Ekonomika stojí na domácích firmách. Česká elita ukazuje, které to jsou

Nejen na to odpovídá jeden z tvůrců České elity a šéf byznysové redakce Martin Jašminský.

Proč se byznysová sekce rozhodla žebříček vytvořit? Co bylo tou hlavní motivací?

Říkali jsme si, že spousta úspěšných českých firem nemá šanci se v žádném žebříčku top firem objevit, protože nejsou dostatečně velké, aby konkurovaly nadnárodním korporacím nebo velkým firmám, které jsou pod kontrolou zahraničního kapitálu.

Také jsme se chtěli podívat na to, jaké firmy tady během zhruba 30 let od vzniku novodobé České republiky vznikly.

Zjistili jsme, že Češi podnikají napříč všemi obory. Jsou tady společnosti, které navázaly na tradici již existujících firem, ale také je tady i celá řada takových, které opravdu vznikly v posledních letech. Některé z nich jsou hodně mladé a přitom už velmi úspěšné.

Takže cílem bylo vypíchnout schopnosti českých podnikatelů a podnikatelek, kteří dokázali vybudovat firmy, které dnes buď hrají první ligu na evropské nebo i světové úrovni, nebo se dostaly do pozice velmi úspěšných firem. Ty pak většinou exportují své výrobky nebo své služby do zahraničí a vlastně tvoří páteř české ekonomiky. Byť je tady hodně zahraničních firem, tak stále většinu hrubého domácího produktu i většinu zaměstnanosti tvoří opravdu domácí firmy pod kontrolou českých vlastníků. Náš žebříček je i oceněním těch firem.

Takže byste se nezdráhali říct, že je žebříček Seznam Zpráv v Česku unikát?

Ano. Jiný žebříček, který by se speciálně zaměřoval na české firmy, tedy ty pod kontrolou českých vlastníků, tady neexistuje. Existují jen žebříčky hodnotící firmy podle velikosti, z pohledu tržeb, nebo takové, které sledují a mapují nejbohatší lidi v Česku.

Náš žebříček je unikátní také v tom, že zahrnuje i státní firmy. Ty se většinou v žebříčcích podle tržeb, kromě teda Czech Top 100, nevyskytují. Tímto jsme chtěli i zmapovat, jaké firmy vůbec státu patří, v jaké hodnotě a jaké v nich má stát aktiva.

Nakolik jsi předvídal, které firmy se do žebříčku dostanou? Je něco, co tě překvapilo?

Já to řeknu jinak. Nepřekvapilo mě, jaké firmy se objevily na předních pozicích, často jsou to veliké firmy, energetické skupiny, firmy jako EPH, Agrofert, ČEZ, tedy velké dominantní firmy.

Ale překvapilo mě, kolik jsme objevili firem, o kterých jsme sice věděli, ale zas tak dobře jsme je neznali nebo jim jako novináři nevěnovali tolik pozornosti. Překvapilo mě, kolik velmi úspěšných, skvělých a i mladých firem dokázalo vyrůst do velikosti, že jsou schopny generovat opravdu významné zisky.

My to počítali skrze schopnost, jak jsou firmy schopny generovat zisky a přinášet zisk svým majitelům, svým akcionářům. O to víc mě tak překvapilo, že se tam objevily firmy jako AŽD Praha nebo FTMO, které sice generují velké zisky, ale nejsou to společnosti, o kterých byste četli každý den. Nejvíc mě překvapilo, že se nám na docela vysoké pozice probojovaly firmy, u kterých by to člověk nečekal, nebo by ho nenapadlo, že zrovna ony budou patřit do první dvacítky či třicítky.

Nečekal – vzhledem ke komoditám, se kterými obchodují nebo myšleno s ohledem na dobu, kterou na trhu působí?

Tyto firmy existují třeba 10, možná 15 let. Nepatří pod křídla nějakých větších finančních skupin a za poslední roky výrazně rostly. Velmi zajímavé pak je pozorovat, jak některé firmy, byť jsou stále ryze české, už mají tu schopnost jít do zahraničí a kupovat své konkurenty v zahraničí. Konkrétně třeba Česká zbrojovka, která koupila americkou firmu Colt. Nebo třeba společnost Vafo, která vyrábí jídlo pro psy a kočky, a také expandovala do zahraničí.

Zajímavé je, že se v tom žebříčku poměrně vysoko umisťují už i firmy, které podnikají v oblasti zdravotnictví. Máme tam firmy Agel nebo Akeso, což jsou firmy, které podnikají v oblasti veřejného zdraví velmi úspěšně.

Dokážete si představit, že vydání žebříčku bude mít dále na byznysové dění nějaký vliv?

To si ani nemyslím, protože ty firmy jsou na trhu velmi dobře známé. Ať z pohledu konkurence, nebo z pohledu případných investorů, ať už z řad strategických hráčů, kteří by třeba si vyhlídli nějaké české firmy ke koupi. Ale i z pohledu třeba investičních fondů, které kupují firmy, ve kterých vidí potenciál, nějakým způsobem je zhodnotí, dokoupí ještě další firmy a pak je prodají dál.

Takže si nemyslím, že by firmám umístění v žebříčku mělo nějak pomoci, pokud mluvíme o nových obchodních příležitostech. Z pohledu veřejnosti to ale určitě velké ocenění je, protože, jak říkám, některé ty firmy veřejnost ani tak dobře nezná a skrze náš žebříček se o nich dozví. A uvědomí si, co se podnikatelům a podnikatelkám povedlo vybudovat.

Může se stát, že si některé firmy řeknou, že jsou ve vašem žebříčku neprávem opomenuty?

My ten žebříček tvořili velmi konzervativně, takže určitě budou případy, kdy si některé firmy o sobě budou myslet, že mají vyšší hodnotu, než kolik my uvádíme. To se vlastně nevylučuje, protože hodnotu firmy spočítáte na základě nějakých finančních ukazatelů. Ale například když si takovou firmu vyhlídne nějaký strategický hráč a opravdu ji chce, tak v takových případech jsou zájemci ochotni zaplatit třeba i dvojnásobek hodnoty, protože ta firma je nějakým způsobem důležitá, zapadá do jejich strategie.

Takže tohle je nějaký odhad té hodnoty. Sama hodnota se navíc v čase mění, což je vidět i na našem žebříčku. Hodně vysoko jsou aktuálně energetické firmy, které měly mimořádné zisky s ohledem na nedávný velký růst cen energií, ale to se samozřejmě do budoucna nemusí opakovat. V předchozích letech, v době covidu, velkých zisků dosahovaly i firmy z oblasti e-commerce. Hodně nahoru šla celá e-commerce, ale je vidět, že už zase padá dolů, a zisky, které ty firmy generovaly v předchozích letech, do budoucna už tak velké nebudou.

My budeme žebříček pravidelně aktualizovat, doplňovat o nové firmy, ale samozřejmě v průběhu času se hodnota firem může měnit i podle toho, jak se budou měnit podmínky na jednotlivých trzích.

Práce na žebříčku s sebou určitě nesla i nějaká úskalí…

Rozhodně. Narazili jsme na úskalí, že není vždy úplně jednoduché dostat se k relevantním údajům. Jsou firmy, které finanční data o sobě prezentují. V tomhle ohledu bych určitě vypíchl veřejně obchodované firmy, ty jsou obchodované na burze a mají povinnost o sobě pravidelně zveřejňovat klíčové finanční ukazatele.

Ale zcela privátní firmy údaje o sobě ne vždy zveřejňují. Některé podnikatelské skupiny mají různé speciální firmy, přes které třeba generují nějaké části zisku skupiny, nebo ten zisk třeba koncentrují v dceřiných firmách, takže ne vždycky je úplně snadné dostat se k relevantním datům. Narazili jsme i na to, že jsou podnikatelé a podnikatelky, kteří třeba vůbec nekomunikují nebo nebyli příliš ochotni nám poskytnout data. A proto některé ty firmy v našem žebříčku nejsou - když jsme neměli dostatek údajů k dispozici, nebylo z čeho počítat. I to se může časem změnit, pokud ty firmy data poskytnout. Také jsme narazili na to, že hospodaření některých firem v určitých odvětvích, jako jsou třeba developeři, je cyklické a je nutné jít víc do středu těch finančních ukazatelů, abychom byli schopni se podívat na to, jak hodnotná ta firma je.

Pro koho primárně je žebříček určen? Komu byste doporučili si jej pročíst?

Z mého pohledu může být čtenářem každý, kdo se zajímá o dění v Česku, kdo se zajímá o ekonomiku, byznys, ale ne nijak bezpodmínečně. Ty informace jsou opravdu zajímavé pro jakéhokoliv čtenáře, kterému není lhostejné, co se v této zemi děje a který se i zajímá o to, v čem jsou české firmy výjimečné a úspěšné, co jsme my jako Česká republika schopní nabídnout světu skrze svoje výrobky a služby.

Ten žebříček je opravdu unikátní ukázkou schopnosti českých podnikatelů a podnikatelek a zveřejněním to nekončí, ale teprve začíná. Budeme k nám průběžně zvát všechny firmy na rozhovory, budeme se zajímat o dění v těch firmách a jak jsem už zmínil, do budoucna budeme ten žebříček i rozšiřovat. Takže spousta firem, které ještě nemají tu velikost a hodnotu, určitě můžou mít ambici se do toho našeho žebříčku dostat, patřit mezi stovku nebo do budoucna dvoustovku nejhodnotnějších českých firem.