Článek
Ředitelé škol se shodují na tom, že jim život komplikuje hlavně skutečnost, že ani po roce nedostávají od vlády systémové informace.
Podle ředitelky ostravské Základní a mateřské školy Ostrčilova se zhruba 750 žáky Lenky Lednické jsou školy na změny schopné se dobře připravit, ale potřebují vědět, za jakých okolností se budou dít. „Nejvíce náročné pro ředitele je to, že si nemáte šanci odpočinout. Ostrava má třeba teď jarní prázdniny a člověk musí být pořád připojený a řešit, co se stane. Takže nejhorší na tom, jak dlouho už to trvá, je nesystémovost,“ uvedla Lednická.
Velký posun za rok ale vnímá v oblasti distanční výuky a výrazně se podařilo zlepšit také technické vybavení škol. „Dalo by se říct, že ten progres je absolutně nezměřitelný. To, co se naučili sami učitelé, a to, co jsme byli schopni vytvořit, tak si myslím, že to je posun obrovský. Zjistili jsme, že školství v žádném případě není rigidní, ale že jsme neuvěřitelně flexibilní,“ míní Lednická. Podle ní je to hlavně díky velkému nasazení učitelů, kteří cítí i osobní odpovědnost za vzdělávání dětí. „Děti se umí také velmi dobře přizpůsobit, už to není takové nudné vysílání, jako bylo na jaře, ale učitelé už mají velké kompetence v oblasti IT. Výuka se zkvalitňuje z týdne na týden,“ řekla Lednická.
Podle ní se podařilo vyřešit i technické zázemí pro děti, kterým pro distanční výuku chybělo. „Máme rozpůjčovaných přes 40 zařízení pro děti, které na to neměly. Rozdali jsme i SIM karty,“ uvedla Lednická. Podle ní je tak škola schopna zabezpečit odpovídající podmínky pro všechny děti, jejichž rodina má o jejich vzdělávání zájem. Lednická dodala, že spokojenost rodičů se škole potvrdila i při dotazníkovém šetření. Přesto by si nejvíce přála hlavně návrat dětí zpět do lavic. Škola je pro to připravena udělat maximum. Lednická zůstává optimistická a věří, že si ze současné situace všichni odnesou vědomí, že jsou schopni překonat krizi.
Ředitel menší ostravské školy ZŠ Pěší pro zhruba 230 žáků Kamil Tabášek ale po roce distanční výuky poukazuje i na klesající vzdělanost dětí. „Ztrácí schopnost se samostatně učit, samostatně komunikovat. Po roce jsou děti protivné, agresivní a vulgárnější a méně naučitelné,“ řekl Tabášek. Podle něj se děti z počátku na distanční výuku těšily, ale nyní řada z nich spíše hledá způsob, jak ji obejít. „O vzdělanosti učitelů se bavit vůbec nemusíme, ti jsou někde úplně jinde. Ti šli minimálně o dvě tři třídy nahoru,“ míní Tabášek, kterému také vadí nekoncepčnost v přístupu k fungování škol.
Podle Tabáška distanční výuka trvá už příliš dlouho a stále více se tak rozevírají pomyslné nůžky. Podle něj ve všech ve školách existují hůře vzdělatelné děti i školáci abnormálně schopní, ale většinu tvoří střed mezi těmito žáky. „Děti, které mají motivaci a mají rodiče, kteří se o ně starají, jdou směrem k těm lepším. A ty, které samozřejmě nemají tu oporu v zákonném zástupci, spadly strašně dolů,“ doplnil Tabášek. Také on ale věří, že ztráty ve vzdělání jsou stále řešitelné. Návrat dětí do škol by rozhodně uvítal, ale musí mít podle něj logiku. Domnívá se, že vrátit deváťáky do lavic například týden před zkouškami na střední školy už ničemu nepomůže.
