Článek
Letos Nadace OSF na seznam nominovaných na Novinářskou cenu 2023 poslala hned tři projekty Seznam Zpráv. Jedním z nich je i unikátní Mapa kvality života, která dvojici autorů Kateřině Mahdalové a Michalu Škopovi vynesla nominaci v kategorii inovativní žurnalistika.
V čem je mapa skutečně unikátní a jiná než ostatní žebříčky hodnotící kvalitu života v českých obcích? Jak náročné je takový projekt zpracovat a srozumitelně prezentovat čtenářům? Čtěte rozhovor s datovou novinářkou Kateřinou Mahdalovou.
Mohla bys na začátek nominovaný projekt krátce představit?
Jde o rozsáhlou analýzu toho, jak se vlastně žije v Česku. Otevírala velký seriál, který jsme pojmenovali stejně – „Jak se žije v Česku“ – a který se každý měsíc zaměřuje na jedno téma od dopravy, zdravotnictví až třeba po dopravu. A tahle velká analýza vychází z mnoha zdrojů dat, která jsme poskládali do 20 různých parametrů, ze kterých se pak dá sestavit solidní obrázek, jak se v různých oblastech Česka liší kvalita života.
Ne všude je totiž stejná dostupnost vzdělání či zdravotní péče, liší se zatížení dopravou nebo dostatek pracovních příležitostí. Ale hlavně: My jsme se cíleně vyhýbali prostému žebříčku, protože srovnávat dvě různé obce z různých koutů republiky samo o sobě nedává smysl. Proto jsme lokalizovali mikroregiony, což umožňuje srovnání v rámci daných oblastí.
Žebříčků, které srovnávají kvalitu života v českých městech, je více. V čem se odlišuje váš projekt?
V tom, že je poctivý a fakt hodně komplexní, přitom se nám ho povedlo zpracovat do srozumitelné formy. Víme, že existuje ještě minimálně jedna obdobná mapa nebo řekněme srovnání, ale to je spíš jen žebříček obcí.
Jak se žije ve vaší obci?
V různých oblastech měst a obcí v Česku se kvalita života liší podle dostupnosti vzdělání, zdravotní péče, zatížení dopravou nebo dostatku pracovních příležitostí. Pokud chcete zjistit, jak na tom vaše obec je, můžete se podívat na unikátní mapu:
V čem jsme jiní? Nechtěli jsme to uhrát jen na top nejlepší nebo nejhorší obce, chtěli jsme ukázat, že různá místa mají různá specifika a že někde mají sice slušnou kvalitu ovzduší, ale nejbližší poliklinika je 15 kilometrů daleko. Typicky třeba Jesenicko: krásná příroda, čistý vzduch a dostatek míst ve školkách. To jsou výhody. Jenže se tu zároveň sbíhá více negativních jevů od nedostatku pracovních příležitostí až po velkou dojezdovou vzdálenost do středních škol.
Jak náročná je práce na takové analýze?
V tomhle případě to bylo náročné z více důvodů: Jednak vybrat a zkřížit data tak, abychom poskytli co nejvíc vypovídající obrázek. Dalším krokem bylo data sehnat – a to aktuální. A třetím, v tomhle případě dost těžkým krokem byly samotné vizualizace. Nebylo jednoduché vymyslet způsob, jak takhle složité informace předat veřejnosti. Proto jsme obce nakonec rozdělili do tzv. kvintilů a každému jsme přidělili odpovídající počet hvězdiček.
Jedna hvězdička znamená, že vybraná obec je mezi pětinou všech obcí ČR, které jsou na tom v daném ukazateli nejhůře. A naopak pět hvězdiček značí, že je obec mezi pětinou ze všech obcí, které jsou na tom nejlépe. Výhodou je, že s Michalem Škopem pracujeme v tandemu už nějakou dobu, známe se a nemusíme si moc věcí dovysvětlovat, takže v tomto smyslu zase byla práce snazší.
Nominace pro Slopné i 5:59
Postoupivší uspěli v konkurenci rekordních 890 příspěvků, které nominovala veřejnost a zástupci novinářské obce. Cena 14. ročníku soutěže nejlepších novinářských děl se uděluje celkem ve 13 kategoriích. Porotci a porotkyně vybírají u devíti z nich vždy tři nejlepší příspěvky, ze kterých vzejde vítěz. V dalších čtyřech kategoriích se udělují zvláštní ceny.
Mezi nominovanými jsou i reportérky Seznam Zpráv Adéla Jelínková a Christine Havranová za jejich šestidílnou investigativní sérii „Slopné: Kdo je vrah?“ Více v rozhovoru s novinářkou Seznam Zpráv Adélou Jelínkovou.
Do výběru postoupil také audiovizuální rozhovor týmu 5:59 o proměně klimatu na čtyřech kontinentech.
Dokážou tě po takové době, kdy na SZ publikuješ podobné výzkumy, ještě překvapit výsledky?
Dokážou. Samozřejmě mám zkušenosti a leccos umím předvídat nebo odhadnout, ale zároveň stále hledám nové pohledy na různé věci a vcelku běžně se dozvídám nové skutečnosti nebo souvislosti.
Kterého svého projektu si sama ceníš nejvíc a považuješ jej za nejpovedenější?
Je jich víc a mají společné to, že to nejsou jen přehledy s vizualizovanými daty, ale investigativa. S Michalem jsme takhle zjistili, kdo krátce po ruské invazi na Ukrajinu nejvíc vydělával na drahém benzinu (nebyly to čerpací stanice, nýbrž rafinerie), dlouhodobě se věnuji problematice exekucí, takže i v této oblasti máme mnoho důležitých zjištění.
Nebo vzdělávání: Na základě dat dlouhodobě vyvracíme mýtus o tom, že by se měly děti po ukončení základní školy specializovat v učňovských oborech apod. Z poslední doby pak musím zmínit velký seriál o tom, jak se čerpá příspěvek na bydlení a komu vlastně tato sociální dávka vydělává velké peníze. Nápověda: Chudí lidé z příspěvku nezbohatnou, ti z něj nevidí nic.
A jaké projekty plánujete do budoucna?
Máme toho rozdělaného fakt hodně, dokončujeme seriál o příspěvcích na bydlení, připravujeme se na evropské volby, ale také na všechny další, které budou následovat. Umíme velmi přesně predikovat výsledky z průběžného sčítání a chystáme volební kalkulačky ve čtyřech evropských zemích a na tohle jsou nutné přípravy mnoho měsíců předem.
A samozřejmě i nadále budeme investigovat. Rozhodně budeme pokračovat třeba v tématu, jak si některé obce a města vytvořily z úsekového měření rychlosti stroj na peníze a nejde jim o bezpečnost, ale o to, řidiče nachytat na nejasně označených úsecích silnic nebo dálnic, které spadají do jejich katastru.
