Článek
Případ obvinění bývalého ředitele státních Lesů České republiky je citlivý. Aspoň tak o něm mluví žalobce Adama Borgula, když odmítá sdělit o případu i základní informace.
Žalobce dokonce „nepotvrdil ani nevyvrátil“, že obviněným byl právě Daniel Szórád a veřejnost se musela spokojit s tím, že obvinění bylo potvrzeno od samotného exředitele.
Postoj žalobce Borguly lze vysvětlit tím, že v případu nejde jen o to, že státní podnik přišel o 1,8 miliardy korun, jak stojí v obvinění. Součástí případu je i kůrovcová katastrofa českých lesů, selhání státu a střet zájmů manažerů i politiků včetně současného premiéra.
Kromě otázky, jak konkrétně se obviněný podle policie na ztracených miliardách obohatil, tak zůstává další nejasnost: proč má všechno odnést právě Daniel Szórád?
Takřka dvoumiliardová ztráta vznikla v září 2017, když ředitel Szórád rozhodl o tzv. generálním pardonu.
Oč jde: Lesy ČR nechávají dřevo v jednotlivých polesích těžit soukromé lesnické firmy, se kterými uzavírají smlouvy na pět let. Vinou kůrovcové kalamity, která ve střední Evropě nejvíc zasáhla právě Česko, a oslabením kurzu koruny však poklesla cena dřeva z 2400 korun v roce 2014 do roku 2017 o třetinu a všechny těžařské firmy se propadly do katastrofální ztráty. Obrátily se proto na Szóráda, ať smlouvy změní a ten vyhlásil generální pardon. Lesníci dostali možnost smlouvy vypovědět a u 94 polesí z celkem sto padesáti tak skutečně učinili. Zároveň se mohli ucházet ve veřejných soutěžích o nové zakázky, které více odpovídaly aktuální ekonomické realitě.
Firmy na pardonu vydělaly dvě a půl miliardy a nebylo divu. Podle zjištění Nejvyššího kontrolního úřadu platily Lesy ČR od roku 2018 za těžbu svého dřeva o 15 procent víc než rok předtím, za ostatní služby včetně zalesňování o 27 procent.
Je možné, že státní lesy touto operací zachránily před rozvratem nenahraditelnou dodavatelskou síť, z pohledu vyšetřovatelů však zašly příliš daleko. Proto ředitele Szóráda obvinili. Částku 2,4 miliardy ovšem policisté v posledním roce korigovali o čtvrtinu směrem dolů.
Přesto se tím nevysvětluje, proč byl stíhán a obviněn právě exředitel.
Samotný NKÚ k tomu policisty ani nevyzval, protože Lesy ČR generální pardon vyhlásily na výzvu vlády Bohuslava Sobotky (ČSSD), podle níž měly „realizovat objektivizaci ekonomických parametrů aktuálně platných Smluv o provádění komplexních lesnických činností“. Szórád navíc pardon ohlásil na tiskové konferenci, které se účastnil ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Ředitel Szórád mohl být pod tlakem pěti lesnických obrů, společností Uniles, Petra, Kloboucká lesní, Stora Enso a Progles. Před koronavirovou krizí kontrolovaly většinu zakázek od Lesů ČR a pro posílení své vyjednávací pozice se s několika dalšími lesníky spojily do Asociace lesnických a dřevozpracujících podniků.
Bývalý ředitel byl ve vztahu k nim dokonce ve střetu zájmů, protože jeho bratr Luděk se stal roku 2015 prokuristou Kloboucké lesní.
Dalšímu střetu zájmů čelila Sobotkova vláda, přesněji řečeno koaliční hnutí ANO, jehož šéf Andrej Babiš byl tehdy stoprocentním majitelem Unilesu. Manažer státní firmy Szórád svým rozhodnutím mimo jiné chránil lesní byznys jednoho ze svých příbuzných a jednoho z vládních politiků, přesto byl obviněn pouze on sám.
Daniel Szórád odstoupil z funkce v květnu 2018. Model těžby ve státních lesích, který nedokázal efektivně čelit kůrovcové kalamitě, se podařilo díky jeho zásahu obnovit.
Také velcí lesníci postupně obnovují dominantní postavení. Je pravda, že Progles s těžbou ve státních lesích skončil, ostatní čtyři přesto kontrolují polovinu velkých zakázek státní firmy. Většinu akcií Unilesu nadále drží svěřenské fondy Andreje Babiše a Lesnickou asociaci dosud řídí dva manažeři z Unilesu spolu s prokuristou Kloboucké lesní Luďkem Szórádem.
Pokud se za záchranou soukromých lesnických firem během kůrovcové krize skrývá zločin, popíše ho policie nejdříve ve chvíli, až případnou žalobu na exšéfa státních lesů dokončí. Očekávaný termín státní zástupce Borgula nesdělil.
