Článek
V centru roztahané vesnice na jih od Zwettlu stojí kaple, autobusová zastávka a jen o málo větší budova bývalého konzumu. Sedláci z okolních vesnic ji přestavěli na samoobsluhu, kde si každý může vybrat mezi místními produkty, od vajec a brambor přes med, sirup a klobásy až k pálence a vánočním ozdobám. Peníze hodí do kasičky podle přiloženého ceníku a vezme si zpátky drobné. Cizinec se nemusí ve vesnickém obchodě hned orientovat a nepomohou mu ani dva padesátníci, kteří se před samoobsluhou vyhřívají na listopadovém slunci a popíjejí lahvové pivo. Zřejmě vykonávají cosi jako sociální kontrolu, hlavně však jsou členy mysliveckého spolku a přijímají objednávky na zvěřinu. Je pátek třináctého a na otázku, jestli se nebojí lockdownu, který kvůli pandemii zítra vyhlásí kancléř, jenom krčí rameny. V tak odlehlé vesnici se tím život nezmění.
V sobotu dopoledne už je v okresním městě Gmünd přece jen vidět, že se lockdown blíží. Parkoviště před supermarketem Hofer není zaplněno jako o jiných sobotách, ale pouze z toho důvodu, že nepřijeli Češi z blízkých Velenic. Fronty se však tvoří před knihkupectvím, tržby si pochvalují obuvníci. Logika je jasná. Supermarkety budou fungovat i během lockdownu, ovšem kupovat knihy půjde jenom přes internet a boty nekoupíte vůbec. Malé okresní město se ovšem nemůže rovnat obrovským nákupním centrům na okraji metropolí. Obchodníci nabízejí mimořádné slevy, a tak může televize shromažďovat zprávy o tom, jak se například v lineckém Plus City tvoří desítky metrů dlouhé fronty.
V Gmündu mají prodavači a zákazníci čas komentovat pandemii. Mainstream představuje blonďatá prodavačka v obchodu s uměleckými předměty, která souhlasí s tím, že teď se musí každý omezit, aby nákaza neuškodila starým lidem. Rozhodně odsuzuje mládež, která večer pořádala party v místním tenisovém klubu. Souhlas s vládní politikou překvapuje, protože také její prodejnu čeká uzávěra. Majitele zavřených obchodů i restaurací ovšem kancléř Kurz usmířil už na jaře tím, že jim nechal vyplatit podporu ve výši 80 procent obratu.
Místnímu malíři se ovšem nelíbí zavřené hranice do Česka, a proto s nadsázkou navrhuje, ať Gmünd zavře brány také před „migranty“ ze sousedního městečka Schrems. Tím připomíná první ohnisko koronaviru ve zdejším kraji, tureckou svatbu právě ve Schremsu.
V půl páté odpoledne už končí legrace. Na obrazovkách rakouských domácností se objevuje kancléř. Potvrzuje, že od příštího úterka až do neděle 6. prosince bude platit stejný zákaz vycházení jako v březnu, včetně toho, že se zavře většina obchodů, kadeřnictví, fitness centra i základní školy. „Každý sociální kontakt je víc, než si můžete dovolit,“ vyzývá občany.
Druhým řečníkem je vicekancléř Kogler ze strany Zelených, který se prezentuje v podobě žoviálního strýce z vedlejší hospody. Ujišťuje, že se není třeba bát, hlavně když se budou dodržovat předpisy a lidé budou chodit do přírody. „Nejlepším dárkem k Vánocům je to, že se budeme navzájem chránit,“ říká procítěně. Jako třetí se objevuje tradiční hvězda vládních tiskových konferencí, ministr zdravotnictví Rudolf Anschober, který vysvětluje, proč se nejde novému lockdownu vyhnout. Předvádí svou hlavní inspiraci, křivku pozitivně testovaných v České republice. Nepřesně tvrdí, že Česko mělo až 18 tisíc nakažených denně (maximálně jich bylo přes 15 tisíc), ve shodě se skutečností pak už dodává, že se po dvou týdnech lockdownu křivka obrátila dolů.
Nejdramatičtěji vidí situaci novináři. „Těžce nemocní nedostanou péči, kterou vyžaduje jejich zdravotní stav. Před tímto scénářem varují zdravotníci v celém Rakousku už týdny a v uplynulých dnech se stále větší naléhavostí,“ zdůvodňuje vládě blízký deník Die Presse, proč je třeba zemi znovu zavřít. Nedodržovat právě vyhlášená pravidla sociálního odstupu znamená podle komentátora nejčtenějšího nedělníku Die Krone vůči penzistům stejnou bezohlednost, jako jízda stokilometrovou rychlostí po ulici, kde si hrají děti.
Rakušané nejsou ve všech detailech stejně přísní jako jejich český vzor. Vláda například nevyžaduje roušky na ulicích a policejní hodinu vyhlásila namísto deváté až na jedenáctou večer. Nedělní ráno ve Gmündu však ukazuje, že Rakušané, kteří jsou silně katolickým národem, nechtějí nic podcenit. Farní kostel u náměstí je zaplněn na nejvyšší možnou míru, kterou připouštějí koronavirová pravidla. Věřící mají roušky, sedí od sebe v minimálním odstupu jeden a půl metru a každá druhá řada zůstává prázdná. Není možné zpívat a svaté přijímání proběhne jenom „duchovně“. Přesto biskupové souhlasili s tím, že v příštích třech týdnech bohoslužby nebudou vůbec.
