Rafaj: Půta by se měl zachovat férově, omluvit se a odstoupit

Podpořil tak názor Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, který v roce 2017 rozhodl, že akcie nesmí kraj koupit přímo, ale musí vyhlásit veřejnou zakázku. Krajský soud v Brně v květnu rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zrušil, Nejvyšší správní soud však teď zrušil rozsudek krajského soudu a vrátil spor k novému projednání.

Liberecký kraj mimo zadávací řízení připravoval nákup akcií ČSAD Liberec, ČSAD Česká Lípa a společnosti BusLine (dnes Witbystar), aby tak vyřešil dlouhodobé potíže se zajištěním veřejné dopravy. Jako nejjednodušší a nejlevnější variantu pro vytvoření vlastního dopravce doporučili odborníci nákup akcií již existující firmy. Nejdál se dostala jednání s ČSAD Liberec. Kraj chtěl za 14,353 milionu korun odkoupit 86 procent akcií od majoritního vlastníka a dalších 20 milionů se chystal do firmy investovat, protože byla na pokraji insolvence.

Dohodu schválili krajští radní i valná hromada dopravce, nakonec se ale koupě neuskutečnila. Záměr napadla u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže konkurenční společnost BusLine (dnes Witbystar) kvůli údajnému obcházení zákona o veřejných zakázkách. Úřad nejprve pochybení neshledal, pak jí dal ale za pravdu. Liberecký kraj nákup vyřešil tak, že akcie ČSAD Liberec předloni na podzim koupil prostřednictvím vlastní již dříve založené společnosti Autobusy LK. Rozhodnutí ÚOHS ale zároveň napadl u soudu.

Předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Petr Rafaj uvedl, že kvůli zastavení transakce jej zástupci Libereckého kraje napadli. „Rozpoutali proti mně politickou kampaň a požadovali mé odvolání z funkce. Verdikt soudu nyní jednoznačně potvrdil, že jsme postupovali v souladu se zákonem, a útoky byly tedy zcela nedůvodné a lživé. Očekávám od Libereckého kraje omluvu a doufám, že hejtman bude férový a za výroky vůči úřadu a mé osobě vyvodí pro sebe stejné důsledky, jako požadoval po mně, tedy že odstoupí,“ řekl Rafaj.

Liberecký hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj) dnes k rozhodnutí Nejvyššího správního soud uvedl: „Rozsudek není pravomocný, pouze vrací projednání zpět ke Krajskému soudu v Brně. Vyčkáme na jeho rozsudek, který bude možné následně napadnout znovu kasační stížností. Zároveň analyzujeme možnost obrátit se v této precedentní věci na Ústavní soud.“

Osobní výzvu končícího předsedy antimonopolního úřadu k odstoupení označil za trapnou. „Můj mandát hejtmana končí za tři dny, do funkce nejsem na rozdíl předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže jmenován, ale volen krajským zastupitelstvem. V úterý 3. listopadu budou o funkci hejtmana Libereckého kraje pro volební období 2020–2024 znovu rozhodovat zastupitelé,“ dodal.

Půta je přesvědčen o tom, že v nákupu akcií postupoval kraj správně. Podle právníků kraje je argumentace Nejvyššího správního soudu v odůvodnění rozsudku založena pouze na formálním jazykovém výkladu k textu zákona. Takový přístup je podle nich u Nejvyššího správního soudu nestandardní. Klíčovým bodem sporu je podle Půty otázka, zda jsou, nebo nejsou akcie věcí, na jejichž nákup se vztahuje zákon o veřejných zakázkách. I Nejvyšší správní soud ve svém rozhodnutí přiznal, že si je vědom toho, že u korporátních akvizic je postup v zadávacím řízení velice těžko představitelný, neboť zadavatel má typicky (a oprávněně) zájem o konkrétní společnost.

Nejvyšší správní soud kromě jiného uvedl rovněž toto: „Neznamená to však, že vždy nastane situace, že požadavky zadavatele může splnit pouze jediný dodavatel – například v nynější věci žalobce minimálně zvažoval tři různé varianty. Zákon o zadávání veřejných zakázek navíc počítá s tím, že předmět veřejné zakázky může být splněn pouze určitým dodavatelem, a upravuje i takové druhy zadávacích řízení, v rámci kterých fakticky dochází k vyloučení hospodářské soutěže, jak uváděl i předseda žalovaného v napadeném rozhodnutí. Podrobení korporátních akvizic pravidlům pro zadávání veřejných zakázek tedy není pojmově zcela vyloučeno. O vhodnosti takové úpravy lze jistě polemizovat, posouzení vhodnosti úpravy však není úkolem soudu, ale zákonodárce, a v rámci výkladu aktuální zákonné úpravy pro ně není místo.“

Upozornil i na to, že ministerstvo pro místní rozvoj počítá v připravované novele zákona s doplněním v tomto duchu.

K věci se vyjádřil také David Ondráčka, ředitel české pobočky Transparency International, a to ve dvou rovinách. Nejprve okomentoval okopávání politických kotníků mezi Rafajem a Půtou. „Bizarní přestřelka mezi Rafajem a Půtou. Myslím, že úředník Rafaj nemá nikoho vyzývat k odstoupení,“ uvedl.

K samotnému rozhodnutí Nejvyššího správního soudu však zaujal vážnější postoj. „Ale Nejvyšší správní soud rozhodl, že Liberecký kraj při nákupu akcií autobusového přepravce v letech 2017–18 postupoval nezákonně. Je to hraniční a složitý případ,“ upozornil Ondráčka.

Článek jsme aktualizovali o vyjádření Nejvyššího správního soudu a ředitele české pobočky Transparency International Davida Ondráčky.