Článek
Nevím, kde se vzaly v našich novinách informace o tom, jak je v Řecku prázdno. Nemám přehled, jak to vypadá na ostatních místech, ale na ostrově Korfu prázdno není. I přesto, že je tu možná méně lidí, než je v tuto dobu obvyklé, máme zde zoufalý nedostatek ubytování (některé hotely totiž vůbec neotevřely) a aut k pronájmu. A nikdy jsem netušila, že zrovna ceny těchto komodit začnou skákat jako bitcoin na burze.
Na začátku sezony stál pronájem malého auta okolo 200 eur za týden. Někteří světaznalí turisté měli za to, že 30 eur na den je v červnu hodně a snažili se vygooglovat auto třeba za 150 eur týdně. A některým se to dokonce opravdu podařilo.
Pak se ale zničehonic něco zlomilo. Ta změna nastala ze dne na den, jednoho krásného červencového dne, kdy jsem přijala telefonát z autopůjčovny, že auta se zdražují o 50 procent. Ti, kteří je mají objednaná už dříve, samozřejmě dostanou slíbené ceny, ale ostatní už je mají za 300 eur na týden a výše.
Samozřejmě jsem chápala, že v hlavní sezoně jsou ceny vyšší, to je koneckonců zcela normální. Ale pak se začaly dít věci: Denně jsem dostávala desítky vzkazů, zda mohu sehnat auto, protože všude jsou vypůjčovaná anebo stojí i 100 eur na den! Nevěřila jsem vlastním očím, a tak jsem to opravdu zkusila. Zavolala jsem jedné známé, Němce Margot, která má auta vždy, i když už ostatní nemají:
„Ahoj Margot, máš auta?“ šla jsem rovnou k věci. „Haha, podařený vtip,“ smála se Margot na celé kolo. Mám auta vyprodaná na deset dní dopředu a pak, pokud chceš, dám ti Pandu za 65 eur na den plus 10 eur pojištění…“ Trochu naprázdno jsem polkla, pomyslela si něco o hrabivých cizinkách a šla zkoušet další Řeky.
Alekos, kterému jsem zavolala, mě překvapil ještě víc: „Pavlo, auta nemám a jestli chceš na srpen, tak teď prodáváme okolo 90–110 eur na den…“ A takhle to šlo u několika dalších. Potupně jsem tedy zavolala zase Margot, protože její nabídka byla zdaleka nejlepší a v duchu se jí omlouvala, že jsem jí vynadala do zlatokopek. Vyprávěla mi, že letos je na Korfu o 2000 aut méně než jiná léta, což je znatelný rozdíl a cena pronájmů tedy nesmírně stoupla. Proč je ale k dispozici tak málo aut?
„Po loňské, velmi špatné sezoně, potřebovaly půjčovny peníze, a tak prodaly část svých vozových parků. Jenže normálně dělají obměnu. Tentokrát ale kvůli nejisté situaci další auta neobjednávaly. Jenže pak se sezona rozjela naplno a když chtěly auta doobjednat, žádná už nebyla. Prý možná v září, a to je pozdě…“
Na jednu stranu je méně aut pro Korfu vyloženě požehnáním. Ostrov není nafukovací a už takhle se často tvoří zácpy zvláště před hlavním městem, nehledě na to, že zaparkovat je téměř nemožné. Na druhou stranu ale v době covidu není dovoleno se o auto podělit s někým, kdo není členem rodiny, takže byť spolu dvě dvojice bydlí v jednom apartmánu, musí si půjčit auta dvě. K tomu se spousta turistů bojí jezdit veřejnou dopravou a máme o neviditelnou ruku trhu postaráno.
Stejně tak dopadlo ubytování v Kerkyře. To, že si lidé nakoupili v hlavním městě ostrova nejrůznější špeluňky v přízemí, které zázračně rychle opravili pomocí sádrokartonů a vybavili nábytkem firmy IKEA, je v Evropě už dnes asi normální. Praha by o tom mohla psát kroniku. Dříve se takové kůlničky pronajímaly za 30 eur na měsíc jako sklady nebo v lepším případě za 150 eur jako garsonky pro chudé studenty.
Dnes se ovšem pronajímají turistům za 50–150 eur na den! Nedávno jsem psala svému sousedovi v Kerkyře, zda by neměl místo u sebe doma pro jednu dvojici, která chtěla strávit večer ve městě. Odpověděl, že doma už místo nemá, ale prý má v nabídce novou garsonku, kterou právě rekonstruoval jeho kamarád. „A cena?“ píšu mu. Odpověď mě trochu vyvedla z míry: „Nevím, nemůžu ti dát žádný ceník, ceny se mění každou hodinu. V tuto chvíli je to 90 eur za noc, ale už zítra to může být za 150. Poptávka je obrovská…“
Zcela podobně se zachovalo nejedno soukromé zdravotní středisko, které provádělo PCR testy za 60 eur do hodiny a antigenní za 20 eur do 15 minut. Jakmile začaly země vyžadovat pro návrat testy, ceny šly prudce nahoru. Chcete antigenní do 24 hodin? To vám slíbit nemůžeme. Že vás se starším testem nevezmou do letadla? Tedy, možná by to šlo… rozhodně ne ale za 20 eur, ale za 40 už bychom to slíbit mohli. Dokonce jsem slyšela i o takových, kteří chtějí za antigen i 60 eur a vůbec bych se nedivila, kdyby to nebyla jen zlá pomluva. Když jsou lidé v nouzi, proč si na nich nevydělat miliony, že…
A podobné je to i v některých populárních restauracích. Nedávno jsme byli s manželem pozváni do jedné taverny u moře. Pravda, dali jsme si několik lahví bílého vína, smažené ančovičky, jedny špagety s nepravým humrem a pár dalších drobností, ale když přišel účet na 500 eur (který platil náš kamarád) a my zjistili, že za lahev vína, která stojí 25 eur v obchodě, účtuje taverna 75 eur, potřebovali bychom bývali panáka. Ale ne zde… to by se asi prodražilo.
A co z toho vyplývá pro turisty? Nečekejte na poslední chvíli s auty. Raději rezervujte předem za slušné ceny, pokud možno. Když jdete do taverny, nenechte se uchlácholit milým číšníkem, který umí pár slov česky, protože měl minulé léto holku z Pardubic, a který vám nepřinese jídelní lístek, ale něco doporučí, aniž byste znali ceny. Neobjednávejte si nikdy tzv. pikilía, což je talíř s různými druhy řeckých dobrot pro dvě či více osob. Většinou totiž dostanete malinko masa či mořských plodů a vše bude přikryté horou tzaztiki a hranolků, cena ale opravdu nebude odpovídat kvalitě.
Taky není pravda, že si uprostřed léta seženete levné ubytování přímo na místě. Možná mimo sezonu, ale jinak vás to bude stát spoustu sil a peněz navíc. A pokud potřebujete testy na cestu zpět, pak se ptejte už první den po příjezdu, nenechávejte nic na poslední chvíli do úplné zoufalosti, kterou pak může někdo lehce zneužít.
I když jsou tyhle nešvary trochu otravné, ale asi běžné v lidské povaze a celkem pochopitelné, protože někde se peníze za minulou sezonu nahonit musí, je Řecko i přes svoji „červenou“ barvu stále krásné. Pořád tu najdete výborné jídlo za slušné ceny, milé obyvatele, kteří ve vás nevidí jen chodící peněženku, moře průzračné a čisté jako málokde v Evropě a retsinu v supermarketu pořád ještě okolo 2 eur. Stačí se jen trošku porozhlédnout. A místní lidé si povětšinou i přes pandemii a narvanou sezonu žijí ve svém sympatickém tralala rytmu…
