Ráj kryptoměn v Číně končí. Těžaři berou energii Íránu, lidé jsou potmě

Na severu Číny leží rozlehlá autonomní oblast Vnitřní Mongolsko, domov etnických skupin a jeden z nejbohatších kryptoměnových rájů na světě. Energeticky náročná těžba kryptoměn se však neslučuje s cílem čínské vlády dosáhnout do roku 2060 uhlíkové neutrality – do konce příštího měsíce tak veškeré těžební farmy v oblasti skončí. S rozhodnutím přišly problémy zasahující tisíce kilometrů daleko.

Kryptoměnové farmy ve Vnitřním Mongolsku na rozdíl od jiných regionů v Číně, které jsou schopné energetickou náročnost těžby pokrývat čistou vodní energií, využívají elektráren uhelných. Autonomní oblast v severní části Číny je však ideálním místem těžby kvůli chladnému a suchému klimatu, které je pro provoz těžebních strojů ideální. Region je také bohatý na uhlí, jež poskytuje relativně levný zdroj elektřiny. Na druhou stranu jsou elektrárny spalující uhlí významným zdrojem znečištění ovzduší.

„Těžba bitcoinu je náročnější než celková spotřeba elektřiny v Nizozemsku nebo v celé řadě dalších zemí. I v České republice spotřebujeme méně elektřiny, než kolik se ročně využije na těžbu bitcoinů. To ukazuje, jak je celá ta záležitost z ekologického hlediska nešetrná a jak zásadní dopady to přináší na životní prostředí,“ vysvětluje pro Seznam Zprávy hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.

„Celá ta věc, že věnujeme elektřinu na luštění nějakého kódu, který jsme si sami vymysleli a přidali jsme tomu vlastní funkce, by se dala udělat mnohem šetrnějším způsobem. Kdybychom nějakým způsobem limitovali, kolik počítačů může luštit kód, tak by bylo vytěženo stejně bitcoinů, kód by byl jednodušší, ale nespotřebovalo by se na to tak ohromné množství elektřiny a to by přineslo velké plus pro přírodu. Bohužel jde jen o hypotetickou záležitost,“ říká Křeček.

„Čím vyšší kapacitu tomu ten daný subjekt věnuje, tím větší je pravděpodobnost, že právě on kód rozluští. Takže systém je nastaven tak, aby byla zapojována stále větší a větší kapacita na těžbu kryptoměn, ale ideově to dle mého není správné řešení,“ dodává Křeček.

Největším světovým producentem bitcoinů a mnoha dalších kryptoměn je právě Čína. Podle Cambridge Centre for Alternative Finance od září 2019 do dubna 2020 vyprodukovala 71,7 % takzvané bitcoinové hashrate (neboli výpočetní síly bitcoinové sítě) a samotné Vnitřní Mongolsko 7,71 %. Pro srovnání – bitcoinový výpočetní výkon generovaný Spojenými státy byl za stejné období pouze 5,29 %.

To se však počínaje květnem změní a Vnitřní Mongolsko z první příčky těžařů kryptoměn spadne. Komise pro rozvoj a reformy nedávno zveřejnila návrh plánu „uzavřít všechny projekty těžby kryptoměn“ a požádat těžaře, aby do konce dubna region opustili. „Nové projekty těžby kryptoměn jsou přísně zakázány,“ uvedla komise. Obdobné návrhy plánů v Číně obvykle slouží spíš jako upozornění nebo varování a zavedené postupy většinou k mnoha změnám nevedou. V tomto případě však těžaři kryptoměn začali jednat – hledají pro svou činnost nové místo.

V dřívějších dobách byly uhelné elektrárny ve Vnitřním Mongolsku dotovány regionální vládou. V září 2019 se ale zaměřila na proudící davy těžařů kryptoměn a varovala, že v případě nedostatečné „kvalifikace“ svou činnost budou nuceni ukončit. Kvalifikací se myslí zachování „racionální“ úrovně spotřeby energie pod vládním dohledem. O několik měsíců později regionální vláda za „nekvalifikované“ označila 21 ze 30 společností a odřízla je od odběru cenově výhodnější elektřiny.

Během zimního období těžaře na severu Číny postihují regionální odstávky elektřiny pravidelně. Vnitřní Mongolsko leží poměrně blízko Pekingu a při nárůstu spotřeby elektrické energie v zimních měsících jdou k ledu jako první právě kryptotěžařské společnosti ohrožující stabilitu dodávky do regionu a hlavního města. Tentokrát by měl ale výpadek trvat mnohem déle.

Na valném shromáždění Organizace spojených národů v roce 2019 se prezident Si Ťin-pching zavázal, že Čína zastaví růst svých uhlíkových emisí do roku 2030 a do dalších třiceti let dosáhne uhlíkové neutrality. Situace ve Vnitřním Mongolsku však jde přímo proti pětiletému plánu Pekingu. Není nutné se ptát, co bude s těžaři kryptoměn dál – přesun do jiných oblastí už zahájili ve velkém. Nejen do provincií S‘-čchuan a Jün-nan, kde je v období dešťů dostatek levné a bohaté vodní energie. Ale také za hranice Číny.

Podle Forkastu už některé čínské operace našly nové působiště v Rusku, Bělorusku, Kazachstánu, Íránu, Malajsii, Myanmaru, a dokonce i na Islandu. Zejména v případě Íránu ale spolu s rozjížděním bohatého byznysu došlo i k růstu protičínských nálad.

Existuje celá řada důvodů, proč Írán příliv Číňanů nevítá – ať už jde o levné a nekvalitní produkty, ničivé dopady na místní podniky, nebo čínské rybáře, které ničí živobytí lidí v jižním Íránu. Dalším hřebíkem do rakve bylo vypuknutí pandemie v Číně. A nevraživost narostla o to víc z důvodu, který by předpokládal málokdo – a tím jsou bitcoiny.

V posledních týdnech musely íránské elektrárny pro výrobu energie přejít na spalování méně kvalitního topného oleje. Na vině byl prudký nárůst domácí spotřeby, který vedl až k nedostatku zemního plynu. Vedle toho prudce vzrostlo znečištění ovzduší v Teheránu a dalších velkoměstech a vznikl tlak veřejnosti na íránskou vládu.

Znečištění v některých městech dosáhlo kritické úrovně, a Teherán tak nařídil dočasný zákaz používání nekvalitního topného oleje. To vedlo k uzavření hned několika závodů a navíc k rozsáhlým výpadkům proudu v různých městech, včetně Teheránu.

Íránce doplácející na ekonomické problémy zvyšováním cen způsobeným americkými sankcemi a špatnou správou, pandemií a znečištěným ovzduším tak údajné „hltání“ íránské energie Číňany dopálilo o to víc.

„Sociální média dělají svou práci. Nyní už většina lidí ví, že výpadky způsobují čínské těžby bitcoinů,“ uvedla íránská uživatelka na Twitteru a zveřejnila tweet s hashtagem #ChinaLiedMillionsDied. Právě na sociálních sítích našli útočiště Íránci rozzlobení na vlastní vládu, která nedokáže zajistit dostatek elektřiny pro vlastní lidi, ale pro Peking „má na rozdávání“.

„Když začalo kolovat, že jsme čínská kolonie, někteří se cítili uraženě. Teď tu jsou bitcoinové těžební farmy. Teď nemáme ani energii, ani podnikání,“ píší další tweety s hashtagy jako #Communist_China. „Čína si přišla do Íránu těžit bitcoiny, z nichž má každý hodnotu 40 tisíc dolarů. A pak my Íránci musíme nosit teplé oblečení v temném domě a dýchat mazut. No není to krásné?“

Jiný uživatel sarkasticky poukázal na výzvu íránské vlády ke snížení spotřeby energie v chladném i teplém období a napsal: „V zimě spotřebovávejte méně elektřiny, aby naši čínští komunističtí bratři byli schopni těžit bitcoiny, a v létě spotřebovávejte méně elektřiny, aby naši bratři z Iráku netrpěli výpadky proudu. Podle všeho jsme v Íránu nadbyteční pouze my Íránci.“ Mnohé tweety pak přesáhly hranici rasismu a byly mnohem ostřejší.

Šéf Společné obchodní komory pro Čínu a Írán je však přesvědčen, že za výpadky proudu nenese vinu Čína a jde jen o zvěsti. Podle něj mají čínští těžaři veškerá oficiální povolení a licence a v Íránu jen dělají výnosný byznys. „Poskytování energie bitcoinovým farmám je formou exportu elektřiny, vláda účtuje Číňanům mezinárodní sazby a z této spolupráce vydělává přijatelný zisk,“ uvedl.

Virální se pak stala fotografie účtu za elektřinu s extrémně velkou částkou pro zákazníka s názvem „Iran and China Investment Company“. Účet za elektřinu, který zjevně patří těžařské farmě Rafsanjan provozované Číňany, naznačuje, že těžaři spotřebovali za jeden měsíc 58 615 905 kWh elektřiny, za kterou musí zaplatit více než 270 miliard rijálů (zhruba 1,2 milionu dolarů).

Zdá se tak, že tyto příjmy zachraňují íránskou vládu před těžkými dopady amerických sankcí. Jedno íránské přísloví praví: „Neuhas světlo domova kvůli rozsvícené mešitě“. Vláda tváří v tvář protestům na dva lednové týdny odstavila dodávky elektřiny do všech kryptoměnových farem, včetně těch čínských.