Článek
Proč jsi se rozhodl znovu věnovat právě této kauze a proč zrovna teď?
Tahle kauza ve skutečnosti původně začala úplně jiným případem, a to deníčkem Jaroslava Faltýnka, což jsme publikovali zhruba před rokem. Tehdy jsme zjistili, že Jaroslav Faltýnek tlačil na Simonu Kratochvílovou a já jsem se ji snažil oslovit, aby mi řekla okolnosti jednání s panem Faltýnkem, ale i s dalšími lidmi. Ale ona se tehdy nechtěla vůbec bavit ani se jen sejít, takže já jsem se od té doby k tomu zkoušel průběžně vracet a domluvit se s ní, aby řekla, jak to bylo doopravdy.
Jak složité tedy nakonec bylo Simonu Kratochvílovou takzvaně rozmluvit?
V první třetině letošního roku prvoinstanční soud rozhodl, že má jít na 6,5 roku do vězení. Ona přitom celou dobu konzistentně nevypovídala, tak jsem ji oslovil znovu, jestli už přece jen není čas promluvit, protože to mlčení zjevně nepomohlo. A to byl přesně ten moment, který ji dovedl k úvaze, že by měla říct, jak to bylo.
Poslechněte si první epizodu série Služebná mocných
Nejdřív jsme spolu dlouze debatovali „off record“, potom jsme začali natáčet jednotlivá svědectví asi ve třech nebo čtyřech sériích. To jsme pokaždé natočili třeba dvě hodiny, já jsem to prošel, pak jsme se k tomu znovu vrátili a takhle jsme rozšiřovali celé svědectví. A vznikl z toho takhle obsáhlý materiál. Kdybych nasčítal veškerý čas, který jsem spolu hovořili, tak to už nebudou hodiny nebo desítky hodin, ale spíš dny.
Role Simony Kratochvílové, minimálně pokud posloucháme její výpovědi, se zdá být poměrně specifická. Pokud sama sebe nevykresluje přímo coby oběť, tak minimálně tvrdí, že byla jen malým kolečkem v rozsáhlém systému. Jak vnímáš její reálnou pozici v kauze?
Ona má v zásadě konzistentně opravdu pocit, že je oběť. Zároveň v průběhu těch pěti let sama sebe asi přesvědčila o některých věcech, které nejsou úplně pravda. Třeba když říká, že v odposleších, ve kterých jejich rozhovory s Miroslavem Peltou nahrála policie, jen takzvaně mlátili prázdnou slámu. To si opravdu nemyslím, protože je očividné, že prázdnou slámu fakt nemlátili.
Na druhou stranu se mi zdá zjevné, že ona opravdu není hlavou hydry, která manipulovala dotace. Protože, když to řeknu ošklivě, ona na to nemá, být hlavou. Je založením asistentka, tajemnice, která se za normálních okolností vůbec neměla šanci stát náměstkyní ministryně. A to byla ta základní chyba – a já samozřejmě nevím, jestli chyba vědomá, nebo nevědomá. Vulgárně řečeno, její pozice je vlastně určitá forma bílého koně.
Zaskočilo nebo překvapilo tě něco v její obsáhlé a detailní zpovědi?
Zaskočilo mě, jak pracovitá Simona Kratochvílová je. Což je upřímně řečeno problematické ve chvíli, kdy pácháš něco nekalého, tak je lepší, když jsi trochu lenoch, protože toho nestihneš nadělat tolik. Ale oni byli opravdu strašně výkonní a za ty tři měsíce toho stihli hrozně moc. Ale ta pracovitost se projevovala i v tom našem hovoru, který jsme vedli, protože když jsem jí například řekl, že potřebuju, aby se na něco koukla do odposlechů, tak ona byla schopná během krátké doby zpracovat opravdu neuvěřitelné množství materiálu. Takže je vážně extrémně výkonná.
Poslechněte si druhou epizodu série Služebná mocných
Ale co mě zároveň nepřestane překvapovat, je neuvěřitelná naivita, se kterou ona vstupovala do úřadu, ale i mezilidských vztahů, které ji svým způsobem zničily. Třeba ministryni (Kateřinu Valachovou) měla opravdu ráda, naprosto jí důvěřovala, jejich vztah byl velmi blízký, a ji vůbec nenapadlo zpochybňovat, cokoliv ministryně řekla. A stejným způsobem přistupovala k mnoha dalším lidem a především tedy k Miroslavu Peltovi, kterého ještě navíc milovala. Ale ta naivita… Já jsem se v rozhovoru neubránil – což možná nebylo dobře, ale stalo se to – a v jednu chvíli jsem se jí zeptal, jestli se přece jenom nechovala trošku – s prominutím – jako blbá holka. A ona se neurazila, ale přitakala.
Který moment celé kauzy považuješ za klíčový? Něco, co tento mimořádný případ odlišuje od jiných afér spojených s dotacemi?
Výjimečnost tohoto případu vidím ve dvou momentech. Jeden je spíš obecný – a to, že v téhle kauze je namočené neuvěřitelné množství lidí a manipulativní přístup k dotacím byl naprosto systematizovaný, nebyla to excesivní věc, kdy někdo jde škemrat, aby mu zařídili dotaci. Tohle byl naprostý princip, něco jako když se ze zločinu stane průmysl.
Druhá věc, která mě na celém případu překvapuje, je, že nikdo z lidí na obou stranách se za to nestydí. Hovory s nimi probíhaly v podstatě stejně: nejdřív ti lidé dostali prostor, aby řekli, jak to vidí, a teprve pak jsem začal dávat konfrontační otázky. A oni všichni na sebe ty základní věci prakticky řekli sami už na tom začátku, protože jim až ve chvíli, kdy jsem na ně začal tlačit a poukazovat na střet zájmů nebo na to, že v dotacích figurovali třeba jejich příbuzní nebo v nich byli jinak zainteresovaní, tak teprve pak jim začalo docházet, že tam je potenciálně nějaký problém. Ale sami ho tam na začátku vůbec neviděli.
Jaká odhalení ještě můžeme čekat od zbývajících dílů podcastové minisérie Služebná mocných?
Budou ještě dva díly, hlavně je to povídání trošku osobnějšího charakteru se Simonou Kratochvílovou, abychom nahlédli, jak ona se na celou věc dívá. A potom už z toho začínají lézt další příběhy, které už sice nebudou součástí podcastové série, nicméně naše pátrání v tom bude pokračovat dál.
