Článek
Česká republika má od středy 950 hektarů takzvaných bezzásahových zón. To jsou místa, která přírodovědci i lesníci nechávají svému osudu.
V posledních letech, kdy se i v Česku začíná projevovat klimatická změna, slouží tato místa vědeckým pracovníkům, kteří zkoumají, kterak si daná přírodní prostředí se změnami klimatu poradí i bez pomoci člověka.
Ve středu k takovýmto místům přibyla rašeliniště řeky Jizery nedaleko osady Jizerka v Jizerských horách. Jde už o třinácté takové území, které bylo v České republice vyhlášené od roku 2004.
„Tato oblast má 102 hektarů a díky ní se blížíme už tisíci hektarů bezzásahových území,“ řekl generální ředitel Lesů České republiky Josef Vojáček. Všech třináct území je na území státních lesů, které je vyhlašují od roku 2004.
Jizerské hory se svými rašeliništi už v minulosti prokázaly, že mají schopnost regenerace a člověka ke svému vývoji zase až tak nepotřebují. Takřka v přímém přenosu to viděl revírník Pavel Lánský, který u státních lesů v Jizerských horách působí už 50 let, z toho 21 let přímo na Jizerce.
„Nejhorší to bylo v 70. letech, kdy nastoupily imise. To byl velký spad oxidů síry, který následně způsobil odumírání smrkových porostů. V té době vlastně nikdo nevěděl, jestli tam ještě nějaký les poroste, protože ta plocha, která byla odlesněna, byla hodně zdevastovaná,“ popisuje revírník.
Lesníci si v té době nemohli být jisti ani tím, jestli se tam podaří umělé zalesňování. „Tehdy se myslelo, že půda bude otrávená sírou, hliníkem a podobně. Zkoušely se tady vysazovat různé druhy smrků a borovic. Nyní bychom tady ale těžko hledali plochu, kde les neroste,“ říká Lánský. Lesníci totiž zhruba od roku 1990 nechali všemu volný průběh.
„Může se zdát, že na rozdíl od zeleného lesa, který je na jedné straně, není ten obnovený les zdravý, protože tam jsou vidět staré umírající stromy. On ale přírodní les vypadá přesně takhle. Najdete v něm všechny věkové kategorie stromů, od malých semenáčků přes dospělé stromy až po ty umírající,“ vysvětlil Jiří Hušek ze Správy CHKO Jizerské hory.
Vyhlášením bezzásahového území na Jizerce však snahy lesníků a vědců nekončí. Plochy bezzásahových území v Česku by se měly do budoucna zpětinásobit.
„Příroda a klima se mění a je dobré se poučit z toho, jakým způsobem by se ekosystém vyvíjel, pokud bychom v něm neprováděli aktivní zásahy,“ říká Josef Vojáček, podle něhož mají Lesy ČR ve spolupráci s Agenturou ochrany přírody a krajiny (AOPK) v plánu vyhlásit takováto území až na pěti tisících hektarech.
Další čtyři tisíce by měly vzniknout na úplně nových místech. „Budeme hledat nové, smyslem projektu je, že vyhlásíme bezzásahové území v různých typech území, s různou dřevinnou skladbou, s různými geografickými podmínkami, v různých nadmořských výškách,“ dodává Vojáček.
Lesy ČR byly v uplynulých dnech kritizovány, že byť mají vyhlášená bezzásahová území, tak do nich nyní zasáhnou, a to v souvislosti s povolením kácení kůrovcem napadených stromů v Boubínském pralese. Podle ředitele Vojáčka je však potřeba rozlišit dva typy území, která se v Boubíně nacházejí.
„V bezzásahové zóně je oplocené jádro o rozloze asi 50 hektarů a v té se opravdu nezasahuje. Národní přírodní rezervace Boubínský prales však má rozlohu zhruba 900 hektarů a v této oblasti se zasahovalo vždy. Podmínky, které jsou v získané výjimce uvedeny, jsou velmi složité a neznamená to, že by nám výjimka v tomto místě uvolnila ruce. Naopak, ona nám podmínky velice zpřísní,“ vysvětluje.
Podle ředitele AOPK Františka Pelcla je potřeba rozlišovat bezzásahová území a chráněné rezervace. „Když má nějaké místo kategorii rezervace nebo památka, tak to vůbec nemusí znamenat, že je bezzásahové. Já jsem pro to, ať jsou plochy v co největším rozsahu bezzásahové, protože to má svůj význam, ale nemůže to být za každou cenu. Máme totiž i místa, kde by předmět ochrany bez managementu zanikl,“ vysvětluje.
Česká republika má od dnešního dne 13 bezzásahových území. Prvním územím byl v roce 2004 Doutnáč v Českém krasu. Později se přidala Tajga na území Slavkovského lesa, Kleť v Blanském lese, Hedvíkovská rokle v Železných horách a další. V Jizerských horách před vyhlášením rašelinišť na Jizerce už jedna bezzásahová zóna existovala, a to Poledník a jeho jizerské bučiny vyhlášené v roce 2007.
