Článek
Jednou z výhod pandemického zákona, který v pátek prošel Sněmovnou, má být odškodňování podnikatelů, kterým vláda zabrání v podnikání.
Nyní se ale ukazuje, že není jisté, co přesně se bude uznávat jako škoda a co už ne. Jasno v tom nemá ani opozice, která alespoň nějaké odškodňování proti vůli premiéra do zákona prosadila. Část politiků připouští, že konečné rozhodnutí zřejmě bude na soudech.
Samo Ministerstvo financí, které bude o nárocích podnikatelů rozhodovat jako první, prozatím mantinely svého rozhodování zveřejnit nechce. A to ani po opakované žádosti o vysvětlení pojmu.
„Podrobnější informace poskytneme k jeho platné a účinné podobě, a to v návaznosti na výsledek legislativního procesu v obou komorách Parlamentu,“ uvedla Anna Vasko z tiskového odboru ministerstva.
Spor se vede o klíčovou větu: „Podle odstavce 1 se hradí skutečná škoda.“ Právě termín „skutečná škoda“ je totiž to, co o výši částky vyplacené státem nakonec rozhodne.
„Skutečná škoda je to, o co skutečně přišli, tedy například zkažené zásoby. Nájemné není škoda, to jsou náklady, které by museli hradit tak jako tak. Navíc v tom prostoru být můžou, můžou tam mít třeba výdejnu,“ říká k tomu právník a senátor za STAN Zdeněk Hraba.
Podle něj budou muset žadatelé o náhrady škod dokazovat, že si škodu nezpůsobili svými dalšími rozhodnutími a snažili se ji mírnit. „Obávám se, že pokud soud zvolí doslovný výklad, tak bude představy živnostníků a podnikatelů silně korigovat,“ dodal senátor Hraba.
Podle politiků Pirátů a Starostů jde dokonce o užší vymezení pojmu, než je v současném krizovém zákoně. Shodují se na tom, že větu o „skutečné škodě“ do zákona vložila vláda a opozičníci na ni kývli jako na kompromis.
„Je to poněkud horší standard, než je krizový zákon, ale je to lepší, než kdyby pandemický zákon nebyl a byli bychom v režimu zákona o ochraně veřejného zdraví. Tam není náhrada žádná, proto jsme s tím takto souhlasili,“ vysvětlil šéf poslanecké frakce Pirátů Jakub Michálek.
Senátoři Pirátů a Starostů v čele s Lukášem Wagenknechtem se ještě snažili návrh zákona během středy změnit při projednávání v Senátu a problematickou větu ze zákona „vygumovat“, případně dalšími změnami vložit širší prostor pro odškodňování. V horní komoře ale většinu nezískali.
Naopak zástupci koalice Spolu jsou přesvědčeni, že do pojmu „skutečná škoda“ se vejde i nájemné nebo platy zaměstnanců. I oni ale připouštějí, že konečné slovo budou mít soudy.
„Nejsou to jen zkažené zásoby, nepochybně to jsou nájmy, stálé platby. Ale už by bylo sporné, jestli bylo třeba vytápět v hotelu na 25 stupňů, aby nezamrzl,“ líčil svou definici právní expert ODS Marek Benda.
Podle Bendy pod škodu spadají výdaje, se kterými se v té chvíli nedá nic udělat, a jedná se tedy o škodu způsobenou uzavřením. „Zaměstnance nejde jednoduše propustit a přece nepočítáme s tím, že zavíráme napořád,“ dodal.
Obecně se vláda netají tím, že odškodňování je pro ni nechtěnou nutností, které se vehementně brání. Například v lednu vnitro v čele s šéfem ČSSD Janem Hamáčkem informovalo předsedy parlamentních stran, že odmítli všechny žádosti o odškodnění podle krizového zákona, které se vázaly na jarní nouzový stav.
Na stát se tehdy obrátilo přes 400 žadatelů, celkově požadovali částku zhruba pět miliard. Hamáček jejich odmítnutí vysvětloval tím, že „skutečným původcem případných škod nejsou jednotlivá krizová opatření, ale samotná globální pandemie nemoci covid-19, která zasáhla Českou republiku“.
