Článek
Američtí centrální bankéři se ke snížení sazby rozhodli krátce po telekonferenci ministrů financí a guvernérů centrálních bank zemí G7. Na nezvykle rázné opatření Fedu hlavní indexy amerických akciových trhů okamžitě krátce zareagovaly vzestupem. Později ale zisky smazaly a opět klesaly.
„Snížení o půl procentního bodu bylo dle mého velmi agresivní. I když by to však mělo finančním trhům pomoct, paradoxně začaly jak v Americe, tak v Evropě výrazně klesat,“ hodnotí situaci investiční stratég Filip Kejla z Wood&Company, který si velmi dobře pamatuje i finanční krizi v roce 2008.
Razantní opatření Fedu se podle něj na trzích pozitivně projeví až v horizontu následujících týdnů či měsíce. Samozřejmě za předpokladu, že se zmírní i šíření koronaviru. Dojít by mělo nejen ke stabilizaci, ale možná i k růstové tendenci.
Rozhodnutí je teď i na ECB
K opatření může přistoupit i Evropská centrální banka. Že by ale bylo tak rázné jako ve Spojených státech, se neočekává. Už proto, že ECB má krátkou dobu nové vedení a hlavně – na snižování už nemá moc prostoru. „Už od zasedání G7 se čekalo, že bude tzv. bazuka (v hantýrce finančníků uvolňování měnových podmínek, pozn. red.), ale ona už ta bazuka není ani moc možná. V prostředí nízkých úrokových sazeb se pohybujeme už velmi dlouho a strop, kam můžou centrální banky sáhnout, není tak vysoký,“ vysvětluje Kejla.
Od ECB, nově pod vedením Christine Lagerdeové, se tedy očekávají spíš slovní doporučení. „Centrální banky od krize 2008 začaly tisknout peníze. Všichni o tom vědí, těch peněz je strašně moc a jsou skoro zadarmo. A ty peníze můžete vzít a investovat je na finančních trzích. To je nástroj, který je neuvěřitelně mocný. Můžete korigovat úrokové sazby, což už banky udělaly, ale těch nástrojů, které byste teď na finanční trh mohla použít, už moc nemají,“ dodává Filip Kejla z Wood&Company.
