Rath nastupuje do vězení. Za dva a půl roku může být venku

David Rath v pondělí nastupuje do vězení. Při setkání s novináři slíbil, že nejpozději v šest odpoledne dorazí k bráně ruzyňské věznice v Praze, kde si ho přebere vězeňská služba. Bývalý středočeský hejtman a poslanec ČSSD dostal v červnu sedm let za korupci a ovlivňování krajských zakázek.

Sankci deset milionů korun, kterou mu soud uložil, zatím nezaplatil. „Deset milionů nemám a takové peníze se nedají během pár dnů sehnat,“ uvedl Rath. Do vězení si Rath podle svých slov odnese knihy, které se tam hodí. Vyjmenoval Osudy dobrého vojáka Švejka, Schindlerův seznam a román Doktor Živago.

Je velmi pravděpodobné, že bývalý politik si trest za účast v jedné z největších úplatkářských kauz novodobé historie neodsedí celý.

Když budeme počítat: po zatčení s proslulou taškou se sedmi miliony Rath strávil rok a půl ve vazbě; Ústavní soud později rozhodl, že to bylo nepřiměřeně dlouho. O tuhle dobu se mu trest zkrátí, tedy na pět a půl roku. A Rath je zároveň v trestní sazbě, která umožňuje, aby po polovině trestu požádal o předčasné propuštění.

O propuštění rozhoduje soud. Často vyhoví právě lidem Rathova typu: těm, kteří do té doby nebyli nikdy trestaní, dokážou se vrátit do normálního života, ve vězení se chovali vzorně a u nichž je pravděpodobné, že už stejné zločiny nebudou páchat.

Takže za dva a půl roku může být Rath venku a vrátit se do své ordinace internisty, kterou provozuje doma v Hostivici u Prahy. Ve vysoké politice, a to je skoro jisté, nadlouho skončil.

Rath sice nastoupil do vězení, ale jeho problémy s justicí nekončí. Z vězení ho budou vozit na jednání v další části jeho případu: v té je obžalovaný ze šedesátimilionové korupce při dalších zakázkách, jde například o nákup desítek sanitek pro středočeskou záchranku.

V této větvi případu Rathovi – stejně jako v té první – rovněž hrozí až 12 let vězení. Není to ale tak, že když bude odsouzený, sečte se mu nynějších pět let a nový trest. Dostal by nanejvýš takzvaný souhrnný trest: tedy původní zvýšený o několik let. Je ale také samozřejmě možné, že trest v druhé kauze bude nižší. Nebo že ho soud zcela osvobodí.

Zároveň však platí, že Rath už mohl mít první vězení za sebou.

Sice se nedalo čekat, že se k sedmimilionovému úplatku přizná – od začátku totiž postavil svoji obhajobu na tom, že je naprosto nevinný. Jenže Rath zároveň proces, který u prvoinstančního soudu začal v roce 2013, sám protahoval.

„Podílel se na tom i obžalovaný doktor Rath,“ prohlásil v červnu soudce vrchního soudu Pavel Zelenka, který řešil Rathovo odvolání.

Rath kauzu protahoval, když mimo jiné tvrdil, že ztratil paměť po pádu z kola, což soudem určený lékař vyloučil. Nebo když trval na nekonečném čtení dokumentů. Nebo na přehrání hodin a hodin odposlechů. Na to měl právo, soud se však i tím protáhl na celkových sedm let.

„Už to mohl mít odsezené,“ podotkl ostatně u odvolacího soudu i jeho bratr Michal Rath, který je přesvědčený, že jeho bratr skutečně v roli hejtmana bral úplatky a že se měl hned na začátku přiznat.

Na druhou stranu: Fakt, že pravomocný rozsudek padl až po šesti letech, jde i za senátem Vrchního soudu v Praze. Rath nejprve od krajského soudu odešel s osmi a půl roky natvrdo. Odvolal se – a vrchní soud rozsudek zrušil s tím, že klíčové odposlechy, které detektivové při vyšetřování pořídili, nebyly soudně správně povolené.

Zasáhl až Nejvyšší soud, který odposlechy schválil.

Proces se z Nejvyššího soudu musel vrátit znovu ke krajskému soudu, který zopakoval trest osm a půl roku vězení. Předseda senátu vrchního soudu pak při odvolání trest snížil na pět let. „Ty věci jsou složité, ale sebekriticky musím říct, že se to prodloužilo naším rozhodnutím,“ uznal v červnu po vyhlášení odvolacího rozsudku i vrchní soudce Zelenka.

A to je další část příběhu, která bude mít ještě dohru. Vrchní soudce Zelenka totiž znovu odposlechy neuznal. K odsouzení však podle Zelenky stačily jiné důkazy, například výpověď obžalované stavařky Ivany Salačové spolupracující s policií. Podle soudu přesvědčivě popsala úplatek při rekonstrukci zámku v Buštěhradu u Kladna a opravě gymnázia v Hostivici.

Avšak tím, že soudce Zelenka odposlechy škrtl, zároveň z kauzy vypadlo několik zdravotnických zakázek. Obžaloba tvrdila – a podporovala to mimo jiné právě nahrávkami – že velké zdravotnické firmy si pomocí korupce zajistily tendry v nemocnicích v Mladé Boleslavi, Příbrami nebo v Kolíně. Bez trestu tak od soudu odešel například Jindřich Řehák, majitel společnosti Hospimed. U krajského soudu původně dostal pět let.

Vrchní státní zastupitelství se bude snažit odposlechy vrátit do hry přes dovolání k Nejvyššímu soudu.