Článek
David Rath v úterý odhalil taktiku, s jakou se bude hájit před odvolacím soudem – ve známé korupční kauze, v níž už nepravomocně dostal osm a půl roku vězení.
Bývalý středočeský hejtman napadl odposlechy, které policisté pořídili v letech 2011 a 2012. A které jsou podle obžaloby jedním z hlavních důkazů, že byl Rath mozkem propracovaného korupčního systému na krajském úřadu. Podle kriminalistů mu na úplatcích vynesl 16,2 milionu.
Rath především zpochybňuje, že odposlechy vyšetřovatelé pořídili legálně. Tvrdí, že nebyly správně povolené soudem.
Senát Vrchního soudu v Praze, před nímž teď Rath stojí, přitom stejný názor vynesl už v roce 2016. Tehdy měl rozhodovat, jestli Rathovi potvrdí prvoinstanční trest osm a půl roku za zmanipulování osmi krajských zakázek.
Předseda senátu Pavel Zelenka ale překvapivě zjistil, že s odposlechy se nedá pracovat jako se zákonnými důkazy. Proti tomu podal stížnost tehdejší ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO). A až Nejvyšší soud musel definitivně rozhodnout, že odposlechy jsou v pořádku.
Když pak případ znovu doputoval soudním kolečkem k prvoinstančnímu krajskému soudu, aby vynesl nový verdikt (tentokrát tedy už s jasným sdělením, že s odposlechy není problém), soudce Robert Pacovský někdejšího hejtmana znovu odsoudil ke stejnému trestu.
A právě to v úterý v rámci odvolací řeči Rath napadl.
Točil se na tom, že soudci Nejvyššího soudu v případě odposlechů do usnesení napsali, že jejich výrok je pouze akademický a že nemá vliv na běžící kauzy. Což si Rath překládá tak, že platí výhradně do budoucna. Tedy na další podobné případy, nikoli však na ten jeho. Jinými slovy, že v jeho kauze se s odposlechy dál nesmí pracovat.
Rath v pondělí řekl, že krajský soud (tedy ten, který ho poslal nepravomocně do vězení), se s touto pasáží usnesení nejvyšších soudců nevypořádal. „Vůbec ji nevzal v potaz. Tváří se, jako by neexistovala,“ prohlásil.
Státní zastupitelství i krajský soudce ale „četli“ rozhodnutí nejvyšších soudců jinak.
Zjednodušeně: Kvůli zpochybnění odposlechů začal Rathův soud vlastně od znovu. Takže nešlo o běžící soudní případ, ale o zcela nový.
Rath tak nyní stojí opět před vrchním soudcem Zelenkou, který mu svým rozhodnutím o neplatnosti odposlechů dal před třemi lety šanci, že z úplatkářské kauzy vyvázne. Zelenkův výrok byl tehdy překvapivý i proto, že tento soudce do té doby v podobných případech odposlechy uznával.
V kostce šlo o spor, jaká konkrétní podezření musí na začátku vyšetřování policie předložit soudci, povolujícímu odposlechy. Aby soudce mohl správně rozhodnout o tomto zásadním prolomení soukromí.
Podle vrchního soudce Zelenky detektivové odůvodnili v roce 2011 žádost o odposlechy nedostatečně.
Nyní se čeká, jak rozhodne napodruhé – jestli opět na odposleších zjistí nějakou vadu. Nebo jestli se plně podřídí tomu, co o nich řekl Nejvyšší soud. Jednání jsou naplánovaná až do přespříštího týdne.
Z pohledu obžaloby přišlo předloňské potvrzení nejvyšších soudců, že odposlechy nejsou „toxické“, na poslední chvíli. Kdyby totiž nemohlo státní zastupitelství před soudem s odposlechy pracovat, výrazně by to ztížilo jeho postavení v celém procesu.
Přišlo by například o rozhovory z kuchyně Rathových spolupracovníků manželů Kateřiny a Petra Kottových, kde se mluví o konkrétních zakázkách a částkách, které padnou na úplatky. Nebo o hlášení Petra Kotta po návratu domů, kolik a od jaké zdravotnické firmy převzal.
