Článek
Do skupiny viníků patří mimo jiné třiasedmdesátiletý mediální magnát Jimmy Lai, stejně stará uznávaná advokátka a publicistka Margaret Ngová či dvaaosmdesátiletý zakladatel opoziční Demokratické strany Martin Lee, kteří se s dalšími čtyřmi lidmi zúčastnili protivládních demonstrací v roce 2019. Dva další účastníci procesu již dříve svou vinu uznali.
Podle agentury Reuters je rozhodnutí další ranou pro tamní demokratické hnutí, které už tak čelí vytrvalému tlaku vlády a Pekingu. Výši trestu stanoví soud později. Za účast na nepovoleném shromáždění či nepokojích však hrozí v Hongkongu ve vážných případech až desetileté vězení.
„Tento proces se týkal také dlouhé historie, dědictví a přínosu starších státníků i žen tohoto hnutí,“ cituje list The New York Times (NYT) Samuela Chu, výkonného ředitele hongkongské rady pro demokracii se sídlem ve Washingtonu. „Jde o zdiskreditování jejich celoživotního přínosu Hongkongu, hnutí, pracovníkům, občanům i jednotlivcům a jejich profesím.“
Před slyšením se někteří obžalovaní shromáždili před budovou soudu a drželi transparent s nápisem „Postavte se proti politickému pronásledování; Protestujte proti politickému potlačování“. Uvnitř soudní síně je pak povzbuzovali někteří jejich příznivci.
Skupina aktivistů se podle soudu podílela na organizaci protestu z 18. srpna, jehož se zúčastnil nejméně milion lidí. Masové protestní akce byly tehdy reakcí na návrh zákona, který měl umožnit vydávání lidí podezřelých z trestných činů do pevninské Číny, pod jejíž správu se bývalá britská kolonie Hongkong v roce 1997 vrátila.
Shromáždění tehdy získalo povolení policie, události po něm však nikoliv, píše NYT. Obžalovaní měli vyvést účastníky z Victoria Parku a dát se s nimi na pochod směrem k hlavní obchodní čtvrti. I když nedošlo k jakémukoliv násilí a objevil se jen minimální nepořádek, žalobci zdůrazňovali porušení stanovených předpisů.
Druhá strana barikády však u soudu tvrdila, že vyvedení demonstrujících bylo nutné pro veřejnou bezpečnost. Na protest se do parku totiž dostavilo mnohem více lidí, než kolik prostranství mohlo pojmout. Právníci obžalovaných se navíc nechali slyšet, že odsouzení kvůli pokojnému pochodu bylo přehnaně tvrdým použitím zákona.
Demonstranti v roce 2019 vyjadřovali obavy, že lidé vydaní do Číny ovládané komunistickou stranou by mohli čelit vágním obviněním z ohrožení národní bezpečnosti a nespravedlivým procesům. Hongkongská vláda nakonec návrh zákona pod tlakem stáhla, protesty ale pokračovaly s požadavkem širších demokratických reforem.
Peking po sérii masivních demonstrací, jež částečně ochromily hongkongskou ekonomiku, zaujal tvrdší postoj vůči svým názorovým odpůrcům. Loni v provincii prosadil nový bezpečnostní zákon a letos reformu volebního systému, která změnila roli veřejnosti při výběru zákonodárců do hongkongské legislativy.
„Budeme nadále pokračovat, ať už nás v budoucnu čeká cokoliv,“ řekl po rozhodnutí soudu jeden ze stíhaných Lee Cheuk-yan. „Věříme hongkongskému lidu, v naše bratry a sestry v boji. Vítězství bude naše, pokud budou obyvatelé Hongkongu vytrvalí.“
