Článek
Ještě čerstvá brexitová dohoda, která mění pravidla pro dovoz zboží z Británie do Evropské unie, značně komplikuje život tamním módním značkám, které své oblečení dovážejí právě do EU.
Podle Adama Mansella, šéfa Britské módní a textilní asociace, se obchodníkům aktuálně více vyplatí oblečení, které zákazník z nějakého důvodu vrací, rovnou odepsat nebo spálit. V době brexitu je tento přístup levnější než řešit dopravu zpět do Velké Británie.
A důvod náhlého zdražení? S novou obchodní dohodou mezi Británií a Evropskou unií totiž vchází v platnost také nová celní pravidla, a to pro oboustranný proud obchodu.
Značky bojují také s rostoucím zpožděním. Podle asociace visí totiž stále větší objem zboží na cestě u kurýrních služeb, které dopravu zajišťují. Ty bojují s nově zavedenou administrativou.
„Je to větší změna, než jsme si dokázali představit,“ vyjádřila se Shona Brownová z kurýrní služby Speedy Freight. „Dříve jsme dostali zakázku například do Německa a řidič jednoduše s nákladem odcestoval. Nyní musíme provést exportní záznam s podrobnostmi o tom, kde byl vyroben, řidič musí jít na celní úřad, poté na celní úřad v Německu při příjezdu a poté vyřešit DPH. Je to tak pracné,“ popisuje Brownová proces.
A na cestě problémy nekončí
Potom, co zboží dorazí zpět do skladů v zemi, obchodníci musí vyřídit nové celní doklady. „Poplatek za vývozní odbavení, dovozní poplatek při příjezdu, dovozní DPH a v závislosti na zboží také dokument o pravidlech původu,“ uvedl Mansell za asociace.
Podle aktuálních údajů britské platformy Statista se v současné době vrací v průměru téměř třetina objednávek zpět k britským značkám.
Problémy s vrácením zboží nedělá jen velkým módním značkám, ale i menším podnikatelům, pro které jsou často právě země v Evropské unii lákavým trhem. Například návrhářka Ulla Vitting Richardsová, která podniká se svou udržitelnou módní značkou VILDNIS, tvrdí, že kvůli novým celním procesům byla nucena přestat vyvážet své oblečení na svůj nejrychleji rostoucí trh, EU.
„Dopravu za hranice jsem realizovala už dříve. Očekávala jsem, že se podmínky po uzavření brexitové dohody zhorší, ale nebála jsem se. Jsem zvyklá přepravovat své zboží například do Spojených států, což je často obtížné. Tyto problémy ale nečekal asi nikdo,“ tvrdí podnikatelka.
Pokud se situace nezlepší, přestat dovážet zboží do zemí EU by se mohlo u britských maloobchodníků stát hromadným scénářem.
Návrhářka v reakci na komplikace svého podnikání komunikovala s vládním oddělením pro mezinárodní obchod a žádala o pomoc. Bylo jí řečeno, že jedinou možností je zřízení dceřiné společnosti v EU, která by mohla distribuci zboží usnadnit. Jiné cesty prý není.
Stížnosti ale nepřicházejí jen z řad podnikatelů, ale také od zákazníků, kteří z Velké Británie objednávají. Těm totiž kromě objednaného zboží nově přicházejí i faktury od celních úřadů. A tak třeba za kabát v hodnotě 200 liber měla zákaznice doplatit dalších 82 liber za clo.
„Pokud je zákazník ze zahraničí a objednává zboží ze Spojeného království, je považován za dovozce, který dováží zboží z EU,“ říká Adam Mansell, šéf Britské módní a textilní asociace.
„Zákazníkům pak na dveře zaklepe kurýrní společnost, která dodává spolu s objednaným balíkem také celní odbavovací fakturu, kterou musí zaplatit. Jinak zboží nedostane,“ vysvětlil.
Mnoho zákazníků, kteří spolu s objednávkou dostali také fakturu za clo, zboží automaticky odmítá a nechává ho nezaplacené vrátit zpět odesílateli.
V době, kdy bylo Spojené království ještě součástí celní unie EU, mohlo se zboží volně pohybovat mezi zemí a ostatními členskými státy, aniž by byly účtovány dovozní daně.
Za celní poplatky, ať už na zboží dovážené z Velké Británie, nebo naopak z Evropy do Spojeného království, nese odpovědnost zákazník, který často netuší, kolik případných dodatečných nákladů se na objednávku může vztahovat.
Nelze je totiž zahrnout předem do objednávky a zaplatit. Cla jsou vybírána až ve chvíli, kdy se zboží dostane za hranice.
