Článek
Situace v uprchlickém táboře Moria na ostrově Lesbos je čím dál tím více neudržitelná. V táboře panují podmínky tak otřesné, že každé třetí dítě se buď pokusilo o sebevraždu, nebo si samo ubližuje. Lékaři bez hranic (MSF) proto vyzývají Evropskou unii i jednotlivé státy, aby nejvíce ohrožené uprchlíky z ostrova přestěhovaly.
„Za osm let práce pro Lékaře bez hranic jsem horší podmínky neviděla v Africe ani jinde. Devět tisíc lidí nemá místo k ubytování, mnoho z nich včetně rodin žije pod igelitovými plachtami nebo pod širým nebem,” líčí ředitelka řecké mise Lékařů bez hranic Louise Roland-Gosselinová. Tábor Moria byl původně postaven pro zhruba 3 100 osob. Jeho kapacitu však řecké úřady už překročily více než třikrát. Spolu s uprchlíky a žadateli o azyl žijícími mimo tábor je tak na ostrově skoro 12 tisíc lidí z válkou rozervané Sýrie, Iráku a Afghánistánu.
V prvních dvou týdnech měsíce září přijížděla každý den na Lesbos průměrně stovka lidí, dohromady tedy zhruba 1500 lidí. „To je velmi mnoho s ohledem na to, že tady na ně nečeká vůbec nic, a nepřestane to, dokud budou ze svých zemí muset utíkat kvůli válce. A dokud se nebudou cítit bezpečně v Turecku a tranzitních zemích,” uvedla Roland-Gosselinová.
Podmínky v uprchlickém táboře jsou podle Lékařů bez hranic velmi nehostinné. „Navzdory milionům eur pro řecké úřady mají ještě štěstí, když si seženou umělohmotný odpad, ze kterého si mohou postavit stan,“ popsala ředitelka řecké mise situaci. Dospělí podle její výpovědi musí čekat hodiny na jídlo nebo sprchu pro své děti, nemají ani deky a dostatek jídla.
Kromě negativního dopadu na psychický stav má nevalné zázemí vliv i na zdraví uprchlíků. „Tamní prostředí je nebezpečné a nehygienické. Důsledkem toho pozorujeme mnoho případů průjmových onemocnění a kožních infekcí u dětí všech věkových skupin. Při takové úrovni přelidnění a hygieny je riziko propuknutí nákazy velmi vysoké,“ uvedla organizace MSF.
Týmy Lékařů bez hranic musí v uprchlických táborech řešit případy pokusů dětí o sebevraždu, sebepoškozování i násilné incidenty. Dětští pacienti trpí také selektivní němotou, panickými záchvaty, úzkostmi, výbuchy agrese a neustálými nočními můrami. „Tyto děti pocházejí ze zemí ve válečném konfliktu, kde zažily extrémní násilí a traumata. Místo toho, aby v Evropě dostaly péči a ochranu, jsou podrobovány přetrvávajícímu strachu, stresu a násilným příhodám včetně sexuálního násilí,” uvedl doktor Declan Barry, zdravotnický koordinátor MSF v Řecku.
