Článek
Na Filipínách se konaly jednodenní volby do tamního parlamentu a zastupitelstev. Přihlášených voličů bylo více než 60 milionů. Vybírali nové složení bezmála 300členné Sněmovny reprezentantů a poloviny 24členného Senátu, který – stejně jako u nás – zastává funkci horní komory parlamentu. Rozhodovalo se také o složení místních samospráv, konkrétně asi o 18 tisících zastupitelských postů.
Na výsledky se podle BBC News bude čekat nejméně do pátku. A mnozí budou čekat se zatajeným dechem. Filipíny si buďto uchovají demokratický mechanismus brzd a protiváh, nebo se stanou zemí pevně svíranou v rukách jednoho muže.
Jediný Filipínec, o kterém slyšel už téměř celý Západ
„Rodrigo Duterte jde prakticky od jedné kontroverze ke druhé, neustále vyvolává spory, nepřetržitě pronáší sexistické výroky, uráží menšiny, uráží západní představitele, kleje při svých projevech… Neznám jiného filipínského politika, který by skutečně mluvil takhle sprostě i při oficiálních proslovech,“ tak filipínského prezidenta popisuje Pavel Vondra, editor Českého rozhlasu Plus a znalec filipínské historie i současnosti. Zároveň dodává, že jde pravděpodobně o nejznámějšího žijícího Filipínce.
Za tři roky v prezidentském křesle se Duterte „proslavil“ zejména bojem proti nelegálnímu obchodu s drogami. Při Duterteho protidrogovém tažení už o život podle lidskoprávních organizací přišlo nejméně 20 tisíc lidí, včetně civilistů. Podezřelí jsou formou mimosoudních procesů popravováni přímo na ulicích. Lidé, zejména v chudinských čtvrtích velkých měst, tak přicházejí o své příbuzné a mnohdy přitom ani netuší, proč se tak stalo.
Duterteho paradox
„Mezi Filipínci panuje strach – strach z policie, strach z pevné ruky, ale zároveň jim vláda pevné ruky Rodriga Duterteho něčím imponuje. Je to zjevný paradox, ale zkrátka to tak je. Filipínci se Duterteho bojí, ale zároveň ho respektují,“ vysvětluje Vondra.
S tím koresponduje i fakt, že podle serveru BBC News Duterteho v nedávném průzkumu veřejného mínění kladně ohodnotilo 79 procent dotázaných. Přes všechnu kontroverzi, či možná právě díky ní, se Duterte už tři roky úspěšně drží v čele země a jeho popularita nijak neklesá.
Kromě kompletního vymýcení nelegálního obchodu s drogami chce filipínský prezident v budoucnu znovu zavést trest smrti, snížit věk trestní odpovědnosti nebo změnit ústavu – ideálně tak, aby mohl být prezidentem i podruhé, což současná legislativa nepovoluje.
Všechny změny se mu jednoduše mohou podařit, pokud ve volbách jeho stoupenci získají obě komory parlamentu. V tu chvíli v zemi přestane fungovat systém brzd a protiváh. Právě filipínský Senát totiž doteď fungoval jako stopka pro kontroverzní návrhy prezidenta Duterteho.
„Těch signálů, které z Filipín přicházejí, se osobně velmi obávám. Rodrigo Duterte by se nerozpakoval nastolit diktaturu. Otázkou je, zda je občanská společnost na Filipínách společně s médii dostatečně silná na to, aby této hrozbě čelila. A jak moc samotným Filipíncům záleží na tom, aby si udrželi demokracii,“ uzavírá Vondra.
