Článek
Řecko dnes oficiálně opouští třetí a zároveň poslední záchranný program. Od roku 2010 byly Řecku poskytnuty půjčky v celkové výši 288,7 miliardy eur (7,4 bilionu korun). Z toho 256,6 miliardy eur od evropských partnerů Řecka a 32,1 miliardy eur od Mezinárodního měnového fondu (MMF), uvedla agentura Reuters.
Následující rok nebo dva bude Řecko podle Lukáše Kovandy ze společnosti CYRRUS ještě čerpat prostředky ze záchranného programu, které mu byly přiděleny na začátku srpna. „Je to jakýsi přechodný polštář, ale postupně během roku až dvou se bude Řecko snažit plnohodnotně vrátit na finanční trhy a půjčovat si běžným způsobem, což znamená emisí dluhopisů,” myslí si Kovanda.
Do splacení posledních peněz ze záchranného úvěru, tedy do roku 2060, budou zemi navíc nadále čtvrtletně navštěvovat experti, kteří budou mít za úkol prověřit, zda Atény plní dohodnuté cíle v oblasti veřejných financí.
Řecko je na tom i přes zlepšení stále špatně, ekonomicky i sociálně
Řecko je na tom podle Kovandy stále velmi špatně, ale situace už není tak katastrofální jako v uplynulých osmi letech. „Situace je pro řadu Řeků velice tíživá, zejména pro mladé Řeky, kteří nemohou nalézt práci," řekl Kovanda a dodal, že nezaměstnanost lidí do 25 let činí v Řecku stále 40 procent. To je sice o 20 procent méně než v roce 2013, ale stále hodně.
U nových pracovních míst je v Řecku stále normou špatně placená těžká práce. Průměrný příjem klesl o více než třetinu, zatímco daně prudce vzrostly. U obyvatel jsou běžné klinické deprese a růst zaznamenaly i statistiky o počtu sebevražd. Stovky tisíc kvalifikovaných zaměstnanců odešly do zahraničí.
„Životní úroveň Řeků, která tu byla v roce 2008, se vrátí až ve třicátých letech,” řekl Kovanda. Lze podle něj hovořit o ztraceném čtvrtstoletí, což znamená, že sociální dopady budou tíživé i v následujících letech.
Osekání dříve velmi štědrého sociálního systému Řekové podle Kovandy nesou nelibě. Většina z nich chce ale zůstat v eurozóně a řada z nich chápe, že se musí striktním úsporným opatřením přizpůsobit.
Řecká ekonomická krize s sebou podle Kovandy nese řadu sociálních negativních dopadů. „V uplynulých osmi letech byly běžné demonstrace a pouliční bouře, dokonce došlo k protestní sebevraždě,” řekl Kovanda.
Odpuštění části dluhu se neočekává
Podle Mezinárodního měnového fondu je řecký dluh při současných podmínkách splácení v plné výši nesplatitelný. Země si tak podle Kovandy projde velmi neblahým obdobím.
Odpuštění části dluhu podle Kovandy zřejmě není na stole. Eurozóna v čele s Německem si další změkčování podmínek splácení příliš nepřeje. Německá vláda podle ekonoma nechce vysílat voličům signály o tom, že Řecku uleví na úkor Němců.
V dalších deseti nebo více letech ale podle Kovandy odpuštění dluhu nelze vyloučit, protože Řecko to bude mít se splácením opravdu velmi těžké.
Ekonomika sice opět mírně roste, státní finance se zlepšují, vývoz je na vzestupu a nezaměstnanost klesá, do země se vrací turistický ruch a zastavil se například i propad cen nemovitostí - jeden z pěti Řeků je však stále bez práce a jen několik málo jich dostává dávky od státu.
Evropský komisař pro hospodářské a měnové záležitosti Pierre Moscovici dnes řekl, že řada úsporných opatření, které Řecko přijalo v rámci svého záchranného plánu, položila základy pro udržitelné zotavení této země. Šance pro Řecko není malá ani podle Lukáše Kovandy. Zůstává podle něj ale faktem, že řecká ekonomika je stále v dezolátním stavu.
