Článek
„Koalice z Ibizy se znovu vrací,” upozorňovala voliče na nedávném mítinku ve Štýrském Hradci lídryně rakouských sociálních demokratů (SPÖ) Pamela Rendiová-Wagnerová. „Musíme tomu zabránit,” varovala před opětovným spojením lidovců a Svobodných osmačtyřicetiletá politička.
Shromáždění na náměstí zakončila tancem a zpěvem stranické volební hymny „Stejní a rozdílní“ o toleranci a solidaritě, která se na začátku září rychle vyhoupla do čela rakouské hitparády.„“Nesouhlasím se všemi stanovisky strany, ale myslím si, že za Rendiové-Wagnerové SPÖ reprezentuje dobré postoje: toleranci, lidskost, lásku, vřelost, svobodu projevu, pospolitost a sebeurčení,” vysvětloval autor písně Alfred Peherstorfer týdeníku Profil svou motivaci.
Sociální demokraté ale nedominují jen hudebním žebříčkům. Strana nakoupila nejvíc reklamy na sociálních sítích ze všech a podle deníku Kurier vede i v celkových nákladech na kampaň.
Šéfku SPÖ rakouská média i přes trochu unavený start kampaně považují za překvapení volební kampaně. Předvolebním průzkumům ale dál vévodí lidovci (ÖVP) se Sebastianem Kurzem v čele. Ten má dobré šance na to, aby se stal podruhé kancléřem.
Námluvy Svobodných
Kandidáti na premiérský post se střetli naposledy v debatě v pondělí večer. Zatímco vůči předsedovi nacionalistických Svobodných (FPÖ) Norbertu Hoferovi byl šéf lidovců smířlivý, se sociálnědemokratickou kandidátkou si navzájem nic nedarovali. Zásadní rozdíly panují podle lídrů dvou největších stran v otázce migrace, neshodli se ale ani ohledně daní a sociální politiky.
Kurzovým lidovcům přisuzují průzkumy kolem 34 procent. Sám politik ale radost z vedení krotí jako předčasnou. „Myslím, že to bude daleko těsnější,” řekl v neděli na ORF. Možnosti koaliční spolupráce odmítl komentovat.
Podle předvolební matematiky budou nejspíše ve hře tři možnosti vládního uspořádání: velká koalice lidovců se sociálními demokraty, trojkoalice lidovců, Zelených a liberální strany NEOS, která funguje na místní úrovni v Salcburku, nebo oživení půdorysu první Kurzovy vlády lidovců a Svobodných.
Ta padla v květnu kvůli aféře expředsedy FPÖ Heinze-Christiana Stracheho a videu z Ibizy z roku 2017. Na něm politik hovořil o možném nezákonném financování strany a přidělování státních zakázek výměnou za volební pomoc.
Svobodní teď pod vedením dřívějšího neúspěšného prezidentského kandidáta Norberta Hofera, který měl svého času i přímou podporu českého prezidenta Miloše Zemana, sahají v průzkumech po 20 procentech a znovu usilují o vstup do vládní koalice. „Bez nás se Kurz přikloní k levici,” stojí na jednom z billboardů FPÖ. V předvolebním klipu Hofer dokonce narovnává Kurzův doleva vychýlený obraz zpátky do roviny.
Svobodné s lidovci spojuje tvrdý přístup vůči migraci – evropská azylová politika jde podle lídra ÖVP špatným směrem, například opatření italské a španělské vlády proti pašerákům lidí považuje za nedostatečné. „Rakousko přijalo lidí už víc než dost,” prohlásil Kurz v pondělí s tím, že trvá na ochraně vnějších hranic a nulové nelegální migraci do Evropy. V programu má také vyšší investice do obrany.
Místo Hofera trojkoalice?
Řadě Kurzových voličů ale skandál „Ibiza gate” i některé krajně pravicové názory Svobodných vadí. Podle politického analytika Petera Filzmaiera se část dřívějších voličů Svobodných kvůli aférám strany přikloní právě ke Kurzovi. „Kdybych volil pravicovou FPÖ, ale byl znechucený Ibizou, kam jinam bych šel?” cituje agentura Reuters Filzmaiera.
Vyloučené není ani to, že se pravděpodobný kancléř nakonec obrátí na Zelené (12 procent) a liberální stranu NEOS (8 procent). Šlo by ale o riskantní spolupráci vyžadující mnohé ústupky v tématu migrace a ochrany životního prostředí. Parlamentní nováčci by totiž ve vládě zcela jistě zdůrazňovali potřebu boje s klimatickými změnami.
Nejméně pravděpodobná je kvůli vzájemné rivalitě historická velká koalice lidovců a sociálních demokratů Rendiové-Wagnerové. SPÖ má podle průzkumů 23 procent, což je o čtyři procentní body méně než ve volbách před dvěma lety.
