Článek
Většina škol přechod na distanční výuku zvládla. Podle Asociace ředitelů základních škol nemají tři čtvrtiny z nich žádný problém – výuka tam probíhá kvalitně a ředitelé svou roli plní.
„Strašně důležitá je v tomto ohledu aktivita rodičů. V případě, že nejsou spokojení s tím, jak výuka probíhá, měli by se nejprve obracet na samotného učitele a pak na vedení školy. Kdyby neuspěli ani tam, je tady Česká školní inspekce,“ říká ředitel Masarykovy základní školy v pražských Klánovicích a prezident Asociace ředitelů základních škol Michal Černý.
Společně s dalšími řečníky se nejen tomuto tématu věnoval na online diskusní konferenci Rok s covid-19. A jak dál?, kterou uspořádala Univerzita Karlova.
Nefunguje výuka, skončí ředitel
Právě Česká školní inspekce v nejnovější tematické zprávě upozornila na to, že v Česku je stále zhruba 150 základních nebo středních škol, které ani letos v únoru nezačaly vyučovat online.
„Důležitým faktorem je, že v normálních časech má ředitel obrovské množství starostí nepedagogického charakteru, ale to v době nastavování distanční výuky na jaře 2020 z velké části odpadlo. Nechci říct, že to platí absolutně, ale ředitel tehdy zkrátka neměl mít na práci nic jiného než věnovat se distančnímu vzdělávání, což se často nedělo, a pokud ani po téměř roce distanční výuky nezajistí ředitel školy její efektivní realizaci, tak je to obtížně omluvitelné,“ řekl pro Seznam Zprávy náměstek ústředního školního inspektora Ondřej Andrys při prezentaci výsledků šetření, které proběhlo minulý týden.
V tom s ním souhlasí i ministr školství Robert Plaga (za ANO). V některých případech tak bude muset dojít k výměně ředitelů.
„Možná to na některých školách mělo tu podobu – naučte se od stránky X do stránky Y. Tam už Česká školní inspekce podnikla některé kroky a samozřejmě v některých typech škol je i návrh na odvolání ředitelů. Uznávám, že kvalita není všude stejná,“ popsal na konferenci Univerzity Karlovy ministr školství Plaga.
Velkým problémem covidového školství je právě rozdíl v tom, jak si jednotlivé školy s distanční výukou poradily. Průzkum společnosti PAQ Research pro Učitele naživo a ministerstvo školství navíc poukázal na to, že tato propast se dále rozšiřuje.
Kvalitu vzdáleného vyučování známkovali na desetibodové škále stejní rodiče na jaře a poté na podzim roku 2020. Hodnocení se ale zlepšilo spíše u těch rodičů, kteří už byli spokojeni. Ti, kteří škole dali na jaře nejvyšší známky (9 nebo 10), hlásili v 62 procentech případů, že se vyučování mírně zlepšilo. Jen 8 procent z nich uvedlo, že došlo ke zhoršení.
Naopak 28 procent rodičů, kteří rozdali na jaře školám od 0 do 3 bodů, reportovali další snížení kvality. Jestli tedy v úrovni distančního vzdělávání došlo k nějakému pohybu pomyslných čepelí nůžek, tak především k jejich dalšímu rozevírání.
Zpět do škol snad v dubnu
Zatímco jedna skupina žáků tak prochází distanční výukou jen s malými obtížemi, na druhé straně jsou děti, které na covidovou uzávěru výrazně doplatily.
„V nejbližší budoucnosti se budeme muset zaměřit na to, abychom nahradili výpadky u části dětí, kde došlo k nějakým mezerám, ať už v učivu, nebo třeba sociální oblasti. V první fázi, až se děti vrátí do škol, bude potřeba zase stmelit kolektivy a pracovat na snížení velkých rozdílů, které mezi dětmi vznikly,“ myslí si Černý.
Právě na postiženou skupinu dětí se chce ministerstvo školství zaměřit nejen v letošním školním roce, ale i v těch následujících. „Plošné opakování ročníků není namístě. Jak říká Cimrman, v dole by se nám potom hromadili horníci. Situace v rodinách je ale různá. Oproti minulému létu už nebudou stačit letní doučovací kempy a příměstské tábory. V příštích dvou až třech letech je nutná zvýšená míra doučování na školách. Mým úkolem je na to školám poskytnout prostředky,“ dodává Plaga.
Co se týče návratu žáků do škol, ministr školství by si přál, aby se první skupina žáků vrátila do lavic ještě v dubnu.
