Článek
Ve Sněmovně se vyhrocuje situace kolem šéfa BIS Michala Koudelky, kterému už příští neděli končí mandát. Jednání bezpečnostního výboru neproběhlo, opoziční poslanci chtějí svolat mimořádnou schůzi.
Koudelkovi končí mandát už 15. srpna, ale premiér stále neřekl, jak bude v celé věci postupovat. Mluví o dvou variantách - ponechání Koudelky ve funkci či odložení rozhodnutí na příští vládu, která vzejde z říjnových voleb. O konec Koudelky dlouhodobě usiluje prezident.
„Nechat rozhodnutí na příští vládu by nebyla správná varianta už kvůli citlivosti této funkce jako takové. Člověk, který vede jednu z tajných služeb, má mít mandát. Ve chvíli, kdy ho nemá, může ho to limitovat ve výkonu práce,“ říká v rozhovoru se Seznam Zprávami šéf Starostů a nezávislých a člen bezpečnostního výboru Vít Rakušan.
Jaké kroky nyní opozice podniká ve věci vyřešení situace se jmenováním šéfa BIS?
My můžeme vytvářet tlak. Zákon tu hovoří jasně. Rozhoduje vláda, ta pak svého nominanta dává k projednávání bezpečnostnímu výboru. Ten však pouze zaujímá stanovisko - samozřejmě může mít i negativní stanovisko, tím se ale vláda řídit nemusí. My teď můžeme tlačit na vládu, aby jednala, protože datum 15. srpna se velmi rychle blíží.
Proč výbor nezasedal? Sama opozice o jeho svolání v minulosti žádala.
Když jsme s kolegou Janem Bartoškem (KDU) a Lukášem Koláříkem (Piráti) chtěli svolat bezpečnostní výbor k tomuto tématu ještě před poslaneckými prázdninami, tak ta vůle tu nebyla. My ani v té době samozřejmě nechtěli vybírat ředitele BIS, my jsme chtěli po vládě slyšet, zda má připravený nějaký scénář. Pan premiér ale jen chce, aby bezpečnostní výbor rozhodl za něj. Ale on nebyl schopný zajistit ani hlasy z ANO pro svolání výboru. Ale hlavně ten postup je nestandardní.
Koalice Spolu svolala mimořádnou schůzi. Vy jako koalice Pirátů a Starostů ji podporujete?
Ta situace je vážná, schůzi si to zaslouží. Zatím jsem k podpoře této mimořádné schůze nebyl osloven. Pokud budu osloven, tak se přidám. Svolání mimořádné schůze i výboru je ale jen prostředek k vytváření tlaku a zdůraznění, že ta situace je nesmírně vážná.
V čem je podle vás vážná?
15. srpna končí mandát současnému řediteli a vláda zatím nerozhodla. Vláda se bojí rozhodování. Premiér se v tuto chvíli nechová mužně.
Na tiskové konferenci v Poslanecké sněmovně jste řekl, že je srab. To jsou silná slova.
Ano, je srab. On je vždycky silný ve svých vyjádřeních na ulici či v debatách, ale v těch státnických rozhodnutích prostě není.
Řekl jste, že to rozhodnutí chtěl tak trochu „hodit“ na sněmovní bezpečnostní výbor. Proč by to podle vás dělal?
Za prvé asi i proto, že nezná zákon. Za další hledal nějaká alibi před panem prezidentem. Je to jistě nějaký tlak Pražského hradu, svědčí o tom i ta schůzka Zeman-Babiš (v pondělí na Pražském hradě - pozn. redakce) k tomuto tématu.
Nemá prezident nárok se k tomuto tématu vyjádřit? I on může za určitých okolností například úkolovat tajné služby.
Pan prezident jako nejvyšší ústavní činitel může vyjádřit svůj názor, ale určitě by neměl být tím, kdo vybírá ředitele Bezpečnostní informační služby. Mně se líbilo vyjádření bývalého premiéra Bohuslava Sobotky, že nominaci vlády v té době panu prezidentovi jen oznámil. Pan prezident by neměl být tím, kdo rozhodne. Vláda by rozhodně neměla být submisivní, krčící se v rohu a podléhat tlaku Hradu. Pan premiér Babiš je jedním z výsostných konzumentů informací BIS, a to těch nejpodrobnějších. Málokdo v této zemi má tak podrobné informace jako on.
Pan premiér jistě ví, že v okolí pana prezidenta se pohybují lidé, které BIS považuje za jisté riziko. Jsou to lidé s blízkými byznyskontakty na Rusko. Pokud vláda po tlaku prezidenta ucukne ze zásadových pozic, že v rámci globální bezpečnosti patříme na Západ, tak si nezaslouží být vládou. To je čisté ohrožení České republiky. Nemluvě o mezinárodním kontextu.
Jaká jsou ta rizika z mezinárodního pohledu?
Pan Koudelka má dobré renomé po tom, jak emancipovaně, silně a v koordinaci se spojenci řešil kauzu činnosti ruských i čínských agentů na území ČR. A vytvořil z pohledu našich spojenců respektovanou službu, které se vyplatí informace předávat a spolupracovat s ní. Má důvěru, že s nimi naloží dobře, že to vede k nějakým výsledkům.
Pokud by pan Koudelka skončil, ohrozilo by to naši důvěryhodnost?
Určitě. Zpravodajské prostředí je velmi specifické. Největší hodnotou v něm jsou informace a důvěryhodnost. Tuhle míru důvěryhodnosti pan ředitel Kouelka v očích spojenců určitě má. A kdyby nastoupil kdokoli nový - a teď nechci ukazovat, že by byl nutně špatný - tak tam bude trvat nějakou dobu, kdy se ta přirozená vazba důvěryhodnosti vytvoří.
Jsme stále v jedné z nejsložitějších kauz naší historie, kdy od nás odcházeli ruští diplomaté. A měnit ředitele z tlaku Pražského hradu, který samozřejmě je i z pohledu spojenců, i když to neřeknou nahlas, vnímán jako místo, které má jistou inklinaci k ruskému prostoru, by té důvěryhodnosti nepomohlo. Vrbětická kauza je ze zpravodajského pohledu nesmírně citlivá, nevíme, a to ani já, co všechno ještě dobíhá.
Může to mít nějaké konkrétní důsledky podle vás?
Může to mít důsledky, které běžní lidé ani nevidí. Spojenci v takové chvíli váhají se sdílením určitých informací, a ty informace mohou být důležité pro naši bezpečnost.
Než byl jmenovaný nejvyšší státní zástupce, mluvila opozice o tom, že by se rozhodnutí mělo nechat na příští vládu. V čem je ta situace s šéfem BIS jiná? Nemělo by se to také nechat na příští vládu?
To by nebyla správná varianta už kvůli citlivosti funkce jako takové. Člověk, který vede jednu z tajných služeb, má mít mandát. Ve chvíli, kdy ho nemá, je zpochybňován, a to ho může limitovat ve výkonu práce. Já se dosud domníval, že s tím není problém. ANO a sociální demokraté Michala Koudelku dlouhodobě nominují na generálský post (což opakovaně odmítá prezident Miloš Zeman - pozn. redakce), tak jsem myslel, že je tu konsenzus stávající vlády a potenciálních variant té vlády budoucí.
