Článek
Učitelům přidáme příští rok 15 procent, sliboval ještě letos v lednu premiér Andrej Babiš (ANO). Už v květnu ale ministryně financí Alena Schillerová otočila – pedagogové dostanou přidáno jen 10 procent.
V tu chvíli se měly školské odbory ozvat, myslí si šéfka Asociace ředitelů gymnázií Renata Schejbalová.
„Pokud by odbory neustoupily bez boje z navýšení o 15 procent na deset procent, tak by nyní stávka za 15procentní navýšení byla na místě,“ říká Schejbalová.
Odboráři se ale do ministra školství Roberta Plagy pustili až po jeho srpnové schůzce se Schillerovou o rozpočtu. Z ní vyplynulo už to, co se očekávalo, že nárůst platů nebude patnácti, ale desetiprocentní.
„Protest proti současnému navýšení osm procent do tarifů a dvě procenta do nadtarifů vidíme již jako spíše malicherný,“ dodává Schejbalová.
„Někdo to určitě může vnímat jako malichernost nebo drobnost, ale není to tak,“ nesouhlasí předseda odborářů ve školství František Dobšík, který stávku na středu svolal.
„Jde opravdu o ten posun, který jsme očekávali stejně jako kolegové, kteří chtěli alespoň těch zaručených deset procent do tarifu,“ dodává.
Momentálně se tedy diskuze mezi Ministerstvem školství a odboráři nevede o 15procentní navýšení platů, ale o rozdělení peněz schválených v rozpočtu do tarifů a nadtarifů. Školské odbory chtějí pro učitele jistotu – tedy 10 procent do základních platů. Vláda ale už schválila, že do tarifů půjde jen osm procent a zbylá dvě procenta zůstanou ředitelům na příplatky nebo osobní ohodnocení učitelů.
Do toho navíc vstupuje slib Ministerstva školství z konce října, že tři čtvrtiny z celkové částky 11 miliard půjdou na tarify a čtvrtina do nadtarifů. Odbory a MŠMT se pak jen rozcházejí v počtech, a to na kolikaprocentní navýšení tarifů vyčleněná částka bude stačit. Unie školských asociací ČR – CZESHA, která zastupuje 15 sdružení napříč vzdělávacím systémem, dává za pravdu Ministerstvu školství.
„Podle těch reálných čísel, která máme k dispozici to vypadá tak, že 75 procent z 11 miliard přichází do tarifů právě při navýšení o osm procent. Takže ten poměr 75 ku 25 v podstatě bude dodržen tak, jak jsme se na tom domluvili na Úřadu vlády a je to dohoda, ke které jsme směřovali,“ říká předseda CZESHA Jiří Zajíček, který je zároveň šéfem Asociace středních průmyslových škol.
Asociace ředitelů gymnázií není jediná, která se stávkou kvůli přerozdělování peněz z bonusů do základních platů nesouhlasí. Proti je i sdružení ředitelů základních škol.
„Bavíme se tady o využití dvou procent navýšení a za tohle stávkovat je úplně absurdní,“ myslí si prezident Asociace ředitelů základních škol Michal Černý.
Poslední celoplošná stávka učitelů proběhla před 11 lety. V červnu 2008 protestovalo 117 tisíc učitelů proti nízkým platům. Tehdejší ministr školství Ondřej Liška vyjednal navýšení o půl miliardy, školské odbory ale požadovaly miliardy tři. Kvůli jednání o rozpočtu zůstaly školy uzavřeny už v prosinci 2007. Předtím se výstražná jednodenní stávka konala první školní den roku 2003.
Stávku naplánovanou na 6. listopadu naopak podporuje další spolek učitelů – Pedagogická komora. Pro je i organizace zastupující rodiče – Fórum rodičů.
„Čím dál více rodičů chce kvalitní vzdělávání a věří, že všechny politické strany to chtějí také, protože to už dlouho tvrdí. A jakýkoliv ústupek z této priority je poškození nejen škol, ale hlavně dětí. Já bych chtěl proto naopak vyzvat rodiče, aby požádali své školy, aby zavřely,“ podporuje učitele ve stávce předseda organizace Fórum rodičů Petr Chaluš.
Řadě rodičů ale stávka způsobí komplikace, hlavně těm z menších obcích. Proto ji kritizuje Sdružení místních samospráv (SMS ČR).
„Tlak, který odbory ohlášením stávky s tak krátkým předstihem vyvíjejí na rodiče, považujeme za kontraproduktivní, takto jen těžko získají pochopení veřejnosti pro své požadavky,“ říká předseda SMS ČR Stanislav Polčák.
Místní děti sice většinou docházejí do zdejší školy, rodiče ale za prací dojíždějí. Bude pro ně proto náročnější vymyslet, co s dětmi během středeční stávky.
Její termín navíc přichází po podzimních prázdninách a v řadě škol dvou dnech ředitelského volna k tomu, což podle vyjádření jednotlivých asociací také není ideální a nemusí se setkat s pochopením veřejnosti.
