Rakušanům chodí štědré šeky od Trumpa, nejspíš omylem

Jednorázová finanční pomoc určená americkým občanům dorazila i desítkám Rakušanů. Podle ORF se v Rakousku už proplatilo asi 100 šeků, každý za 1200 dolarů. Mezi příjemci je i senior z Lince, který v 60. letech krátce pracoval v USA jako číšník.

Třiasedmdesátiletý muž se nejprve domníval, že šek s podpisem prezidenta Donalda Trumpa je podvod, v bance si ale ověřil, že jde skutečně o americkou „koronavirovou“ finanční pomoc. Peníze nakonec dorazily i na účet jeho manželky, ta ale ve Spojených státech nikdy nebyla. Proč pomoc dostali i Rakušané, se zatím neví, příjemci ale žijí pouze ve spolkové zemi Horní Rakousy.

Podpůrné šeky za 1200 dolarů (27 000 korun) určené Američanům na pomoc v koronavirové krizi posílá Trumpova vláda občanům s ročním příjmem do 75 000 dolarů. Pracující páry s příjmem do 150 000 dolarů dostaly dvojnásobek a dalších 500 dolarů na každé dítě. V distribuci se už americké vládě jeden omyl stal: peníze přišly i milionu nebožtíků.

Senior z Lince chce prý peníze využít na podporu americké ekonomiky, až se zruší cestovní omezení, chce vyrazit na cestu do USA. Podle ORF je teoreticky možné, že americká vláda bude peníze vymáhat zpět, kvůli vysokým nákladům je to ale nepravděpodobné.

Do Maďarska se po 27 letech vrátilo americké Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL). Důvodem je „prudký pokles svobody médií v zemi“. Rádio, které sídlí v Praze, oznámilo plán na vznik redakce v Maďarsku před rokem. Jde o reakci na postupné podmanění veřejnoprávního i soukromého mediálního prostoru vládou Viktora Orbána či jí blízkými podnikateli.

RFE/RL se nevrací jako klasická rozhlasová stanice, ale jako maďarskojazyčný multimediální server informující prostřednictvím textu, videa, podcastů i infografiky. Cílem není poskytovat aktuální denní zpravodajství, nýbrž celistvější a delší texty. Server začal fungovat v úterý ráno.

V čele redakce stojí novinář Gyula Csák, který v minulosti pracoval mimo jiné jako zpravodaj BBC v Budapešti. „Poslání moderní a multimediální Svobodné Evropy v Maďarsku je stejné jako ve všech zemích, kde působí: poskytovat veřejnosti vyvážený, nezávislý a objektivní obsah,“ představil poslání webu Csák.

Původní maďarská redakce RFE/RL, v maďarštině Szabad Europa Radio, vysílala během studené války z Mnichova a byla uzavřena v roce 1993.

Rakouské ministerstvo zdravotnictví chce dosáhnout proočkovanosti společnosti proti koronaviru na 50-60 %. Podle deníku Kronen Zeitung se budou náklady na jednu dávku očkování od farmaceutické firmy AstraZeneca pohybovat okolo 2,5 euro a Rakušanům by ho měl bezplatně zajistit stát. V unijní objednávce, která zahrnuje 300 milionů dávek, jich má Rakousko vyhrazeno 6 milionů.

Deník Kurier píše, že zprávy o bezplatném očkování nejsou tak úplně pravdivé. „Samozřejmě chceme nízkoprahový přístup k vakcíně, protože bychom mohli dosáhnout 50-60procentního proočkování. Ale ještě není jisté, jestli nakonec bude očkování skutečně zdarma,“ cituje list mluvčí ministerstva zdravotnictví Margit Draxlovou.

Za pondělí Rakušané zaznamenali 589 nových případů onemocnění covid-19. Celkem během dne otestovali téměř 30 000 lidí. Jde o nejvyšší nárůst pozitivních případů od konce března.

Polská politika alespoň na nějaký čas zamrzla. Ve vládnoucí trojkoalici se tvrdě vyjednává o personálním přeobsazení kabinetu Mateusze Morawieckého a prezident Andrzej Duda teď po červencové výhře hledá svoji novou pozici v pravicovém bloku. Nejspíš to je ale jen ticho před bouří.

Podle deníku Rzeczpospolita premiér připravuje novou agendu pro „programovou ofenzivu“ na příští roky a personální změny zatím dělá na méně exponovaných místech administrativy. Ve vládě se přitom podle médií rodí nové plány na dotažení reformy a dobytí dalšího klíčového pole. Jde o pokračování změn v soudnictví a o velké změny v soukromých médiích.

Deník „Rz“ spekuluje o velkých strukturálních změnách v nejvyšším soudu: počet soudců se má výrazně snížit, z 97 má zbýt elitních 20-30 soudců, zbytek by měl odejít do penze. Další změny se mají týkat i obecných soudů. Vláda už justici měnila k obrazu svému v minulých letech, narazila přitom na odpor Evropské komise a prohrála řadu sporů u Soudního dvora EU. Podle rozsudků reformy narušily nezávislost polského soudnictví.

V plánu je i „dekoncentrace“ a „repolonizace“ médií v Polsku, tedy zákon, který by velké hráče (kritické k vládě) na mediálním trhu donutil zbavit se svých podílů - například prodejem státním firmám.

Takový krok by narazil na odpor Američanů (americká společnost vlastní v Polsku největší soukromou televizi TVN) i Evropské komise. A protože výplata unijní koronavirové pomoci je navázaná na zásady právního státu, radikální koaliční strana Solidární Polsko přišla s náhradním plánem. Podle Deníku Gazeta Prawna se ve straně zrodil nápad oslabit média novou daní z reklamy.

Evropští lidovci (EPP) odkládají svůj verdikt nad stranou Fidesz maďarského premiéra Viktora Orbána - bod o Fideszu chybí na programu schůzky EPP na konci září. Napsal to deník Magyar Nemzet.

Fidesz má v EPP pozastavené členství už od loňského března kvůli kontroverzním krokům, které posilují moc této strany a v Evropské unii vyvolávají obavy o demokracii a o respektování zásad právního státu v Maďarsku. Vedení nejsilnější strany v Evropském parlamentu pozastavené členství v únoru prodloužilo na neurčito.