Článek
V úterý večer by měli poslanci vybrat čtyři nové členy Rady České televize. Výsledek hlasování napoví, zda se ve funkci udrží generální ředitel ČT Petr Dvořák. Na něj v posledních týdnech útočí zejména dosavadní členka Rady Hana Lipovská.
Okruh kandidátů a způsob jejich volby už do značné míry předurčuje, že v celkem patnáctičlenné Radě posílí Dvořákovi kritici. Jednak proto, že převažují mezi předvybranými finalisty, které vybral sněmovní Volební výbor.
Zároveň je velmi pravděpodobné, že se bude volit tajně. Výzvy části opozice nebo odborářů veřejnoprávní televize a rozhlasu, aby se o členech Rady ČT rozhodlo veřejným hlasováním, nemají ve Sněmovně většinu. Kromě hnutí ANO nebo SPD chce tajnou volbu také ODS.
„Vždy jsme v personálních otázkách pro tajnou volbu,“ uvedl pro Seznam Zprávy šéf poslaneckého klubu občanských demokratů Zbyněk Stanjura.
Teoreticky má největší šanci na zvolení bývalý šéfredaktor zpravodajství ČT Karel Novák, který v minulosti kandidoval proti Dvořákovi na post šéfa televize. Od poslanců Volebního výboru dostal nejvíce, 15 hlasů.
Dřívější zkušenosti nicméně ukazují, že papíroví favorité mohou nakonec ztroskotat. To se stalo mediálnímu manažerovi Michalu Klímovi, který v loňské volbě také postoupil jako nejsilnější kandidát, v plénu však nezískal dostatečný počet hlasů a do Rady ČT se nakonec nedostal.
Slušnou naději na zvolení mají podle dostupných informací ze Sněmovny dva dosavadní členové Rady, kteří patří k oponentům nynějšího šéfa ČT Dvořáka – bývalý mediální poradce hnutí ANO Daniel Váňa a režisér Jiří Kratochvíl. Ten dokonce Dvořáka označil za nejhoršího ředitele televize v historii.
Poslanci SPD Tomia Okamury mají názorově blízko k bývalému novináři a hudebníkovi Pavlu Černockému, který zaujal výroky o vyhazování některých vedoucích reportérů ČT, nebo k bývalému policejnímu instruktorovi Pavlu Černému, který prosazuje ústavní právo na nošení zbraně.
S podporou komunistů by mohl počítat brněnský právník Jaroslav Kravka, kterého KSČM před čtyřmi lety nominovala do Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, nebo předseda Rady seniorů Zdeněk Pernes.
Den před volbou vypadl jeden z dvanácti uchazečů. S odkazem na osobní důvody se kandidatury vzdal výkonný ředitel Asociace provozovatelů mobilních sítí Jiří Grund. Ten přitom v prvním kole od členů výboru dostal třetí největší počet hlasů, a matematicky tak patřil mezi nadějné kandidáty.
Pirátský poslanec a člen Volebního výboru Tomáš Martínek v pondělí navrhl, aby Volební výbor místo Grunda vybral nového, dvanáctého kandidáta. Podle šéfa výboru Stanislava Berkovce (ANO) to však není potřeba.
Kandidát do Rady České televize Jiří Grund oznámil rezignaci na post kandidáta. Společně s @DolinekPetr jsme požádali o svolání mimořádného volebního výboru PSP ČR, aby bylo ve volbě do Rady ČT na plénu Sněmovny k dispozici 12 kandidátů, jak předpokládá zákon. #radact
— Tomáš Martínek (@TomasMartinekCZ) May 3, 2021
„Podle právního názoru sněmovní legislativy to není překážka uskutečnění volby. Lhůta u volební komise byla dodržena. Záleží také na rozhodnutí Poslanecké sněmovny,“ uvedl Berkovec pro Seznam Zprávy.
Někteří zastánci současného vedení ČT varují, že úterní tajná volba může vést k ovládnutí ČT politickými spojenci premiéra Andreje Babiše a prezidenta Miloše Zemana.
„Jestli k volbě dojde i přes značný odpor veřejnosti, mezinárodních i domácích institucí, apely Evropské komise, odborů a také Divácké rady ČT, je to neuvěřitelné pohrdání občany a bezprecedentní projev arogance moci,“ prohlásil pro Seznam Zprávy radní ČT Zdeněk Šarapatka.
Volba čtyř členů Rady ČT už se o pár týdnů zdržela kvůli sporům o střet zájmů radní Lipovské. Na podnět šéfa poslanců KDU-ČSL Jana Bartoška parlamentní právníci zkoumali, zda Lipovská neporušila zákon, když obesílala poslance jménem Institutu svobody a demokracie. Právníci sice nedošli k jednoznačnému závěru, podle jejich názoru by se ale radní ČT měli podobných projevů vyvarovat.
