Rath dorazil k soudu s transparentem. Advokáti se pokusili proces zastavit hned na začátku

U Krajského soudu v Praze začal velmi sledovaný proces s bývalým středočeským hejtmanem Davidem Rathem – řeší se v něm další případy veřejných zakázek, u nichž žalobci u soudu dokazují, že byly zmanipulované.

Rathův případ je rozsáhlý a soud ho rozdělil do dvou částí. V té první už byl Rath nepravomocně odsouzen, tak druhá začala právě nyní.

A začala ve stejném duchu, v němž se nesl první proces. I když David rath přišel k soudu s transparentem, že on není ten, kdo případ prodlužuje, pokusila se část advokátů začínající líčení zastavit ještě dříve, než vůbec začalo.

Když chtěla dát předsedkyně soudního senátu Iva Říhová slovo státnímu zástupci Jiřímu Pražákovi, aby přečetl obžalobu, vzal si slovo advokát jedné z obviněných firem Lukáš Trojan.

Požádal soud, aby ke spisu nyní projednávané kauzy připojil kopii spisu z první větve Rathova případu. Advokáti prý potřebují mít možnost do něho nahlížet. Pokud by této žádosti soud vyhověl, znamenalo by to nejspíš odložení začátku procesu minimálně o měsíce. Desítky tisíc stran spisu by totiž někdo musel zkopírovat a soud by pak musel dát advokátům čas na jeho prostudování.

Soud tuto žádost po krátké přestávce odmítl a situaci vyřešil tím, že případ jedné z obžalovaných firem vyloučil k samostatnému projednání.

Další námitku pak vznesl jeden z advokátů Davida Ratha Adam Černý. Ten požádal o vyloučení státního zástupce Jiřího Pražáka z projednávání věci pro jeho možnou podjatost. Právě podobnými námitkami je Rath se svými právníky proslulý a právě kvůli nim bývá obviňován z průtahů.

Černý námitku zdůvodnil tím, že Pražákova nadřízená vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová má údajně poměr s jedním z policistů, kteří se na vyšetřování případu podíleli. Bradáčová je tak podle Černého ve věci podjatá. A stejně tak jsou podle něho podjatí všichni její podřízení.

Soud ale kvůli této námitce jednání nepřerušil. Takřka po hodině od začátku jednání se tak dostal ke slovu státní zástupce a začal číst obžalobu.

David Rath přišel k soudu s vlastnoručně namalovaným plakátem, na kterém upozorňuje, že proces začíná sedm let po začátku vyšetřování.

Rath na základě této informace tvrdí, že on není příčinou průtahů. Podle něho za ně může policie a státní zastupitelství. „Je to ilustrativní hlavně pro ty, kteří tvrdí, že já něco zdržuji nebo obstruuji, přitom tady je evidentní, že jediný, kdo zdržuje a obstruuje, je státní zastupitelství,“ řekl novinářům před soudem.

Zatímco Rath se ochotně bavil s novináři, obžalovaní manželé Kottovi před médii odvraceli tváře a odmítali odpovídat na jakékoliv otázky. Nechtěli se nechat natáčet a fotografovat.

V soudní síni je tolik obžalovaných a jejich advokátů, ze soudu trvalo skoro půl hodiny, než zkontroloval doklady a ověřil jejich totožnost.

Podívejte se, jak to vypadalo u soudu před jeho zahájením

Když policie v roce 2012 Davida Ratha zatkla s krabicí od vína obsahující sedm milionů korun, začala rozplétat složitou síť firem, politiků a manažerů, která měla podle obžaloby manipulovat s veřejnými zakázkami ve středních Čechách.

Aby policie dostala případ co nejdříve k soudu, rozdělila ho na dvě části. Tu první loni už podruhé Krajský soud v Praze rozhodl, když uznal obžalované vinnými. Rathovi uložil osm a půl roku vězení a propadnutí velké části jeho majetku státu. Nyní se čeká na odvolací řízení u Vrchního soudu v Praze.

V rámci druhé části kauzy je nyní obžalováno devět lidí a osm právnických osob, tedy firem, které měly z korupce profitovat. Jména hlavních obžalovaných jsou stejná jako v první části. Kromě bývalého hejtmana a poslance Davida Ratha sedí na lavici obžalovaných exposlanec Petr Kott a jeho manželka, bývalá šéfka středočeských nemocnic Kateřina Kottová (dříve Pancová). Mezi obžalovanými firmami je například Metrostav.

Podle obžaloby jde o úplatky ve výši šedesáti šesti milionů korun a o zmanipulované zakázky ve středočeských nemocnicích.

Důkazy jsou přitom obdobné jako v první větvi Rathovy kauzy. Jde především o odposlechy. Ty v minulosti zpochybnil Vrchní soud v Praze, když je označil za nelegální. Nejvyšší soud v Brně ale rozhodl opačně a odposlechy je tak možné jako důkaz použít.

Soud má zatím jednání v druhé Rathově kauze naplánované do konce března. Očekává se ale, že do té doby věc projednat nestihne. Rozsudek by mohl padnout zřejmě na podzim.