Článek
Výzvu mu doručili v úterý policisté. Někdejší hejtman to považuje za nestandardní a nepřiměřeně rychlé. Mluvčí Krajského soudu v Praze Hana Černá ale uvedla, že jde o standardní postup.
V následujících dnech bude Rath předávat svoji lékařskou praxi. O víkendu se pak chce rozhodnout, kdy přesně do vězení nastoupí.
„Rozsudek byl doručen na soud 28. září a už 1. října mi výzvu přinesla skupina policistů v civilu,“ uvedl Rath. Podle něj je nestandardní, že mu soudce Robert Pacovský neposlal dokument poštou. Také pětidenní lhůtu na nástup považuje bývalý politik za velmi krátkou. „Současný postup jen potvrzuje to, že je soud podjatý,“ prohlásil. Předseda senátu Pacovský se mu prý mstí.
Mluvčí krajského soudu upozornila, že pětidenní lhůtu pro nástup do výkonu trestu odnětí svobody určuje soud ve všech případech. „Nejedná se tedy o nijak neobvyklý postup,“ sdělila Černá. Určení způsobu doručování je pak na rozhodnutí předsedy senátu. Podle Černé chtěl soud výzvy odsouzeným doručit v úterý při hlavním líčení v takzvané druhé větvi Rathovy kauzy.
„Protože ale využili svého práva se k hlavnímu líčení nedostavit, nebyl tento postup možný,“ vysvětlila Černá. Doručení výzvy policií pak bylo podle mluvčí zcela v souladu s trestním řádem.
Za nezvyklé považuje někdejší hejtman i to, že Nejvyšší soud doposud nerozhodl o jeho stížnosti na podjatost senátu pražského vrchního soudu, který pravomocný verdikt nad Rathem v červnu vynesl. Kromě vězení mu uložil desetimilionový peněžitý trest a sedmiletý zákaz působení v samosprávě. Bývalý politik po vynesení rozsudku řekl, že sedmileté vězení považuje za nepřiměřeně tvrdé a exemplární. Vrchní soud podle něj podlehl tlaku veřejnosti a politiků.
Černá doplnila, že krajský soud obdržel spis 29. srpna. Nebyl kompletní, protože část spisu byla kvůli podání námitky podjatosti postoupena Nejvyššímu soudu. Soud proto nemohl rozhodnout o výkonu trestu odnětí svobody. „Aby tak zdejší soud mohl učinit, požádal o zapůjčení chybějící části spisu. Této žádosti bylo vyhověno, spis byl zapůjčen na dobu od 27. 9. 2019 do 4. 10. 2019, kdy už musí být vrácen Nejvyššímu soudu,“ dodala Černá.
„Ani po doručení rozsudku nechápu, na základě jakých důkazů jsem byl odsouzen,“ řekl Rath. Po vyloučení záznamů z odposlechů rozhodoval soud podle něj pouze na základě výpovědi jedné z obviněných – Ivany Salačové. „Ta ale nikdy nevypovídala proti mně,“ dodal. Dalším jeho krokem bude proto nyní podání dovolání.
Rath zatím zvažuje, zda se bude i z vězení dostavovat na dosud pokračující soudní jednání ve svých případech. Bude se rozhodovat s ohledem na to, zda bude soud jeho přítomnost vyžadovat nebo zda ji on sám bude považovat za důležitou. Připomněl, že kromě trestní kauzy vede ještě dědický spor se svým bratrem a řízení o žalobě proti bývalému státnímu zástupci Petru Jirátovi kvůli mediálním výrokům.
V kauze bylo kromě Ratha obžalováno dalších deset lidí. Také některé z nich uznal soud vinnými. Bývalou ředitelku kladenské nemocnice Kateřinu Kottovou a jejího manžela Petra poslal na šest let do vězení. Každý má rovněž zaplatit 15 milionů korun. Soud je potrestal za ovlivňování tendrů na rekonstrukci zámku Buštěhrad a budovy gymnázia v Hostivici. Podle odvolacího senátu žádali Kottovi úplatky za 26 milionů, přijali téměř 17 milionů korun. Sedm milionů dali Rathovi. Policie bývalého hejtmana zadržela v květnu 2012, když si tuto částku odnášel z domu Kottových v krabici od vína.
Rath a Kottovi figurují i v takzvané druhé větvi korupční kauzy. Bývalý středočeský hejtman si podle obžaloby spolu s Kottovými domlouval úplatky za zmanipulování tendrů za stovky milionů korun na nákup sanitek pro středočeskou záchrannou službu, rekonstrukci pavilonu kolínské nemocnice, stavbu pavilonů v mladoboleslavské nemocnici a přestavbu části kladenské nemocnice. Obžalovaní jsou i další podnikatelé, manažeři a několik firem. Soud začal tuto větev projednávat letos v lednu.
