Rána pod pás pro Palestince. S dohodou Izraele a Emirátů přišli o spojence

Historický průlom, změna pravidel hry, ale také zrada. Takové byly reakce na to, že Spojené arabské emiráty se před týdnem staly první zemí Perského zálivu, která navázala diplomatické vztahy s Izraelem.

Spojené arabské emiráty uzavřely takzvanou mírovou dohodu (fakticky spíše úmluvu o normalizaci vztahů) s Izraelem. Jedná se teprve o třetí izraelsko-arabskou dohodu od vzniku izraelského státu v roce 1948, ty dvě předchozí podepsal s Izraelem Egypt v roce 1979 a Jordánsko v roce 1994.

„Pro Emiráty tato dohoda znamená užší spolupráci na bezpečnostním poli a mezi zpravodajskými službami. A Izrael tak získal spojence proti Íránu,“ říká v Checkpointu emeritní profesorka z Hebrejské univerzity v Jeruzalémě Galia Golanová. „Ale pro Izrael to znamená mnohem víc. Od počátku se snažil získat přijetí a legitimitu od ostatních států v regionu, což dlouho nevycházelo kvůli tomu, že by se musely proměnit především vztahy s Palestinci. Právě mírová dohoda s Palestinci a vytvoření dvou samostatných států byly podmínkou. A teď došlo k tomu, že se některé arabské státy této podmínky vzdaly,“ dodala.

Palestinci dokonce hovoří o „dýce v zádech od Emirátů“. „Palestinci skutečně přišli o své zastánce. Ne že by pro ně arabské státy v posledních letech něco udělaly, dávají tím ale jasný signál, že Izrael může pokračovat v tom, co dělá. Tedy v okupaci Západního břehu Jordánu bez toho, aniž by palestinský problém musel řešit. To je pro Palestince rána pod pás, protože jednou z hlavních pobídek pro Izrael k tomu, aby se snažil problém vyřešit, byla právě vyhlídka legitimity a přijetí v arabském světě. A tato motivace je pryč,“ vysvětluje Golanová.

„Možná se na to tolik nikdo nesoustředil, ale Spojené státy se od začátku Trumpovy vlády snažily podpořit mírová jednání mezi Izraelem a státy Perského zálivu a opravdu tvrdě na tom pracovaly,“ připomíná v Checkpointu izraelská novinářka The Jerusalem Post Lahav Harkovová.

Na začátku letošního roku představil Donald Trump (a jeho zeť Jared Kushner) mírový plán, který shrnoval americkou představu o řešení palestinsko-izraelského konfliktu. „Přestože si myslím, že největší podíl na tom měl Muhammad bin Zajíd, tak mi nepřijde spravedlivé, že mnoho lidí práci administrativy Donalda Trumpa snižuje. A to není správné. Spojené státy hrály důležitou roli,“ upozorňuje Harkovová.

Ačkoliv se nyní v souvislosti s Izraelem mluví hlavně o této dohodě, kterou prezentuje jako úspěch, země prochází už delší dobu politickou krizí. V minulých týdnech vyšly tisíce Izraelců do ulic. Jednak kvůli reakci izraelské vlády na pandemickou krizi, ale také z důvodu dlouhotrvajícího korupčního skandálu premiéra Benjamina Netanjahua. Přestože země prošla za poslední rok a půl třemi parlamentními volbami, z krize se zatím nedostala a je pravděpodobné, že se schyluje k dalším volbám.