Rakousko po volbách: všechny možnosti Sebastiana Kurze i výsměch Svobodným

Během pondělního odpoledne se upřesňují prozatímní volební výsledky, sčítají se totiž hlasy odevzdané korespondenčně. Podle nich ještě posílí Zelení, mírně oslabí vítězní lidovci (ÖVP) a sociální demokracie (SPÖ).

Komentátor německého Spiegelu David Schalko napsal, že Kurz prostě otravoval Rakušany ze všech nejméně. Výsledek 38 procent, který lidovcům přisuzují průběžné výsledky, je každopádně nejlepším výsledkem strany od roku 2002. Tehdy kancléř Wolfgang Schüssel triumfoval se 42 procenty a složil koalici se Svobodnými Jörga Haidera.

Kromě svého charisma a zdůrazňování nového stylu získával třiatřicetiletý Kurz letos voliče i tam, odkud je dosud čerpali Svobodní. Podle průzkumu Institutu Sora pro ORF volilo lidoveckou ÖVP 43 procent lidí s odborným vzděláním a 45 procent absolventů středních škol. Od Svobodných se ke Kurzovi přesunulo až 240 000 hlasů. Pravděpodobný nový kancléř bodoval výrazně i u seniorů, obzvlášť díky důchodové a migrační politice.

Nejsou to jen lidovci, kdo se mohli v neděli odpoledne radovat. Triumfální návrat do parlamentních lavic se po dvou letech podařil Zeleným. V čele se sedmapadesátiletým lídrem Wernerem Kohlerem dosáhli na rekordních 12,4 procenta. Silnější zelená strana je v Evropě už jen v Lucembursku.

Volili je vzdělanější a mladší lidé, nejčastěji ve Vídni. Podle zmíněného průzkumu pro ORF si Zelené vybralo 37 procent lidí s vysokoškolským vzděláním. Svou základnu mají u voličů do 29 let – hlas jim dalo 27 procent z nich. Zeleným pomohla i jejich základna ve Vídni, hlas tam dostali od každého pátého voliče.

Hlavní město přitom tradičně volilo sociální demokraty. Ti tam vyhráli s téměř 29 procenty i letos, jejich celkový výsledek byl ale hubenější a odliv 220 000 voličů SPÖ k Zeleným napomohl sociálnědemokratické straně k historickému propadáku.

Volební mapa Vídně. Tyrkysová barva patří lidovcům, červená sociálním demokratům, zelená Zeleným:

Úsměv s prvním exit pollem zatuhnul politikům Svobodných. Ti navzdory průzkumům, ve kterých měli kolem 20 procent, získali 17, což je zhruba o devět procentních bodů míň než ve volbách před dvěma roky. Důvod je jasný: Stranická kauza tehdejšího předsedy Heinze-Christiana Stracheho, která na jaře položila první Kurzovu vládu.

Jde o aféru s údajnou ruskou investorkou, které Strache na videu natočeném před dvěma lety sliboval výměnou za pomoc v předvolebním boji státní zakázky. „Kauza Ibiza zjevně vedla ke značnému přesunu k lidovcům. Další voliči FPÖ zůstali frustrovaní doma. Myslím, že se teď reorganizují v opozici,” myslí si v rozhovoru pro Süddeutsche Zeitung politolog ze Salcburské univerzity Reinhard Heinisch.

Sarkastický povolební vzkaz spojený s kauzou Ibiza adresoval směrem ke Svobodným rakouský bulvární deník Kronen Zeitung. Právě jeho ovládnutí Strache v tajné nahrávce plánoval. „Kdo má Kronen, ten má moc ovlivňovat názory,” prohlašuje na videu tehdejší šéf FPÖ.

Deník v neděli večer v uštěpačném tweetu připomněl další Stracheho slova o tom, že kdyby jeho stranu deník popostrčil, nebudou mít 27, ale 34 procent. Kronen Zeitung k tomu teď jen lakonicky dodal: sorry.

FPÖ sice už na 27 procentech není, podpora strany šla ale opačným směrem, než konspirující Strache v roce 2017 očekával. Kopanec přitom přišel od média, které mělo ke Svobodným dřív blízko, například v tématech migrace a islámu, upozorňuje Süddeutsche Zeitung.

Kurzovi voliči mají podle průzkumů jasno: nejlépe by se mu vládlo s liberální stranou NEOS, se kterou se shodne hlavně na ekonomickém programu. Jenže poslanců NEOS nebude pro vládní většinu dost, a pokud se nechce Kurz přiklonit k menšinové vládě, musí se obrátit buď na Svobodné, sociální demokraty nebo Zelené.

Pro koalici se Svobodnými hovoří shoda na tématech i to, že FPÖ o spojení v kampani opravdu usilovala. Předseda strany Norbert Hofer v první povolební reakci ale avizoval odchod do opozice. Důvodem je zklamání z výsledku i vnitrostranické půtky.

Proti koalici ÖVP-FPÖ hovoří i riziko poškození pověsti Kurze v zahraničí. „Část rakouské i světové veřejnosti, na jejímž názoru Kurzovi také záleží, vnímá působení Svobodných ve vládě kriticky. Poukazuje na to, že jde o pravicově populistickou stranu, jejíž členové mají podezřelé kontakty na extrémně pravicové organizace a hnutí a že strana tohoto typu zkrátka do vlády demokratické země nepatří,” řekla v rozhovoru pro Seznam analytička Zuzana Lizcová z Institutu mezinárodních studií FSV UK.

Tyrkysoví, tedy lidovečtí, voliči nejsou nakloněni ani velké koalici, ani spolupráci se Zelenými. Podle průzkumu institutu Sora je pro koalici se Zelenými jen pětina voličů lidovců, opačně je podpora na 32 procentech.

Klimatická krize sice byla jedním z velkých témat rakouských voleb, ÖVP se ale se Zelenými shodne jen částečně. Zatímco Kurz zdůrazňuje potřebu ekonomického růstu a hájí rakouský průmysl, pro Zelené je jasnou prioritou ochrana životního prostředí a Kurzovu klimatickou politiku kritizovali jako bezzubou. Emisní neutralitu chtějí Zelení už v roce 2030, lidovci mluví o roce 2045, což je i tak ambicióznější než unijní cíl v roce 2050. Ten navíc zamítlo letos Česko, Polsko, Maďarsko a Estonsko.

Podle deníku Der Standard by bylo v tyrkysovo-zelené koalici obtížné i rozdělení jednotlivých resortů. Bije se také lidovecký neoliberalismus a zelený socialismus v ekonomice a jejich postoje v migrační politice. Předseda Zelených Werner Kogler už v neděli večer prohlásil, že by museli lidovci „radikálně změnit kurz”.

Téma ochrany prostředí by naopak nejspíš nedělalo velké problémy spolupráci sociálních demokratů s lidovci. Vládní spolupráce ve formě velké koalice fungovala s několika přestávkami od roku 1949 až do zimy 2017.

Sociálním demokratům letos nepomohla k lepšímu výsledku ani energická lídryně Pamela Randiová-Wagnerová. Strana je podobně jako další sociálnědemokratické strany v Evropě rozštěpená mezi typově podobnými voliči jako mají Svobodní a progresivní mladší generací. Jenže ta letos volila Zelené.

SPÖ také nechce opakovat chybu německých sociálních demokratů, které ve velké koalici prakticky vysáli křesťanští demokraté. Velká koalice je tak pravděpodobně až poslední ze seznamu Kurzových koaličních možností.

Vyloučená není ani trojkoalice lidovců, Zelených a liberálního NEOS. Liberálové by Kurzovi umožnili snadněji kontrolovat Zelené. Kurz by si tak možná dokázal udržet ty voliče, kteří k jeho straně odešli od Svobodných – zrovna jejich pritoritou totiž ochrana klimatu není.

Další variantou je menšinová vláda odkázaná na hledání podpory při každém hlasování. To, že by taková vláda vydržela pět let do dalších parlamentních voleb (v Rakousku se parlament nevolí na čtyři roky), je ale jen málo pravděpodobné.