Rakousko řeší čertovskou tradici, důvodem je výprask v Tyrolsku

Nejde sice přímo o střední Evropu, jejím obyvatelům by ale nemělo uniknout to, co se o víkendu řešilo v ruském Soči. Šest hodin tam jednali prezidenti Vladimir Putin a Alexandr Lukašenko. Nešlo přitom o nic méně než o budoucnost Běloruska – přímého souseda Evropské unie.

Minsk i Moskva už týdny avizovaly, že 8. prosince dojde k podpisu „jízdního řádu” hlubší integrace Ruska a Běloruska v rámci jejich svazu z roku 1999. Podle úniků na ruské straně jde o společnou zahraniční, finanční, daňovou, zemědělskou, palivovou i celní politiku a společný parlament. Pokud se plány realizují, znamenalo by to, že Lukašenko by prakticky přišel o moc.

Rozhovory v Soči ale nejspíš nešly úplně podle Putinova plánu: prezidenti se mají sejít znovu 20. prosince v Petrohradu. V Minsku mezitím proti integraci s Ruskem protestuje běloruská opozice.

Kde začíná a kde končí legrace? Otázku, kterou o víkendu řešila rakouská média v souvislosti s tradicí ďáblů–krampusů a „krampusáckým během”. Debatu odstartovalo video, na kterém alpští čerti po ulici honí a docela brutálně metlami a klacky bijí utíkající lidi a podle médií i kolemjdoucí chodce. Nejméně jeden člověk dostal výprask, i když ležel povalený na ulici. Podle rakouských médií čerti svou brutalitou vyděsili turisty. Pořadatelé tvrdí, že lidé, kteří dostali metlou, jsou známí a přátelé.

Mikulášská tradice hrozivých dřevěných masek nebo poctivě maskovaných obličejů a paruk se týká Rakouska, jižního Německa i Jižního Tyrolska na italské straně, odkud video pochází. Rakouská policie musela v poslední době podobných případů řešit víc, důvodem byla hlavně opilost čertů, za které se přestrojují zejména mladí muži.

Do prezidentských voleb zbývá v Polsku pět měsíců a kandidátů přibývá. Novým vyzyvatelem současného prezidenta Andrzeje Dudy bude Szymon Hołownia. Třiačtyřicetiletý publicista liberálnějšího katolického týdeníku Tygodnik Powszechny je Polákům známý hlavně jako dlouholetý moderátor soutěže Mám talent. Za manželku má vojenskou pilotku.

Kandidaturu ohlásil Hołownia v neděli v Gdaňsku. V projevu zdůraznil ochranu životního prostředí, ale i oddělení státu a církve. Právě politizaci církve kritizuje dlouhodobě. Opoziční Občanská platforma o svém kandidátovi na prezidenta teprve rozhoduje, úřadující prezident Duda mezitím už od září objíždí po celé zemi malá městečka. Před týdnem byl v Bogatyni, kde podpořil rozšíření dolu Turów.

Maďarská vládnoucí strana Fidesz chce změnit způsob rozhodování o provozních dotacích na kulturu, záminkou je skandál sexuálního obtěžování v jednom z divadel. O státní peníze by měla přijít nezávislá divadla, která neprojdou sítem. Znamenalo by to problém pro řadu budapešťských scén, kterým by zbyly jen příspěvky od magistrátu. V jeho čele teď stojí primátor opoziční koalice.

Ministr kultury by měl mít také nově pravomoc jmenovat a odvolávat ředitele institucí, na jejichž financování se stát podílí. Divadelníci mluví o zasahování do svobody umění a plánují v Budapešti na pondělní večer protest. Petici proti změnám podepsalo už téměř 50 tisíc lidí.

Slovenská vládnoucí strana Směr má za sebou víkendový sněm, na kterém si připomněla 20 let své existence. Vůbec poprvé na něm nevystoupil stranický šéf Robert Fico, který těsně před začátkem sněmu musel odjet do nemocnice kvůli problémům s krevním tlakem. Fico v minulosti podstoupil operaci srdce.

Projev měl místo něj premiér Peter Pellegrini, který je před Ficem i na kandidátce pro únorové parlamentní volby. Poselství bylo jednoduché: Směr chce popáté vyhrát volby navzdory „útokům opozice a médií”. Odmítl, že by Směr po volbách spolupracoval s fašisty. V nedělní televizní debatě na TV Markíza pak Pellegrini prohlásil, že Fico nebude chtít po volbách zasednout ve vládě.

Němečtí sociální demokraté na svém víkendovém sjezdu odmítli odchod z vládní koalice s CDU/CSU. Chtějí ale znovu vyjednávat o vládním programu: požadují růst minimální mzdy, investice do infrastruktury, aktivnější boj proti změnám klimatu nebo novou daň z majetku bohatých.

Poslední bod komentuje například deník Frankfurter Allgemeine Zeitung: „Zní to lákavě: odvést jedno nebo dvě procenta od boháčů, aby se ulevilo ostatním a dalo se víc investovat.” Podle novin by to ale znamenalo velkou zátěž pro rodinné podniky.

Die Welt zase hodnotí, že nové stranické vedení chce ve vládě Angely Merkelové navzdory původní deklaraci zůstat. „Proč? Řečí strategie jde o oportunistické řešení. Voliči neocení stranu, která utíká před zodpovědností. Nové vedení zároveň nemá plnou podporu strany – ta je hluboce rozdělená,” píše deník.