Článek
Co bude s Běloruskem?
Tentokrát začneme těsně za východní hranicí střední Evropy: na lince Minsk–Moskva–Petrohrad. V posledním zmiňovaném městě se totiž v pátek sejde běloruský prezident Alexandr Lukašenko se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. Po dvou týdnech budou znovu řešit hlubší integraci obou zemí v rámci Svazu Ruska a Běloruska. Ten vznikl na konci 90. let a předpokládá praktickou konfederaci obou zemí. Projekt dlouho ležel ladem, loni ale Moskva jeho myšlenku oživila.
Nedávná schůzka v Soči pokrok nepřinesla. Uzavřít se měly dohody o desítkách „cestovních plánů” integrace. Podle úniků na ruské straně jde o společnou zahraniční, finanční, daňovou, zemědělskou, palivovou i celní politiku a společný parlament. Pokud se plány realizují, znamenalo by to ztrátu i zbytků suverenity Lukašenkova autoritářského Běloruska, které je na Rusku ekonomicky i politicky závislé.
V celé věci jde tradičně i o ceny energií. Právě těmi Putin při nátlaku na Bělorusko argumentuje. Ve čtvrtek řekl, že Bělorusko může dostávat plyn za stejné ceny, které jsou účtované v ruské Smolenské oblasti. Podmínkou je ale sjednocení daňového systému a vytvoření nadnárodních orgánů. To, že se dvacet let dohody o společném svazu nenaplňovaly, označil Putin za chybu.
Do celé věci se ale k Lukašenkově radosti vmísila i Čína, která v pondělí Bělorusku rychle půjčila půl miliardy dolarů. V Minsku má v pátek odpoledne protestovat opozice.
Připomínky rakouského průmyslu
Rozpracovaný rakouský plán dlouhodobé klimatické strategie se dostal do rukou průmyslníků. Píše to deník Der Standard, podle kterého rakouská obchodní komora v této fázi dokument vůbec vidět neměla, byl totiž důvěrný a teprve ho připomínkovala ministerstva.
Obchodní komora dostala strategii od ministerstva hospodářství a dál ji rozeslala velkým korporacím a průmyslovým podnikům k připomínkování, včetně velkých producentů skleníkových plynů. To teď viní konkrétního zaměstnance, který prý dokument nesprávně posoudil. Sama komora se nedávno vyjádřila kriticky o klimatických cílech nové Evropské komise. Vyjádřila obavy, že se jim rakouský průmysl nedokáže přizpůsobit.
Noční parlamentarismus
Polští poslanci ve čtvrtek v prvním čtení schválili tzv. disciplinární zákon, který média překřtila na náhubkový. Má umožnit trestání soudců, kteří podle platných evropských i polských rozsudků, ale navzdory vůli vládnoucích konzervativců, zpochybňují nezávislost soudních institucí – tedy těch, které vytvořila strana Právo a spravedlnost (PiS) svými kontroverzními reformami.
Neřešme teď obsah zákona (psali jsme zde), ale způsob jeho prosazení. Po prvním čtení hned následovalo chaotické projednání na sněmovním výboru pro spravedlnost, které trvalo 10 hodin. Skončilo v 5:40 ráno, kdy PiS prosadilo nepřehledné pozměňovací návrhy. Opozice neuspěla, marné byly i kritické poznámky parlamentních legislativců. O pár hodin později přitom začne druhé čtení návrhu zákona a odpoledne se o něm má hlasovat.
Noční legislativní proces se už za vlády PiS stal tradicí. Týká se hlavně těch nejdůležitějších a nejkontroverznějších zákonů, které strana ve sněmovně prohlasovává v řádu hodin, maximálně dvou dní. Podobně postupuje maďarská vláda Viktora Orbána.
Himmlerova dcera pracovala pro rozvědku
Dcera šéfa nacistických SS a gestapa Heinricha Himmlera Gudrun Burwitzová pracovala v 60. letech pro západoněmeckou rozvědku BND. Nové informace z její složky odhalil německý deník Bild. Podle něj zůstala Burwitzová až do své loňské smrti přívrženkyní a ikonou nacismu. Prostřednictvím sdružení Tichá pomoc podporovala nacistické zločince v Německu i v zahraničí.
V rozhovoru z roku 1960 svého otce bránila a chtěla změnit jeho obraz masového vraha. Himmler byl zodpovědný za vyvražďování evropských Židů a obyvatel okupovaných území. Burwitzová navázala tajnou spolupráci s BND už v roce 1958, pracovala tehdy ve zvlášť utajovaném oddělení zabývajícím se strategickými problémy. V letech 1960–1963 pak pracovala v kontrarozvědce jako sekretářka. Vydělala si 550 marek měsíčně a vystupovala pod pseudonymem Gudrun Hillerová, Gerda Sieversová a Gudrun Bodenová.
Spalovna u Jaslovských Bohunic
Odpor slovenských aktivistů a některých starostů vyvolal plán státního podniku Javys na dovoz a spalování radioaktivního odpadu ze zahraničí. Informuje o tom časopis Týždeň. Javys má za úkol likvidovat radioaktivní odpad z jaderné elektrárny v Jaslovských Bohunicích. Ročně spálí na 240 tun odpadu. Teď chce u elektrárny postavit novou, modernější spalovnu.
Zároveň vidí v dovozu odpadu ze zahraniční komerční příležitost a žádá navýšení limitu na 480 tun ročně. Společnost doteď likvidovala nízce radioaktivní odpad z českých elektráren Temelín a Dukovany. Proti navýšení vznikla petice.