Hlavní obsah

Razie v Katalánsku. Španělská policie zadržela 21 separatistů

Foto: Profimedia.cz

Jeden ze zadržených, podnikatel David Madí, v doprovodu policie.

Španělská policie dnes zadržela 21 příznivců samostatnosti Katalánska, podezřívá je z korupce a podpory nepokojů. Za organizaci referenda o nezávislosti odsoudil loni v říjnu španělský nejvyšší soud skupinu katalánských politiků.

Článek

Stovky policistů se v rámci operace Volchov zúčastnily razií v několika částech Katalánska. Celkem zadržely 21 osob, mezi nimi i bývalé spolupracovníky katalánských expremiérů Artura Mase a Carlese Puigdemonta, který na podzim 2017 uprchl před zatčením do Belgie.

Podle španělského ministerstva vnitra jsou zadržení podezřelí, že prostředky, které vyčlenila katalánská samospráva na podporu sportu, využívali k financování separatistických skupin.

Podle deníku El País většinu zadržených tvoří podnikatelé blízcí separatistickým organizacím, například stranám Republikánská levice Katalánska či Junts per Catalunya. „Vyšetřování má mimo jiné objasnit, jak funguje struktura, která podporuje expremiéra Puigdemonta a jeho pobyt ve Waterloo,“ uvádí El País. Katalánská média upozorňují, že část zadržených se účastnila zasedání tzv. generálního štábu, který organizoval referendum o samostatnosti Katalánska v roce 2017.

Policie rovněž prošetřuje vazby zadržených na místní organizaci Tsunami Democràtic, která stojí za pouličním násilím. To vypuklo loni v říjnu poté, co justice odsoudila katalánské politiky k tvrdým trestům za svou účast na nezákonném vyhlášení nezávislosti.

Za organizaci referenda o nezávislosti odsoudil v říjnu loňského roku španělský nejvyšší soud skupinu katalánských politiků k trestu odnětí svobody. Nejvyšší trest (13 let) dostal bývalý katalánský vicepremiér Oriol Junqueras, dalších pět regionálních exministrů dostalo tresty od deseti do 12 let. Proti rozhodnutí španělské justice se v Katalánsku uskutečnily mnohatisícové demonstrace.

Policejní operaci nařídil barcelonský soudce Joaquín Aguirre poté, co vyšetřovatelé odhalili důkazy o zneužití veřejných prostředků, praní špinavých peněz a maření výkonu spravedlnosti, uvádí The Guardian. Podle deníku El País byly během šestiletého období na financování kampaně za nezávislost přesměrovány přibližně dva miliony eur v dotacích. Peníze ale přitom byly určeny organizacím zapojeným do mezinárodní spolupráce.

Finanční prostředky měly separatistům podle obžaloby proudit prostřednictvím organizace pro nezávislost CatMón, které předsedal Víctor Terradellas. V roce 2017 Terradellas informoval Puigdemonta, že se setkal s ruskými úředníky, kteří uvedli, že ruský prezident Vladimir Putin je připraven uznat nezávislé Katalánsko výměnou za katalánskou podporu ruské anexi Krymu.

Puigdemont zkritizoval razii jako „další zásah od utlačovatele“, odsouzený katalánský vicepremiér Oriol Junqueras pak odsoudil „nekonečné“ potlačování hnutí za nezávislost. „Aby bylo možné ukončit soudní a policejní represi, konflikt vyžaduje politické řešení, amnestii a sebeurčení,“ cituje Guardian mluvčího katalánského parlamentu Rogera Torrenta.

Ozvala se ale i podpora policejního postupu, vůdce středopravicové katalánské Občanské strany Carlos Carrizosa, který katalánskou správu popisuje jako „plnou parazitů, již utrácejí peníze určené pro veřejnost“. Po nezákonném vyhlášení nezávislosti uprchl expremiér Puigdemont do Bruselu, aby se tak vyhnul zatčení. Pokusy o jeho vydání selhaly a nyní žije v sídle v belgickém městě Waterloo.

Související témata:

Doporučované