Rakousko se stáčí doprava, jedenatřicetiletý oblíbenec Kurz míří do křesla kancléře

Rakušané odvolili v předčasných parlamentních volbách a scénář, který se rýsuje po zveřejnění (předběžných) konečných výsledků, ukazuje, že tamní politika zažije zlom.

Velká koalice - kabinet sestavený ze socialistů a lidovců, jenž Rakousku vládl po 44 z posledních 72 let od konce druhé světové války, je zřejmě pasé. Jako mnohem pravděpodobnější se jeví koalice vítězné strany ÖVP (Rakouská lidová strana) a krajně pravicové FPÖ (Svobodná strana Rakouska).

Tedy dvou stran, které svůj volební úspěch založily především na boji s migrací.

Socialisté (SPÖ) dosavadního kancléře Christiana Kerna skončili patrně třetí. Ještě před půlnocí však do výsledků nebyly započítány korespondenční hlasy; podle rakouského ministerstva vnitra jich letos má být rekordní počet - až 750 tisíc. Rozdíly v ziscích druhých Svobodných a třetích sociálních demokratů nebyly velké; pozice druhé a třetí strany se tedy může změnit.

Rakousko čeká podle analytiků výrazný posun doprava. Jak ÖVP, tak FPÖ si proti předchozím volbám polepšily - lidovci o 7,4 procentního bodu a Svobodní o 6,8 bodu.

Sociální demokraté už uznali porážku. Dosluhující kancléř Kern se v prvním povolebním rozhovoru přihlásil k chybám v kampani, z čela sociálních demokratů ale odstoupit nehodlá. Dopředu prohlásil, že pokud neobhájí prvenství, odejde se stranou do opozice.

Sebastian Kurz, předseda lidovců, se mezitím raduje z volební výhry. Byť získal menší podporu, než předpovídaly průzkumy. „Dnes na nás voličky a voliči vložili velkou zodpovědnost,“ prohlásil Kurz před davem přívrženců. „Já tuto zodpovědnost s velkou pokorou přijímám,“ ujistil. Z volebního výsledku je prý „přešťastný“.

Aby ne. Ve svých - pouhých - jedenatřiceti letech má teď velmi blízko k tomu, stát se historicky nejmladším rakouským kancléřem.

Kurzova kariéra je strmá. Upozornil na sebe už před sedmi lety, kdy se rozhodl dát novou tvář konzervativní Rakouské lidové straně. Chtěl dokázat, že ÖVP není jen pro důchodce, ale i pro mladší voliče. A tak svou kampaň postavil v hollywoodském duchu na spoře oděných dívkách. O tři roky později, v roce 2013, se stal ministrem zahraničí – nejmladším v historii Evropské unie. Byť mu tehdy média posměšně přezdívala „maturant“.

Rodák z Vídně, absolvent gymnázia a nedostudovaný právník byl ale v politice aktivní už mnohem dřív. Ve třiadvaceti letech předsedal i mládežnické organizaci ÖVP.

Davy ho milují. Kdekoli se objeví, vypadá to, jako když přijde rocková hvězda. Zásadně vystupuje v saku a bílé košili bez kravaty.

Voliče oslovil především svým programem postaveným proti migraci. Tu chce omezit, uzavřít vnější hranice Unie, snížit dávky vyplácené běžencům. Nabídl konkrétní kroky, na rozdíl od nacionalistů z krajně pravicové FPÖ, a podařilo se mu tak odloupnout značnou část tradičních voličů Svobodných.

K volbám dorazil se svou dlouholetou partnerkou Susanne Thierovou. Seznámili se, když bylo Kurzovi osmnáct let. A zatímco Kurz se zaměřil na diplomacii a stal se tvrdým oponentem německé kancléřky Angely Merkelové, Susanne působí na ministerstvu financí.

Rakušané si letos vybírali z rekordního počtu 16 politických stran a hnutí, pro vstup do 183členné Národní rady bylo nutné překonat čtyřprocentní hranici.

To se zřejmě nepodařilo Zeleným, kteří se v Národní radě neudrží - poprvé od roku 1986. „Je to pro nás, Zelené, naprosto bolestná porážka,“ připustila volební jednička strany Ulrike Lunaceková.

Straně nejspíš uškodil i její bývalý člen Peter Pilz, který do Národní rady kandidoval s vlastní Listinou Petera Pilze a čtyřprocentní hranici nutnou pro vstup do parlamentu překonal.