Článek
Řecko uvedlo, že hodlá použít „všechny prostředky“ k tomu, aby Londýn přimělo, aby se vzdal soch z antického chrámu Parthenón na athénské Akropoli. Ty z Řecka před více než 200 lety odvezl londýnský velvyslanec lord Elgin za okolností, které podnítily jednu z nejslavnějších světových kulturních hádek.
Britský premiér Boris Johnson v úterý řekl, že o řeckém požadavku na navrácení uměleckého díla z 5. století před naším letopočtem nehodlá jednat na mezivládní úrovni. Podle Johnsona je návrat parthenónských soch záležitostí, kterou má řešit Britské muzeum a ne jeho vláda.
Řečtí představitelé Johnsonovo stanovisko označili za „zcela předvídatelné“. Už v březnu totiž britský premiér uvedl, že sochy, které pořídil lord Elgin, by měly v Británii zůstat, protože byly získány legálně.
Dříve byl přitom Boris Johnson považován za podporovatele myšlenky návratu parthenónských soch. V roce 1986, jako předseda Oxfordské unie, totiž vyzval Melinu Mercouriovou, první řeckou ministryni kultury, aby na toto téma vznesla diskuzi.
Řeckého premiéra Kyriakose Mitsotakise, prvního řeckého premiéra, který v Downing street adresoval otázku soch z Parthenónu, ale Johnsonova odmítavá slova neodradila, píše britský deník The Guardian.
„Mým záměrem je pokračovat v tvrdé práci až do jejich konečného návratu do muzea Akropolis,“ řekl Mitsotakis publiku v Science Museum v Londýně krátce po setkání se svým britským protějškem.
Naději na vyřešení vleklého sporu Mitsotakis nejspíše neztratil hlavně díky britské veřejnosti, která se k řeckým snahám staví o poznání přívětivěji. Po tom, co se řecký premiér objevil v televizním pořadu Good Morning Britain, stanici zaplavil příval pozitivních reakcí.
Moderátoři show uvedli, že po odvysílání jeho vystoupení, kde propagoval návrat soch do Athén, přišlo spoustu tweetů vyjadřujících Mitsotakisovi podporu.
„Bude to britské veřejné mínění, které nakonec nakloní misky vah ve prospěch spravedlivého řeckého požadavku,“ řekl jeden z členů řecké delegace. Řečtí představitelé tak teď plánují využít k dosažení svého cíle právě sílu britské veřejnosti. Další fáze řecké kulturní kampaně se má zaměřit na získávání jejich přízně.
Spor o 2 500 let staré sochy, které jsou dnes považovány za vrchol klasického umění, trvají už od té doby, kdy byly z Parthenónu před více než 200 lety odvezeny na základě nařízení lorda Elgina, londýnského velvyslance v Osmanské říši. Britské muzeum se k uměleckým dílům dostalo v roce 1816, po tom, co mu je zbankrotovaný diplomat prodal.
Britské muzeum v současné době vystavuje celkem 80 těchto soch. Většina zbývajících děl, které zdobily centrální chrám Akropole, je k vidění v muzeu na úpatí památníku v Athénách, které Řekové postavily přímo za účelem vystavování. Zbytek soch je rozptýlen v dalších osmi institucích napříč Evropou.
„Sochy nám byly v 19. století ukradeny, patří do muzea Akropolis,“ uvedl dříve Mitsotakis, který považuje za důležité, aby se všechny sochy přesunuly do Athén a bylo možné sochy z Parthenónu obdivovat v jejich celistvosti. Ve snahách o získání soch je povzbudilo nedávné rozhodnutí UNESCO, které dává jasně najevo, že tento vleklý spor by se měl řešit na vládní úrovni, nikoliv skrze Britské muzeum.
„Muzea po celém světě stále více spolupracují na sdílení, vracení, slučování a zapůjčování exponátů v nebývalém měřítku,“ pronesl v Londýně řecký premiér a poukázal tak na pokrok v řešení sporů o kulturní dědictví.
Výměnou za parthenónské sochy Řecko Britskému muzeu už dříve nabídlo zapůjčení některých děl, která jejich zemi ještě nikdy neopustila.
