Článek
Patří pátrání po původu slov mezi tvé koníčky?
Koníčky? Když jde o slova, tak je to v našem případě spíš nemoc z povolání, ne? Takže samozřejmě ano, patří. Ten původ slov nesleduju jako lingvista, kterým vážně nejsem, ale zajímá mě hlavně jako uživatele. Odkud se slova berou a kam se ztrácejí, jak s nimi zacházíme a manipulujeme, a podobně. Patřím k lidem, co je čeština a její užívání živí sedm dní v týdnu, a už to mi přijde jako dobrý důvod se v ní přehrabovat i „po pracovní době“. Záleží mi na ní.
Jak vlastně vznikl nápad na jazykový koutek, ve kterém budeš rozebírat nové, či jinak zajímavé výrazy českého jazyka?
Jazykový koutek Šuplík se už podle názvu stylizuje jako trochu staromódní nebo staromilecká záležitost. Jazykových sloupků za posledních minimálně sto let vycházela moře a psali je o dost lepší autoři a větší odborníci než já. Ale to hlavní, totiž obcování uživatelů s češtinou, se nejen nevyčerpalo, ale je čím dál intenzivnější – tím, jak vstřebáváme mnohem víc vzkazů, informací, jazykových podnětů než kdysi. Hledat v tomhle všem nějaké úkazy – ale Šuplík není myšlený a nemá být psaný úplně smrtelně vážně, to je důležitá poznámka – mi pořád přijde cenné. Že jsem se k tomu vyvolil a chci to nabízet čtenářům, je ukázkou nezkrotné pýchy par excellence.
Podle čeho si slova vybíráš a jak dlouhý máš v této chvíli seznam objektů svého zájmu pro další díly Šuplíku?
Vybírám podle toho, jak moc mě něco baví nebo trápí a jestli si myslím, že bych k tomu dokázal zformulovat několik tisíc znaků, které se odvážím předložit. Ne že bych měl plný šuplík slov do zásoby a jen z něj vytahoval, jde také o to, jestli je to které slovo, obrat nebo způsob vyjadřování něčím aktuální. Zajímá mě třeba názvosloví našich ulic, to bylo hodně živé po přepadení Ukrajiny, ale teď už se to zase moc neřeší. Tak čekám, až bude příležitost, tzv. aktualizační moment, se o tom trochu rozepsat. Anebo se k tomu prostě dokopu, že.
Literární koutek Šuplík Jana Lipolda.
Existuje nějaký obzvlášť roztodivný novotvar, který tě v poslední době zaujal, ale zatím jsi nepátral, jak vznikl?
Tak ty novotvary bývají celkem prokouknutelné, a někdy navíc ve slušném médiu ne úplně publikovatelné… Takže celé takové slovo mě nenapadá, zato jsem tuhle strávil dost času nad předponou „pa-“, protože mě fascinoval právní termín „paakt“. Pavel Rychetský tak nazval „akt“, kterým by Miloš Zeman jmenoval předsedu Ústavního soudu x měsíců předem, takzvaně do zásoby. Myslím, že jsem si kvůli tomu vyrešeršoval největší sbírku slov začínajících na „pa-“ v republice, od pakoně po pavouka, jestli to k něčemu použiju, bůh suď, ale v šuplíku to leží.
Každý rok bývá zvykem volit Slovo roku. Kdybys ty coby velký znalec českého jazyka měl vybrat vítěze ve zvláštní kategorii Novotvar roku, jaký by to v aktuálním roce byl? A jaké slovo ti nejvíc utkvělo vloni?
Tady bych se do poroty úplně nehrnul, protože doba je rozčilená a aktuální slovotvorba tomu odpovídá. Nejvynalézavější bývá tam, kde se vyskytuje konflikt nebo zlo, žádná radost. Kdybych měl nominovat jedno slovo za letošek i loňský rok, alespoň na cenu za přímočarost, pak řeknu: Putler.
Co je to Šuplík a k čemu je dobrý
Ve svém sloupku Šuplík pozoruje Jan Lipold, jak mluvíme a píšeme.
Šuplík na Seznam Zprávách vytahujeme každou neděli. Některé předchozí si můžete přečíste zde:
