Ředitel jako gubernátor: rozdával odměny a povýšení bez ohledu na zákony

V pátek 2. srpna dostal Přemysl Tomašuk, ředitel krajské hygieny v Plzni, oficiální dopis: S okamžitou platností končíte ve funkci, podle zákona o státní službě jste navíc zproštěný služby.

V pondělí Tomašuk odevzdal telefon, počítač a služební auto.

Rychlý pád ředitele úřadu, který hospodaří se skoro stomilionovým rozpočtem, v sobě podle informací Seznamu skrývá neobvyklý příběh. Kontrola z Ministerstva zdravotnictví totiž nedlouho předtím ukázala, že Tomašuk se v čele hygieny choval jako neomezený pán: rozdával odměny bez ohledu na zákon, svévolně povyšoval své lidi do vyšších platových tříd a najímal si externí pracovníky, u nichž není jasné, co dělali.

A navíc: dceru své zástupkyně nechal v budově hygieny podnikat za výhodných podmínek.

Seznam zjistil, že ministerstvem vyčíslená škoda může jít do statisíců. Případ proto už řeší policie. „Ministerstvo zdravotnictví po vyhodnocení výsledků provedené kontroly podalo v této věci trestní oznámení Krajskému státnímu zastupitelství v Plzni,“ potvrdila mluvčí ministerstva Gabriela Štěpanyová.

Ministerstvo už dlouho tušilo, že na plzeňské hygieně nemusí být vše v pořádku. A provedlo tam několik prověrek.

Auditoři vypátrali, že ředitel Tomašuk o vlastní vůli přeřazoval některé zaměstnance do vyšších platových tříd. Což nemůže – platové třídy jsou pro jednotlivé posty jasně dané a mění je jen vláda. Ředitel Tomašuk přesto svou zástupkyni Dagmar Šimánovou povýšil ze 13. do 14. třídy. Takže nejenže pak brala víc peněz, ale mohl jí díky tomu vyplatit o 30 tisíc korun víc (celkem dostala loni skoro čtvrt milionu) na odměnách a o tisíc korun měsíčně zvýšit osobní příplatek.

„Já jsem zastupovala pana ředitele se vší zodpovědností. Že se to někomu nelíbilo, za to já fakt nemůžu,“ reagovala Šimánová.

Podobně pomohl ředitel podle auditu i několika dalším úředníkům. Přiznával jim vyšší odměny, než na jaké měli nárok a podrobně neodůvodňoval (a nebo je neodůvodňoval vůbec, ač je to podle zákona nutné), za jak mimořádný výkon si je zasloužili. Napsal jen například, že jde o dlouholeté zaměstnance a že umí pracovat s informačními systémy hygieny. Jiným poslal vícero odměn za jednu práci, nebo jim vyplatil o pět tisíc víc, než kolik původně schválil.

Neboli: choval se tak, jako kdyby nezaznamenal, že od roku 2015 platí úřednický zákon, který jasně stanovuje pravidla mimo jiné právě pro přidělování prémií a kariérní postup.

Seznamu se s Tomašukem nepodařilo spojit. Telefon, který doteď používal, je odpojený. Tomašukův syn reportérovi Seznamu nechtěl nový kontakt poskytnout. Slíbil ale, že otci vyřídí vzkaz s žádostí o rozhovor. Bývalý ředitel se však neozval.

Tomašuk také podle kontroly uzavíral velké množství externích dohod o provedení práce. Byly jich až tři desítky, což je pro úřad velikosti krajské hygieny neobvyklé. Různí externí pracovníci brali podle informací Seznamu zhruba od dvou do sedmi tisíc měsíčně.

Kontrola neobjevila žádné výkazy práce, které takhle zaměstnaní lidé musí podle zákona měsíčně vypisovat: co konkrétně udělali a kolik času práci věnovali. Výkaz práce musí podepsat úředník, který práci převzal.

Prověrka ukázala, že čtyři úředníci hygieny měli ke služebnímu platu ještě uzavřenou právě takovou externí smlouvu. Někteří vykazovali práci na externo pro úřad v době, kdy měli dovolenou, což kontrolorům z ministerstva přišlo podezřelé.

Ředitel také uzavřel smlouvu s právníkem, který dostával 400 korun za hodinu za „přípravu a zpracování odborných právních podkladů v oblasti správních řízení". Jenže to je podle Ministerstva práce, kterou smí dělat jen zaměstnanci úřadu ve služebním poměru – protože souvisí přímo s jeho rozhodováním. A protože není možné práci úředníků takhle outsourcovat.

A jedno zjištění kontrolorů se týká i pronájmu prostor v sídle hygieny ve Škrétově ulici v Plzni. Dnes bývalý ředitel tyhle prostory v centru Plzně pronajal za 1988 korun měsíčně. Včetně spotřeby vody a elektřiny. Nájemkyní je dcera ředitelovy zástupkyně Dagmar Šimánové, která tam od roku 2016 provozuje fyzioterapeutickou praxi.

Šimánová řekla Seznamu, že dcera si pronajala nevyužité prostory, o které nebyl zájem. „Takže si myslím, že stát na tom byl jenom dobře,“ prohlásila. Připustila, že se v pronájmu angažovala. „Tady byla nevyužitá kancelář, tak jsem poprosila pana ředitele, jestli by si tu kancelář mohla pronajmout moje dcera,“ řekla Šimánová.

Auditoři nenašli dokumenty, že by se na tyhle prostory konalo výběrové řízení.

Že se místo pronajímá za obvyklou cenu, měly dokazovat inzeráty, které si tehdy hygiena vyhledala ve veřejných zdrojích: tedy podobné nabídky na pronájem za podobné peníze. Jenže auditoři z nich vyčetli, že nejsou srovnatelné: jednalo se o skladové areály na okraji města. A ještě k tomu z doby, kdy už nájemní smlouva stejně běžela.

Zákon nadto říká, že než úřad pronajme nějakou nemovitost, musí ji napřed nabídnout jiným státním organizacím. Teprve když ty neprojeví zájem, smí jednat se soukromníky.

Že to všechno jsou vážné prohřešky, potvrdil i přístup nadřízených. Státní tajemník na Ministerstvu zdravotnictví nechal ředitele Tomašuka okamžitě zbavit úřednické služby. To se stává jen v krajních případech. Naposledy na hygienické stanici v Praze – tamního šéfa Jana Jarolímka vyloučili z úřednických řad poté, co byl obviněný ve vyděračské kauze, kterou Seznam podrobně popsal.

Jarolímek je stíhaný za to, že se údajně zapojil do vydírání podřízeného: úředníka skupina kolem ředitele nutila, aby odevzdával desítky tisíc, které mu před tím ředitel přidělil v rámci odměn.