Článek
Jak změnu klimatu vnímají Jihoafričanka, nigerijský umělec, obyvatelka New Orleans, Ital a český vědec na Antarktidě? Tuto speciální epizodu připravoval celý tým podcastu 5:59 několik měsíců. Mnohdy znepokojivé výpovědi pěti respondentů ze čtyř kontinentů týmu vynesly i nominaci na Novinářskou cenu 2023.
Čtěte rozhovor s Barborou Sochorovou, která koordinovala měsíce příprav a z výsledného podcastu natočila tři rozhovory, Pavlem Vondrou, autorem rozhovoru z amerického New Orleans, a Lenkou Kabrhelovou, která zpovídala českého vědce Daniela Nývlta.
Jaká je hlavní zpráva nominované epizody?
B. S.: Jedná se o jednu z epizod zpravodajského podcastu 5:59. V této konkrétní jsme se zaměřili na klimatickou změnu a její projevy. Rozhodli jsme se oslovit pět respondentů ze čtyř kontinentů a ptát se na jejich zkušenosti s tím, jak se krajina, ve které žijí a za dobu co si pamatují, změnila.
Poslechněte si nominovanou epizodu 5:59
V podcastu mluvila Jihoafričanka Corlia Richardson, Američanka, obyvatelka New Orleans Katy Heeren-Mueller, enviromentální umělec z Nigérie Ifesinachi Comedy Nwanyanwu, Ital Michele Davigo a vedoucí Českého antarktického výzkumného programu Daniel Nývlt. Svými postřehy zprostředkovali posluchačům 5:59 a čtenářům Seznam Zpráv netradiční pohled na to, jak také může vypadat klimatická změna a jak její projevy zasahují do dennodenního života lidí, kterých se bezprostředně dotýká.
Tento díl je ostatním epizodám podcastu 5:59 dost nepodobný. V čem podle vás vyniká?
B. S.: Jiný je určitě dobou své přípravy. Obvykle v týmu zpravodajská témata zpracováváme ze dne na den, tato epizoda si ale vyžádala mnohem větší produkci, už kvůli složitému domlouvání hostů v různých časových pásmech, překladům rozhovorů a následnému dabingu.
Obyčejně také na jedné epizodě pracuje jen část týmu, která je pro daný den vyčleněná, v tomto případě se ale do domlouvání hostů, samotného natáčení, překladů i finální montáže podcastu zapojili všichni členové týmu a je to skutečně kolektivní dílo. Jinak je ale tato epizoda 5:59 kombinací všech postupů, které rádi a často v naší produkci využíváme – analýzu důležitého tématu s hosty s pohledem ze zahraničí a za využití netradičních narativních postupů.
Tři nominace pro Seznam Zprávy
Postoupivší uspěli v konkurenci rekordních 890 příspěvků, které nominovala veřejnost a zástupci novinářské obce. Cena 14. ročníku soutěže nejlepších novinářských děl se uděluje celkem ve 13 kategoriích. Porotci a porotkyně vybírají u devíti z nich vždy tři nejlepší příspěvky, ze kterých vzejde vítěz. V dalších čtyřech kategoriích se udělují zvláštní ceny.
Kromě audiovizuálního rozhovoru týmu 5:59 o proměně klimatu na čtyřech kontinentech jsou mezi nominovanými i reportérky Seznam Zpráv Adéla Jelínková a Christine Havranová za jejich šestidílnou investigativní sérii „Slopné: Kdo je vrah?“ Více v rozhovoru s novinářkou Seznam Zpráv Adélou Jelínkovou.
Mezi nominovanými v kategorii inovativní žurnalistika je i Mapa kvality života dvojice autorů Kateřiny Mahdalové a Michala Škopa. V čem je mapa skutečně unikátní a jiná než ostatní žebříčky hodnotící kvalitu života v českých obcích? Jak náročné je takový projekt zpracovat a srozumitelně prezentovat čtenářům? Dozvíte se v rozhovoru s datovou novinářkou Kateřinou Mahdalovou.
P. V.: Tahle epizoda je z rodu těch, kterým říkáme příběhové. Úmyslně potlačujeme náš hlas a necháváme promlouvat samotné aktéry, v tomto případě lidi zasažené klimatickou změnou. Jiná než ostatní byla ta epizoda určitě v délce přípravy. Koncept byl jasný, ale posbírat výpovědi lidí z různých koutů světa přece jen chvilku trvá, je to produkčně náročné.
Pět hlasů ze čtyř kontinentů už je celkem reprezentativní pohled na realitu klimatické změny. Je to po všech stránkách kolektivní dílo a mě těší, že si snad i teď, s tím časovým odstupem, může najít nové posluchače, protože to téma samozřejmě nikam nezmizí, i kdyby před ním někdo chtěl zavírat oči (a uši).
Utkvěl vám některý z těch pěti příběhů víc než jiný?
B. S.: Všech pět příběhů je svým způsobem unikátních. Mně osobně nejvíc utkvěl příběh z Nigérie, kde si klimatická změna už dnes vybírá daň na nejchudší vrstvě obyvatel. Z rodin, které v daných lokalitách žily po celé generace, se najednou stávají vnitřní vysídlenci, kteří putují Nigérií a snaží se znovu zakořenit. Jenže kde není sucho, tam je povodeň a nebo půda narušená erozí. To vše nakonec vede ke snaze opustit Afriku a hledat lepší život jinde. Naděje na změnu je přitom v nejbližších letech jen mizivá. Ale syrovostí své pesimistické predikce se na mně podepsalo i svědectví z Antarktidy od českého vědce Daniela Nývlta.
Tým podcastu 5:59.
P. V.: Nejvíc si samozřejmě vybavuju to svědectví, které jsem zaznamenal v New Orleans, kde jsem loni s rodinou půl roku pobýval. Naše známá, Katy Heeren-Mueller, v něm velmi plasticky popsala, co obnáší život v tomhle městě, které dodnes nese jizvy po řádění hurikánu Katrina v roce 2005 a dnes se potýká nejen s extrémními projevy počasí, ale stále více i s jejich socioekonomickými dopady. Ceny pojistek rostou tak rychle, že to některé starousedlíky z města vyhání, a to tak přichází o část své „duše“, když to trochu nadnesu.
Je to fascinující místo, což potvrdí každý, kdo v něm mohl nějaký čas strávit, ale má velmi nejistou budoucnost. Katy to popsala velmi věrně a část té naléhavosti se myslím podařilo přenést do celé epizody. Samozřejmě i z těch ostatních výpovědí, žádnou vatu tam nenajdete. Což by myslím mohl být dobrý podtitul celého našeho podcastu.
L. K.: Nejvíc se mě dotklo líčení českého vědce a vedoucího Českého antarktického výzkumu Daniela Nývlta, s nímž jsem mluvila těsně po jeho návratu z jeho loňské jarní mise na českou vědeckou stanici na Antarktidě. Byl plný dojmů, zároveň má jako dlouhodobý pozorovatel života v Antarktidě perspektivu jako málokdo – v Antarktidě strávil od roku 2004 v úhrnu víc než dva a půl roku.
Jeho líčení změn a především už viditelných dopadů klimatické změny na východní pobřeží Antarktidy bylo zdrcující. Dramatický úbytek ledovců má důsledky nejen pro místní ekosystém, ale i pro celou planetu. Daniel Nývlt to dokázal vysvětlit tak srozumitelně, jasně a přehledně, že snad nikdo po poslechu nemohl pochybovat, jak dramaticky se klimatická změna dotýká životů nás všech a že nám prostě musí ležet na srdci vývoj i v těch nejvzdálenějších koutech planety, nejen v Česku.
Už tu padlo, že byla tato epizoda opravdu netradiční. Jakým tématům se v 5:59 věnujete obvykle?
L. K.: Podcast 5:59 je denní zpravodajský podcast a z toho vyplývá i povaha témat, kterým se věnujeme. Jde o pestrý výběr témat, která rezonují zpravodajstvím – ať už tím z domova, ze světa, z ekonomiky, sportu či kultury.
Rádi ale pátráme i v méně probádaných vodách a přinášíme hlasy lidí, kteří ve zdejším veřejném prostoru tolik známí nejsou, především pak respondentů ze zahraničí. Věříme, že jejich expertíza, která není zatížená zdejším kontextem, může do českého prostředí přinést novou perspektivu a šanci pro posluchače nahlédnout události v nových souvislostech.
Jaké projekty plánujete do budoucna?
L. K.: Právě teď startujeme dva velké projekty, které nám nabízejí možnost vyzkoušet jiné postupy a přinést nová témata mimo klasickou zpravodajskou výseč. Minulý víkend měl v našem kanálu premiéru nový podcast MDŽ, jehož ambicí je přinášet témata, která se týkají všech, ale mluvit o nich tentokrát budou hlavně ženy. Tento podcast připravujeme společně se šéfeditorkou Seznam Zpráv Veronikou Lehovcovou Suchou, s níž podcast moderujeme, a editorkou a producentkou Barborou Sochorovou.
Moderátorky a hostky prvního dílu podcastu MDŽ. Zleva: Veronika Lehovcová Suchá, Lucie Stuchlíková, Zuzana Kovačič Hanzelová, Lenka Kabrhelová.
Druhý velký projekt podcastu 5:59 odstartoval v pátek 3. 5., jmenuje se Sekty CZ. Jde o sedmidílnou narativní sérii, ve které naše kolegyně z investigativní redakce Kristina Ciroková utřiďuje a odhaluje detaily svého více než rok trvajícího pátrání po sektách, které působí na území Česka. Snaží se ve svém vyprávění najít odpovědi na otázky, jak tato uskupení fungují, jak se chovají, kdo jsou jejich oběti a zda umíme účinně pomoci těm, kdo chtějí ze sekty jakéhokoliv ražení vystoupit.
Kristinino vyprávění doplňuje originální a na míru ušitý sound design Martina Hůly a vše se děje pod taktovkou editorky Barbory Sochorové – tedy v kombinaci tvůrců, kteří za sebou mají produkci úspěšné podcastové řady Slopné: Kdo je vrah? Podcast 5:59 ji publikoval loni na podzim, novinářky SZ Adéla Jelínková a Christine Havranová za sérii nyní mají nominaci na novinářskou cenu i cenu veřejnosti. Držíme jim palce!
