Článek
Obchody pomalu otevíraly, přesto to nebyl pro rodiny důvod, aby je vzaly útokem. Na rozdíl od vzkvétajícího průmyslu, který v dubnu vyrobil o pětinu víc zboží než v posledním předkrizovém roce, obrat maloobchodu ještě ani nedosáhl předkrizové úrovně. Česko patří k pěti evropským zemím, kde se lidé drží zpátky.
Obchody ohlásily meziroční nárůst tržeb o 7,4 procenta, a to je důvod pro to, aby analytici hovořili o „mírném zklamání“. Zvýšení je příliš malé, aby srovnalo výpadek z loňského dubna, období nejtvrdšího lockdownu, ve kterém se maloobchod podle Českého statistického úřadu propadl bezmála o deset procent.
Česko se tím liší od řady evropských zemí, ve kterých jarní uvolnění pandemických zákazů vyvolalo v únoru, březnu, případně v dubnu nákupní euforii. Zpravidla šlo o státy, které se dokázaly s pandemií vypořádat lépe, konkrétně o severské země včetně Pobaltí, oblast Beneluxu či Polsko a Rumunsko.
Maloobchod v nich překonal předkrizovou úroveň v konkrétních měsících až o desetinu, mezitím ovšem v některých státech nadšení z nákupů opět opadlo.
V příštích měsících se to zlepší. Snad
Česko s dalšími třemi středoevropskými státy včetně Slovenska začalo rozvolňovat se zpožděním. Lidé začali doplňovat zboží z nepotravinářských obchodů, které byly několik měsíců zavřeny. Návštěvy nákupních center přesto nepřekonaly pragmatickou rovinu pokrytí běžné spotřeby. Proto se například nákupy potravin snížily dokonce pod úroveň minulého roku.
Nenaplněné očekávání obchodníků ukazuje potenciál, který mohou zákazníci naplnit v dalších měsících. Ještě lépe než v maloobchodu to je vidět v některých službách. Konkrétně restaurace loni v dubnu omezily výkon na čtvrtinu, letos se vrátily teprve na 44 procent předkrizové úrovně.
Hotely a penziony dosahovaly v dubnu 16 procent obvyklého výkonu, kadeřnictví a kosmetické salóny se musely spokojit s 21 procenty.
