Matematika skolila málem polovinu maturantů. Test měl skrytou vadu na kráse

Maturitní test z matematiky bude sice ještě několik let nepovinnou součástí maturity (na gymnáziích bude povinný od roku 2021 a na absolutní většině zbývajících středních škol o rok později), letošní výsledky však nedopadly dobře.

Matematiku si jako volitelný předmět vybrala zhruba pětina maturantů a z nich více než 22 procent propadlo. Dalších téměř 25 procent odešlo se čtyřkou.

Dohromady tedy téměř polovina všech maturujících neuspěla anebo k tomu neměla daleko.

Podle matematika a konzultanta vzdělávání Oldřicha Botlíka není důvod špatných výsledků v tom, že by maturitní test byl špatný či náročnější než loni.

Testuje však prý znalosti, které jsou dnes už nepotřebné.

„Ono se to těžko říká, protože test samozřejmě reprezentuje to, jak se matematika vyučuje. Ale já si myslím, že výuka matematiky stojí před nutnými změnami a vadou toho testu je, že těm změnám bude bránit,” tvrdí Oldřich Botlík, kterého Seznam požádal o recenzi letošního maturitního testu.

Matematik také míní, že testy jsou obecně špatné, pouze ukazují, jak by se matematika už neměla učit. Testy podle něj totiž po studentech žádají spíše mechanické výpočty a znalost vzorců než skutečné porozumění matematice.

Co má přesně na mysli, se Oldřich Botlík pokusil ukázat na několika příkladech z letošního testu, o jejichž výpočet a výklad k výpočtu ho Seznam požádal.

Jedním z nich byla úloha, v níž měli studenti nejprve vyjádřit poměr hodnot na číselné ose a poté na ni nanést obraz hodnoty 1.

„Tohle je úloha, která podle mě řadu z nich vykolejila nebo se řada z nich rozhodla, že ji přeskočí, protože nevěděli, jak mají postupovat. A ty dva body, které za ni mohli dostat, jim za to nestály,” komentuje zadání Botlík.

Podobně to pak podle něj bylo u dalších dvou příkladů: jedné slovní úlohy o více neznámých a také u příkladu na abstraktní myšlení.

Všechny podle něj spojuje fakt, že jsou zajímavé a zkoumají matematické myšlení. Spojuje je ale také to, že pro studenty vypadají složitě - vzhledem k tomu, jak se vyučuje matematika - a maturanti je raději přeskakují.

„Většina ostatních úloh je toho typu, že vlastně člověk nemusí moc myslet a stačí, když se naučí nějaký postup, který aplikuje. Student pak nemusí moc rozumět tomu, co dělá,” dodává.

Botlík jako dlouhodobý kritik státních maturit tvrdí, že by se problémy daly najít v podrobných statistikách a výsledcích testů. Ty ale Cermat dlouhodobě zveřejňovat nechce a činí tak většinou s časovým odstupem. I proto jsou podobné analýzy jako ta jeho spíše odhadem.

„Celá diskuse kolem maturit, která nikdy netrvá dlouho, pak probíhá v režii Cermatu a nikdo fundovaně nemůže oponovat tomu, co pan ředitel Zíka říká,“ uvádí.

Botlík dodává, že dle jeho názoru zavedení povinné maturity z matematiky v této podobě, jak je to naplánováno na rok 2020 pro gymnázia a lycea a na rok 2021 pro ostatní střední školy, je naprosto nepředstavitelné. Maturitu by podle jeho odhadu nesložila až třetina všech studentů.