Recept k nalákání voličů. Republikánům ho našel Trump, řídit se jím chtějí dál

Americký Senát v sobotu osvobodil exprezidenta Donalda Trumpa. Impeachment, který v lednu odstartovali demokraté v dolní komoře Kongresu, ani podruhé nevyšel kvůli nedostatku podpory ze strany republikánů.

Pro Trumpovo odsouzení za krvavé nepokoje v americkém Kapitolu na začátku ledna se vyslovilo víc republikánů než při hlasování o ústavní žalobě před rokem. Konkrétně sedm z padesáti republikánských senátorů. A vnitrostranická kritika na sebe nenechala dlouho čekat.

Podle Donalda Trumpa mladšího by měli být odvoláni, senátora Billa Cassidyho z Louisiany pak odsoudil tamní republikánský výbor. A senátor Lindsay Graham podle The Washington Post uvedl, že jeho kolegu Richarda Burra ze Severní Karolíny by měla v příštích volbách nahradit Trumpova dcera Lara.

V impeachmentu amerického exprezidenta se hrálo o znemožnění Trumpovi kandidovat na další vysoký post. Velmi rychle se – kvůli nedostatku republikánských hlasů – ukázalo, že jde o předem prohraný boj. Podle amerikanisty Jana Hornáta z Ústavu mezinárodních vztahů nicméně demokraté věří, že šlo o jakousi morální službu americké ústavě a tamnímu politickému systému. Chtěli tak zamezit tomu, aby se podobná situace, jako nastala v Kapitolu, někdy v budoucnu opakovala.

„Republikáni s tím v podstatě souhlasí, i proto někteří volili pro odsouzení. Jiní zase říkají, že jakmile by impeachment prošel, z Trumpa by se stal mučedník. Což by bylo kontraproduktivní, protože by to jeho voličské jádro, které ho až nezdravě adoruje, ještě více zmobilizovalo,“ uvedl Hornát.

Podle amerikanisty se projevila také část republikánů, jež Trumpa vnímá jako osobnost, nicméně nevěří v trumpismus samotný. „Oni ale vidí, že významné části americké populace jeho politika vyhovovala. Republikánští voliči často od exprezidentovy politiky oddělovali její formu. Spíše než politiku demokratů dokázali skousnout, že byl Trump někdy i hulvát. Jinými slovy: jeho politika se jim líbila, protože nechtěli demokraty. A v jeho politice budou podle mě republikáni chtít pokračovat,“ objasnil Hornát.

„Obsah Trumpovy politiky byl do jisté míry tradičně republikánský, místy vytažený do extrému. A to je nejspíš to, co republikánský konzervativní volič chce. Takže republikánští politici půjdou dál touto cestou. A kdyby impeachment prošel, voličům by se zdálo, že se republikáni hodlají této politiky vzdát, což není zpráva, kterou by chtěla strana vyslat,“ vysvětlil amerikanista.

Republikáni totiž Trumpovy voliče potřebují. Ačkoliv listopadové klání o Bílý dům nevyhrál, získal historicky druhý nejvyšší počet hlasů vůbec. Hned po demokratovi Joeu Bidenovi, nynějším prezidentovi. Hlasy z Trumpovy voličské základny budou republikáni potřebovat už za rok – ve volbách do amerického Kongresu.

Dění kolem impeachmentu poukázalo na vnitřní rozpor, kterým část republikánů prochází. Příznačné byly kroky šéfa republikánské menšiny v Senátu Mitche McConnella. Nejprve hlasoval proti odsouzení exprezidenta Trumpa, aby následně ve svém projevu uvedl, že odpovědnost za dění v Kapitolu Trumpovi de facto přisuzuje.

„McConnell vyjádřil, že se republikánům nelíbilo, jakým způsobem Trump komunikoval. Ale podrželi ho kvůli politice, kterou symbolizoval. On a spousta dalších tradičních republikánských politiků měli s Trumpem komplikovaný vztah. Na začátku ho nesnášeli, v době prezidentského mandátu milovali a teď to vypadá, že oni sami nevědí,“ řekl Seznam Zprávám Hornát.

Donald Trump podle něj republikány naučil, jak se vrátit zpět ke svým voličům a jak si přilákat hlasy z nižší střední třídy. Tedy například od dělníků z průmyslového Rezavého pásu, kteří dříve volili spíše demokraty. „V Americe se volební koalice často mění – viděli jsme to třeba u Afroameričanů, kteří přecházeli k demokratům, není to nic neobvyklého. Trump nicméně pro republikány dokázal najít recept pro to, jak tyto voliče přilákat,“ podotkl Hornát.

„Shodneme se na tom, že trumpismus s Trumpem neodešel. Bylo to jasné už po prvních dvou letech jeho prezidentství a teď je na republikánech, jak se s tím popasují. Anti-trumpistů, jimž by se kromě formy nelíbila ani Trumpova politika, je ale opravdu málo. Jde třeba o Mitta Romneyho z Utahu a Lisu Murkowskou z Aljašky, pro které se Trumpův styl s obsahem jeho politiky překrývá,“ vysvětlil amerikanista z Ústavu mezinárodních vztahů.

Nedokonaný proces impeachmentu Trumpovi otevřel dveře ke kandidatuře v prezidentských volbách v roce 2024. Možností má teoreticky více – zabojovat o prezidentské křeslo by mohl v republikánských barvách, případně i z čela vlastní strany.

Nadějí na úspěch ale v tuto chvíli moc nemá. Podle průzkumu veřejného mínění, se kterým přišla televize CNBC, polovina dotázaných uvedla, že chce, aby Trump z americké politiky zmizel.

Vidinu vítězství Trumpovi nepřisuzuje ani amerikanista Hornát, „Pokud se tok událostí kolem koronavirové pandemie nějak nezmění, řekl bych, že románek s Trumpem už má Amerika za sebou. Za tři roky bude navíc exprezident zase o něco starší, těžko říct, jestli bude mít tolik energie jako doposud. A zda ho Republikánská strana vůbec bude chtít přijmout. I když trumpismus přežije, jeho styl podle mě republikáni chtít nebudou. A to povede k vnitřní rezistenci vůči jeho kandidatuře,“ uvažoval odborník.

„Pravděpodobnější je to, že by kandidoval za nějakou třetí, vlastní stranu. Strukturálně takový krok ale ve Spojených státech nedává smysl, třetí strany to tam kvůli nastavení volebního systému nemají jednoduché. Myslím si, že moc šancí nemá. Nicméně jeho hlas bude mít v mediálním prostoru i do budoucna velkou sílu. Takže za těch pár let může hrát ve volbách roli přinejmenším jeho rétorika,“ shrnul pro Seznam Zprávy amerikanista Jan Hornát.