Radní Prahy míří na světový klimatický summit. Ukážou plán za 231 miliard

Na pokračující klimatický summit OSN ve skotském Glasgow se vedle českých vládních představitelů nyní chystají i zástupci hlavního města Prahy.

Delegace vedená pirátským primátorem Zdeňkem Hřibem a náměstkem pro životním prostředí Petrem Hlubučkem (STAN) se chce na konferenci kromě jiného setkat s představiteli dalších metropolí a prezentovat projekty, s jejichž pomocí chce Praha už v příštích letech výrazně snížit emise CO2 a směřovat do roku 2050 k uhlíkové neutralitě.

Primátor Zdeněk Hřib plánuje, že se české hlavní město stane průkopníkem jak v oblasti energetické transformace, tak v celkové péči o životní prostředí.

„Usilujeme o zdravější vzduch a méně smogu v Praze díky směřování k uhlíkové neutralitě, o více zeleně ve městě, méně produkovaného odpadu a jeho opětovné využití nebo udržitelnou výrobu energie pro Pražany a větší nezávislost na dodávce energií ze zahraničí,“ prohlašuje Hřib. „Podle odhadu OSN bude v roce 2050 žít ve městech 68 % obyvatel planety. Města tedy jsou pro zlepšování životního prostředí zásadní,“ vypichuje.

Je to poprvé, co se pražští radní na takovéto vrcholné světové klimatické fórum vydávají.

„Chceme se setkat s představiteli podobně smýšlejících měst, čerpat od nich inspiraci, co bychom mohli dělat lépe, nebo jim naopak pomoci předáním našeho know-how,“ uvedl pro Seznam Zprávy primátorův náměstek Hlubuček.

Delegace má podle něj naplánována jednání s představiteli Vídně, Budapešti, Paříže či Londýna. „Se zástupci Phoenixu bychom se chtěli sejít na pracovním obědě. Už teď je to naše oficiální sesterské město,“ dodal náměstek. Radní se zúčastní i panelu evropských měst k agendě New Green Deal.

Pražská výprava vyráží do Skotska krátce poté, co letos v květnu zastupitelé po dlouhé debatě schválili metropolitní klimatický plán.Ten předpokládá, že se v hlavních městě do roku 2030 na nejrůznějších transformačních projektech proinvestuje 231 miliard korun, aby se emise oxidu uhličitého do té doby snížily o 45 procent.

Opozice v zastupitelstvu však plán a zejména výši investic považuje za nereálné. A to i v případě, že jsou do nich zahrnuty další zdroje, včetně evropských dotací z Modernizačního fondu a energetických úspor.

„Nemám, co bych měnil na svých slovech z května. Ano, máme mít ambice, ale nemáme si dávat nesplnitelné cíle. Klimatický plán tak, jak je navržen, je jen pouhou politickou proklamací. Jde o souhrn nejrůznějších nápadů, ale bez jasné strategie a koncepce,“ míní šéf opozičních zastupitelů ODS Zdeněk Zajíček. Klíčové podle něho je, že evropské dotace zatím město zajištěné nemá, jde tudíž stále jen o virtuální peníze.

„Koalice tímto vzbudí jen nereálná očekávání a po čase budou muset potichu přiznat, že záměr byl v předložených parametrech nesplnitelný. Pražanům by měli říkat pravdu, ne pohádky,“ dodává zastupitel.

Náměstek Hlubuček už dříve ambiciózní záměr bránil s tím, že městu žádné výrazné finanční zatížení nezpůsobí, dopad na rozpočet bude podle něj „jen“ dvě až tři miliardy ročně, vše ostatní má jít z vnějších zdrojů.

Ani hnutí ANO, které je v Praze taktéž v opozici, klimatickým aktivitám současné městské koalice netleská. Ani cestě radních do Glasgow.

„Pan primátor by se měl především věnovat řešení kritické dopravní situace a s tím souvisejícímu krocení svého náměstka Adama Scheinherra v malování cyklopruhů po celé Praze, v zavírání silnic na nábřeží a v dalších nesmyslech,“ uvedl na dotaz šéf zastupitelského klubu ANO Ondřej Prokop.

Co se energetiky týče, Pražany podle něj teď daleko více trápí trojnásobné zdražení účtů za elektřinu a plyn. „Pro většinu obyvatel není teď klimatický plán téma a nechápu, že si pan primátor neumí utřídit priority,“ uvedl Prokop.

Zástupci vedení města ale uvádějí, že chystaná energetická transformace by měla právě umožnit, aby se městské organizace i obyvatelé metropole stali do budoucna více nezávislými na současných dodavatelích energií a z energetické drahoty se dokázali vymanit.

Klimatický závazek českého hlavního města znamená, že přímé a nepřímé emise oxidu uhličitého (ze spotřebované energie na území města) klesnou do konce dekády z 8,8 milionu tun (což je stav v roce 2010) na 4,8 milionu. Pro splnění tohoto cíle je připraveno celkem 69 nejrůznějších opatření a projektů z oblasti energetiky, dopravy, úprav budov či cirkulární ekonomiky.

Na vypracování klimatického plánu, který má 240 stran, se výraznou měrou podílel bývalý ministr životního prostředí z éry Topolánkovy vlády Martin Bursík, jenž v Praze nyní vede komisi pro udržitelnou energii a klima. Právě on vedl tým expertů, který materiál vytvořil.

„Největší porce úspor je v energetice, máme připraveno několik naprosto inovativních projektů,“ uvedl pro Seznam Zprávy Bursík, který je taktéž v delegaci do Glasgow.

Významné snížení pražské uhlíkové stopy vyplyne podle něj již z toho, že v mělnické elektrárně ČEZ, kde se vyrábí teplo pro významnou část hlavního města (pravobřežní) se v budoucnu už nebude spalovat uhlí, ale zemní plyn. Přechod na klimaticky šetrnější zdroj už započal, emisní stopa po této přestavbě bude už jen poloviční.

Martin Bursík při prezentaci dalších projektů vypichuje využití zbytkové tepelné energie z pražské čistírny odpadních vod. „Z čistírny v Podbabě vytéká voda a je téměř o deset stupňů teplejší než okolní Vltava, tak tam můžeme instalovat sérii tepelných čerpadel, tím získáme tepelný výkon, který odpovídá zhruba třetině dodávky tepla z Mělníka,“ uvedl exministr jako příklad inovací.

Dalším významným projektem má být výstavba bioplynové stanice u nynější spalovny v Malešicích. Ta by měla zpracovávat pražský biologický odpad na biometan, jenž by poté mohl pohánět městské autobusy nebo nákladní vozy pražských popelářů.

Někdejší lídr Strany zelených Bursík nemluví jen o snižování emisí, ale i o tom, že kýžená transformace a odchod od fosilních paliv k obnovitelným zdrojům by měl vést nejen v Praze k „demokratizaci energetiky“.

Tím se míní to, aby lidé už nebyli stoprocentně závislí na dodávkách energií od velkých energetických firem a dokázali si podstatnou část své spotřeby vyrobit sami z obnovitelných zdrojů. Hlavně skrze fotovoltaiku na střechách budov, přičemž by případné přebytky mohli sdílet s dalšími lidmi v okolí.

„Podstatou té transformace je právě i zapojení občanů, aktivních spotřebitelů. Ostatně tento princip je nyní už obsažen i v evropských směrnicích a je to velké vítězství. Celá filozofie je postavena na tom, že na rozdíl od uhlí a jádra jsou obnovitelné zdroje decentrální, jde tedy v principu o lokální výrobu i lokální spotřebu. A to je ideální model,“ popisuje Bursík, za jakých okolností by k demokratizaci energetiky mělo dojít.

Hlavní město by v tomto směru chtělo být průkopníkem v rámci celého Česka. 23 tisíc budov v Praze má být do roku 2030 osazeno fotovoltaikou či kogeneračními zdroji. Pilotní projekt „pražské sluneční elektrárny“ zahrnuje dva bytové domy s fotovoltaikou na Černém Mostě. Bursík mluví i o chystaném projektu se solárními panely na střechách 37 pražských středních škol, zapojena má být v úvodní fázi i zoologická zahrada, stejně tak botanická.

Praha nedávno přes kritiku části opozice založila i novou příspěvkovou organizaci Pražské společenství obnovitelné energie. Právě skrze ni by měly být tyto investice realizovány.

Společenství by se mělo v první fázi zaměřit na instalace na městském majetku, ale postupně se má otevřít i pro další členy ze soukromého sektoru. „Projekt by se měl otevřít i pro majitele domů, pro bytová družstva i pro společenství vlastníků. Společenství bude vykupovat přebytky elektřiny a bude ji posílat dalším členům, “ vykresluje ideu soudržného města budoucnosti Bursík.

Pražská opozice považuje založení nové městské organizace za další příklad rozhazování veřejných peněz. Záměr zkritizoval například bývalý zastupitel za ODS a nynější člen magistrátního výboru pro infrastrukturu, technickou vybavenost a životní prostředí Vladimír Schmalz. Město podle něj mrhá prostředky, neboť výše zmíněné projekty mohou podle něj dělat již existující městské firmy.

To ale Bursík odmítá s tím, že zapojení městem ovládaných firem, jako je Pražská plynárenská, by prý úplně popřelo zmíněný demokratizační cíl.