Rakousko prolamuje tabu, zvažuje zpřístupnit „Hitlerův balkón“

V roce 1938 z něj Adolf Hitler oznámil za nadšení přihlížejících Rakušanů začlenění Rakouska do třetí říše v rámci anšlusu. Nyní usiluje o zpřístupnění balkónu projekt Muzeum rakouských dějin, který se zabývá historií Rakouska od rozpadu Rakouska-Uherska až do současnosti.

„Hitlerův balkón“ se nachází v jednom z křídel Hofburgu, palácového komplexu v centru Vídně. Z architektonického hlediska se jedná spíše o terasu nad vchodem. Postaven byl na konci 19. století v posledních letech vlády Habsburků před začátkem 1. světové války a zánikem Rakouska-Uherska. V meziválečném období se náměstí, kam balkón ústí, stalo centrem pro různá názorová setkání a manifestace. Řečnili na něm představitelé politických sil napříč politickým spektrem – nacionalisté, socialisté, ale i fašisté. Díky nim se balkón stal ústředním symbolem nacistické historie země.

Adolf Hitler balkón proslavil svým výstupem k rakouskému davu, který čítal téměř 200 tisíc nadšených Rakušanů, 15. března 1938. Oznámil na něm, že se „jeho rodná země připojuje k třetí říši“. V následujících letech si Rakušané anšlus chodili na náměstí před palác každý rok připomínat.

Po 2. světové válce byl balkón uzavřen. Rakousko dlouho po konci druhé světové války odmítalo nést svou odpovědnost za roli v nacistických dějinách. To se začalo měnit až v 90. letech 20. století. V roce 1992 došlo poprvé a naposledy k tomu, že byl balkón otevřen veřejnosti. Tehdy na něm vystoupil přeživší holokaustu a nositel Nobelovy ceny míru Elie Wiesel. Ve svém proslovu apeloval k nulové toleranci k rasismu a vybízel Rakousko k sebereflexi v souvislosti s vlastní nacistickou historií. Zmínil také roli samotného balkónu. „Balkón není nic. Je to symbol, nic víc. Očištění, změna, nemůže pocházet z balkónu. Musí přijít zezdola,“ uvedl v proslovu.

Právě konfrontaci s vlastními dějinami zmiňuje projekt Muzeum rakouských dějin jako jeden z hlavních důvodů, proč by měl být balkón veřejnosti zpřístupněný. Jeho ředitelka Monika Sommerová zmiňuje, že si tak Rakušané budou moci připomínat společnou historii, podporovat demokratické principy země a otevřít společenské tabu. Slibuje také další doprovodný program například v podobě vzdělávacích programů.

Podle Sommerové je také z balkónu krásný výhled. „Z balkónu se nabízí úžasný pohled a velmi, velmi dobrá příležitost promluvit si s lidmi o smyslu demokracie,“ dodává.

Projekt se v rámci iniciativy za otevření balkónu rozhodl udělat veřejnou anketu, kde lidé mohou sami hlasovat pro nebo proti jeho zpřístupnění. Dosud se ho zúčastnilo přes 60 tisíc lidí. Většina si jeho otevření přeje (téměř 51 tisíc). Lidé také mohou na speciálním webu přicházet s nápady, jak by mohla podoba balkónu v budoucnu vypadat.

Zda k jeho otevření ale dojde, Sommerová neví. Zdůrazňuje, že v potaz musí být bráno i bezpečnostní hledisko a statika balkónu. Přesto v jeho otevření věří.

Nejslavnější „Hitlerův balkón“ ale není ve Vídni jediný. Další balkón, na kterém nacistický vůdce vystoupil v roce 1938, je například na nedaleké vídeňské radnici. Stalo se tak 9. dubna. Původně dřevěný balkón byl následně přestavěn na kamenný. Po jeho zboření volali aktivisté v roce 2018, osmdesát let od anšlusu.