznamená, že automaticky s těžbou souhlasí,“ míní Hudec. „Zadruhé – 204 účastníků referenda se přímo vyjádřilo, že nechtějí, aby obec těžbu podporovala.To je dvacet procent všech obyvatel. Vedení obce s tím bude muset i nadále počítat. Tito lidé mají například právo založit si občanské sdružení a přihlásit se za účastníky správního řízení o těžbě. Mohou také za dva roky kandidovat do místního zastupitelstva, získat další podporovatele z těch více než padesáti procent místních obyvatel, kteří se nezúčastnili referenda, a tedy se nevyjádřili.“

Zajímavé podle Hudce je to, že se nakonec nevyjádřili dokonce i někteří účastníci referenda. Jako by v té věci neměli jasno. K 1. otázce bylo podle něj takových 17, ke druhé dokonce 35. „To je neobvykle mnoho a ukazuje to, že mnozí místní zřejmě potřebují ještě čas, aby se rozhodli. Osobně si myslím, že do obecních voleb v roce 2022 těžba nezačne, a tak nové zastupitelstvo může změnit to, co se nepovedlo v referendu. A teď snad to nejdůležitější: referendum nevyřešilo – ani nemohlo – ty spousty problémů s těžbou spojených,“ konstatuje Hudec. „Ať už jde o zátěž života v obcích dopravou kameniva, ničení silnic provozem těžkých náklaďáků, ať už jde o rizika spojená se zásobováním obyvatel vodou, o rizika zdravotní – těžař tvrdí, že má dokument dokazující, že kamenivo z Tlustce neobsahuje rakovinotvorný azbest, ale nevíme o tom, že by ho těžař zveřejnil. Tak jak je to doopravdy? Takový dokument byl těžař povinen poskytnout už při zpracování posudku EIA před 10 roky a zpracovatel byl povinen jej požadovat. Nic takového ale ten posudek neobsahuje. Stále je tu také otázka poškozování nemovitostí v Postřelné v důsledku odstřelů v lomu – už víme, že je těžař bude zase dělat, i když dlouho mlžil vyprávěnkami o nějaké nové, převratné technologii těžby. A to jsem zmínil jen část problémů. Zkrátka referendum dopadlo, jak dopadlo, ale všechno pokračuje. Běží soudní žaloby ohledně zásahu do zvláště chráněných druhů na Tlustci. Čeká se, až těžař podá u libereckého báňského úřadu žádost o povolení těžby, do které se pochopitelně naše pobočka Společnosti pro trvale udržitelný život přihlásí. Předpokládám, že tak učiní i Sdružení na záchranu kopce Tlustec, město Jablonné a možná i další, kterých se záměr těžaře negativně dotýká. Ztratili jsme bitvu, ale ne válku.“

Okolní obce jako Jablonné v Podještědí nebo Velký Valtinov jsou proti obnovení těžby, obávají se hluku, prachu, ztráty vody i zvýšené dopravy. Zastupitelé Brniště ale dali těžbě zelenou a už v únoru schválili i přes četné námitky veřejnosti podmínky kompenzační dohody s firmou. Pokud se na kopci začne kámen znovu těžit, obec by měla dostat od firmy 125 milionů korun během 25 let. Podle starosty Michala Vinše (NEZ) se podařilo také vyjednat, že kamenolom dá 25 milionů na vybudování obchvatu vesnice Luhov, jež patří pod Brniště. Vlastník lomu počítá s těžbou až 840 000 tun kameniva ročně, k dopravě chce využít hlavně železnici.