Rebelie na severu Británie. Skotsko chce nezávislost, Shetlandy autonomii

Od projevu premiérky Nicoly Sturgeonové ke členům skotského parlamentu neuběhly ještě ani dva týdny. Oznámila v něm záměr své Skotské národní strany (SNP) dosáhnout nového referenda o skotské nezávislosti, což se britské vládě pranic nelíbí, a udělala z hlasování ústřední téma voleb. Ty Skotsko čekají na jaře.

Skotsko ale není jediné, které chystá změny. Od severní části Velké Británie se chce podle britských listů The Times osamostatnit její nejsevernější cíp. Shetlandské ostrovy, kde žije zhruba 20 tisíc lidí a které jsou známé pro své poníky, vlněné svetry a také bohaté naleziště ropy.

„Obáváme se, že současná situace vážně ohrožuje prosperitu, a dokonce i základní udržitelnost Shetland jako komunity. Abychom prozkoumali další možnosti, které by zajistily, že Shetlandy naplní a udrží si svůj potenciál, my, níže podepsaní, navrhujeme, aby Rada Shetlandských ostrovů začala formálně hledat možnosti, kterými by bylo možné dosáhnout finanční i politické autonomie,“ píše se v prohlášení shetlandské rady.

Samosprávnost Shetlandy chtějí podle The Times mimo jiné kvůli rozhodnutím, která v posledních letech padla na britské pevnině. „Westminster je nám vzdálený a Holyrood (skotský parlament) také,“ řekl podle The Times šéf rady Steven Coutts.

Co se týče politického zastoupení SNP na Shetlandech, radní toužící po odtržení mají podporu. „Pokud chci autonomii pro Skotsko, jak bych mohl být proti tomu, aby Shetlandy objevily tu svou?“ položil rétorickou otázku shetlandský radní a člen SNP Robbie McGregor.

Mezi radními nicméně nepanuje stoprocentní shoda ohledně toho, jak by měly Shetlandy k autonomii dokráčet. Třeba zástupce přístavního města Lerwick Stephen Leask si myslí, že pro tuto diskusi není vhodný čas. „Věřím v demokracii, ne diktaturu,“ uvedl podle zpravodajského webu Daily Record s tím, že by měli lidé Shetlandských ostrovů o této možnosti rozhodnout hlasováním.

Důvodů pro získání autonomie má shetlandská populace hned několik. Ač čítá asi tolik obyvatel, kolik má menší město, ekonomicky má potenciál být malou mocností. Mohou se chlubit nejen nalezištěm ropy a zemního plynu, Shetlanďanům se daří i v rybolovu – zejména kvete produkce lososů.

I přes velké bohatství je ale mnoho místních spíše chudých. „Životní náklady tu mohou být až o 60 procent vyšší než na pevnině,“ řekl The Times radní Coutts. S notnou dávkou závisti tak obyvatelé Shetland sledují Faerské ostrovy, dánské autonomní území. Souostroví – co do velikosti populace dvakrát větší než Shetlandy – má vlastní vládu, vlastní daně a od Dánska pobírá i štědré dotace.

Shetlandská rada teď formálně prozkoumá své možnosti – zda by podobný systém přinesl souostroví i podobné výhody. „Z více než 70 procent jsme závislí na blokových grantech od skotské vlády, pokud jde o finance, které ovládáme jen z velmi malé části,“ uvedl Coutts.

Není to poprvé, co nejsevernější částí Velké Británie rezonuje myšlenka autonomie. V sedmdesátých letech se o ní mluvilo v souvislosti s hnutím, které požadovalo samosprávnost podle modelu Faerských ostrovů nebo ostrova Man. Na stole už tehdy byl návrh shetlandské ústavy i rozpočtu pro tamní shromáždění. V devadesátých letech ale snahy vyprchaly – chvíli předtím, než Skotové ustavili vlastní parlament v Edinburghu.

„Není žádných tajemstvím, že někteří členové shetlandské rady se pro rozsáhlejší autonomii vyslovují už dlouhou dobu,“ uvedl jeden z tamních radních Duncan Anderson.

„Je nám jasné, že abychom naplno využili potenciál Shetland, rozhodování musí probíhat na lokální úrovni. A Shetlandy musí získávat přímý a spravedlivější podíl na obrovských příjmech, které z těchto ostrovů plynou,“ shrnul pro The Times Anderson.